Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s Českou meteorologickou společností a Správou Krkonošského národního parku pořádá ve dnech 19. – 21. května 2026 na Erlebachově boudě v Krkonoších
V. horskou meteorologickou konferenci
Krkonoše 2026
s podtitulem Meteorologie a klimatologie vyšších a horských poloh Česka i střední Evropy.
19. – 21. května 2026
Erlebachova bouda v Krkonoších
Špindlerův Mlýn 109
Konference volně navazuje na předešlé akce konané na Lysé hoře v Beskydech (2017), na šumavské Kvildě (2019), na Jizerce v Jizerských horách (2022) a na Rejvízu v Jeseníkách (2024).
V pořadí již pátá „horská“ konference bude převážně věnována prezentaci a řešení provozních problémů meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší zejména ve vyšších a horských polohách, kde je měření, zpracování dat a jejich interpretace, včetně předpovědi počasí, náročnější.
Krkonoše jsou nejen rozsáhlým a nejvyšším hraničním pohořím v Česku, ale i významným meteorologickým a hydrologickým fenoménem. Vrcholové partie jsou typické svým drsným horským klimatem, na vrcholu Sněžky, nejvyšším přírodním bodě Česka, sídlí meteorologická observatoř. Měření a pozorování v Krkonoších mají dlouhou tradici, zaznamenáno zde již bylo mnoho extrémů a zajímavostí. Krkonoše jsou pramennou oblastí řeky Labe a jejích přítoků, dlouhodobě se zde sleduje a vyhodnocuje také kvalita ovzduší.
Místo konání konference na Erlebachově boudě u Špindlerova Mlýna je na strategickém místě střední části Krkonoš v nadmořské výšce 1150 m. Jako tradiční východisko turistických, cyklistických a lyžařských tras je celoročně dostupné i pro soukromou a veřejnou dopravu.
Horská meteorologická konference Krkonoše 2026
Ve dnech 19. – 21. května 2026 se v Krkonoších na Erlebachově boudě u Špindlerova Mlýna konala pátá horská meteorologická konference s mezinárodní účastí pod názvem Krkonoše 2026, pořádaná Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), Českou meteorologickou společností (ČMeS) a Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Konference v Krkonoších volně navazuje na předešlé čtyři obdobné konference, které se uskutečnily v červnu 2017 na Lysé hoře v Beskydech (http://www.cmes.cz/web/lysa-hora-120-let-meteorologickych-mereni-a-pozorovani/), v květnu 2019 na šumavské Kvildě (http://www.cmes.cz/web/sumava-2019/), v květnu 2022 na Jizerce v Jizerských horách (http://www.cmes.cz/web/jizerka-2022/) a v květnu 2024 na Rejvízu v Jeseníkách (http://www.cmes.cz/web/rejviz-2024/).
Úvod a záměr konference
Po Beskydech, Šumavě, Jizerských horách a Jeseníkách jsme se rozhodli uspořádat pátou horskou meteorologickou konferenci v Krkonoších.
Výběr místa konání konference v Krkonoších se zrodil již na předcházející konferenci a nebyl náhodný. Krkonoše jsou nejznámějším a nejvyšším českým pohořím s bohatou meteorologickou a také hydrologickou tradicí, s velkým množstvím hydrometeorologických extrémů. Rozprostírají se v severovýchodních Čechách (západní částí v Libereckém, východní v Královéhradeckém kraji) a na jihozápadě polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Pomyslnou hranici mezi západní a východní částí Krkonoš tvoří údolí řeky Labe v oblasti Špindlerova Mlýna. Délka pohoří je přibližně 40 km a šířka 20 km, rozloha 631 km2 (z toho 460 km2 na území Česka), střední nadmořská výška 901 m. Nadmořská výška nejvyšší krkonošské i české hory Sněžky je 1603 m n. m. Vrcholové partie jsou typické svým drsným horským klimatem, jež je charakterizován jednak dlouhodobým měřením polské meteorologické observatoře na Sněžce, a současně i dalšími daty z tradičních i nově instalovaných meteorologických stanic. Krkonoše jsou pramennou oblastí řeky Labe a jejích přítoků, kde jsou stabilní hydrologická měření, pozornost se dlouhodobě věnuje také sledování a hodnocení kvality ovzduší.
Nedílnou součástí Krkonoš je Krkonošský národní park, založený v roce 1963, jež je ochranným štítem křehké přírody Krkonoš. Kombinace v Evropě ojedinělých přírodních poměrů a působení člověka vytvořila z Krkonoš neobyčejně různorodé prostředí, tvořené lesy, kvetoucími loukami, mokřady, vodopády a zdejším fenoménem arkto-alpínské tundry, které jsou společně útočištěm pro více než 1300 druhů kvetoucích rostlin, 240 druhů obratlovců (57 savců, 165 ptáků).. Celková výměra národního parku činí 550 km2 vč. ochranného pásma, v nadmořské výšce 400 až 1603 m, s průměrnou roční teplotou +6 °C až 0 °C, ročním úhrnem srážek 800 až 1600 mm/rok, s výškou sněhové pokrývky dosahující v maximech 150 až 300 cm a ležící na hřebenech až 180 dní v roce),
Krkonoše jsou nejnavštěvovanější a nejtradičnější horská destinace, v průměrný letní den dosahuje návštěvnost i 10 tis. lidí, za rok pak přesahuje 4 mil. lidí. Zdejší nejhustší síť turistických stezek zahrnuje 900 kilometrů pěších a cyklistických tras, v zimě pak na 800 km značených a upravovaných běžeckých lyžařských tras.
Erlebachova bouda, kde probíhala tato konference, leží ve střední části Krkonoš v nadmořské výšce 1 150 m pod hlavním hřebenem nedaleko hory Malý Šišák (1440 m n. m.). Je to horská bouda, postavena Ignazem Hollmannem v roce 1784 původně jako přístřešek pastevců a senařů, aby ji v roce 1885 zakoupil Franz Erlebach a v době počínajícího turistického ruchu pojmenoval po sobě. V současné době v podobě hotelu tvoří hlavní část Resortu sv. František, do něhož náleží také Josefova bouda, penziony Martin a David, a vila Tereza. V květnu 2026 Erlebachova bouda s týmem provozovatelů poskytla zázemí pro setkání odborníků a zájemců v oblasti meteorologie, hydrologie, kvality ovzduší a příbuzných oborů ve vyšších a horských polohách.
Měření v horských podmínkách je daleko náročnější jak na techniku, tak na pozorovatele a má řadu problémů a úskalí. Svá specifika pro hory má rovněž předpověď počasí a tvorba klimatologických charakteristik. Kvalitní předpovědi jsou důležité nejen pro turisty, ale i pro řadu činností, které jsou zde často závislé právě na počasí, nebo jsou různými projevy a důsledky proměnlivosti počasí na horách ovlivňovány. Oslovili jsme proto řadu odborníků a meteorologických nadšenců z ČHMÚ a dalších pracovišť, kteří se meteorologií a klimatologií zabývají buď přímo profesně, nebo je to jejich velký koníček, případně je jejich činnost s počasím pevně spjata. Předpokládali jsme, že ti všichni mohou k tématu říci mnoho zajímavého, přinést nové zkušenosti a poznatky. Stalo se již tradicí, že pozvání k účasti na horské konference přijali i kolegové z Polska a ze Slovenska, čímž celá akce nabyla opět mezinárodního rozměru konference, se zúčastnilo více než 120 přihlášených účastníků, autoři prezentovali 41 příspěvků, bylo rovněž vystaveno a představeno 22 posterových sdělení.
Program konference
Program meteorologické konference Krkonoše 2026 byl třídenní, přednášky zazněly v pěti tematických blocích a samostatný blok byl věnován představení posterů. V druhém dnu konference byl odpolední program věnován exkurzím a návštěvám zajímavých lokalit. Jména autorů příspěvků, přednášejících a moderátorů si zde dovolujeme uvést bez titulů.
Tematické bloky a program konference:
- Zahájení konference, přivítání účastníků a hostů, organizační záležitosti
- Krkonoše – historie, současnost a budoucnost
- Krkonošský národní park – klima a příroda
- Posterový blok – představení posterů
- Meteorologická a jiná měření v Krkonoších a v dalších pohořích
- Exkurze na nejen meteorologicky zajímavé lokality Krkonoš
- Klimatologické charakteristiky a změna klimatu ve vyšších a horských polohách
- Problematika předpovědi počasí, hydrologie a kvality ovzduší na horách
- Zakončení konference
Konferenci v přednáškovém sálu Erlebachovy boudy za organizační výbor zahájil v úterý 19. května v 13.00 hodin Pavel Lipina, který rovněž seznámil účastníky s organizačními pokyny. Za Český hydrometeorologický ústav pozdravil účastníky Petr Tušil, ředitel pobočky v Ostravě. Za Českou meteorologickou společnost přivítala účastníky konference její předsedkyně Taťána Míková. Za Správu Krkonošského národního parku promluvil k účastníkům konference Václav Jansa, náměstek odboru péče o národní park. Přivítací část konference uzavřel krátkým proslovem a představením místa pan Jiří Tomášek, majitel Erlebachovy boudy (Resort sv. Františka).
V prvním přednáškovém bloku konference, který moderovala Taťána Míková, bylo prezentováno šest příspěvků věnovaných přírodním, kulturním a historickým informacím o Krkonoších. O zajímavé prezentace s mnoha zajímavostmi a unikáty Krkonoš se podělili přednášející ze Správy KRNAP. Závěrečnou přednáškou byla již tradičně velmi inspirativní komentovaná obrázková prezentace Jiřího Jirouška, ze vzduchu fotícího profesionálního fotografa. Jeho fotografie šikmých panoramatických pohledů na hory v různých ročních obdobích se staly již počtvrté nedílnou součástí horských konferencí, objevují se na pozvánkách, v přednáškách či na obalu sborníku z konference. Tentokrát byl prezentován průlet Krkonošemi, opět s podrobným komentářem k místopisu, propojení problematiky proměnlivosti počasí a meteorologických specifik na horách s létáním a focením na padákovém kluzáku.
Druhý úterní přednáškový blok s názvem Krkonošský národní park – klima a příroda moderoval Jan Procházka. Zde jsme se v několika prezentacích dozvěděli o tragických přírodních i lidských důsledcích drsného krkonošského počasí, nebo o vlivech klimatické změny na ekosystémy Krkonoš, či na jednotlivé zde přítomné rostlinné a živočišné druhy. Mezi jednotlivými tematickými bloky nebo skupinou přednášek následovaly půlhodinové přestávky na občerstvení a diskutování přednesených témat.
Po přestávce v 17:15 h. následoval posterový blok moderovaný Pavlem Lipinou. Prostřednictvím jednoho promítaného slidu a dvou minut měli autoři 22 vystavených posterů možnost představit obsah svých přivezených plakátů, jež byly na stojanech s plochou o rozměru 100 x 70 cm umístěny podél konferenčního sálu po celou dobu konference. Po představení se u posterů živě diskutovalo až do večeře.
Po večeři se na svém jednání mimo program konference sešel výbor České meteorologické společnosti (ČMeS).
Ve středu 20. května pokračovala konference od 8:45 h. blokem s názvem Meteorologická a jiná měření v Krkonoších a v dalších pohořích, který moderoval David Krause. V první části bloku převažovaly příspěvky týkající se především měření sněhové pokrývky a námrazy včetně navazujících aplikací, výpočtů a možností predikce. Po dopolední přestávce moderování pokračujícího bloku převzal Radim Tolasz, kdy se prezentující často věnovali dlouhodobému monitoringu a klimatologickým hodnocením historických meteorologických dat, včetně vysokohorských meteorologických stanic na Slovensku.
Po skončení bloku se účastníci konference přemístili ke kapličce u Erlebachovy boudy, kde bylo díky Haně Stehlíkové realizováno společné konferenční foto.
Po obědě kolegové ze Správy Krkonošského národního parku připravili 3 exkurze na zajímavá místa Krkonoš doplněná výkladem. Někteří z účastníků si zvolili individuální program a navštívili i další zajímavé lokality.
Od 19 hodin se v restauraci Erlebachovy boudy konal společenský večer s tradičním rautem pro účastníky konference. Zde se až do půlnoci živě diskutovalo nejen nad přednesenými příspěvky, ale také meteorologii a klimatologii ve všech možných podobách. Společenský večer byl zájemcům zpestřen promítáním dokumentu o historii a umístění soch sv. Františka v několika lokalitách, který pro majitele resortu natočil Filip Renč.
Třetí konferenční den zahajoval v 8:45 h. blokem přednášek pod názvem Klimatologické charakteristiky a změna klimatu ve vyšších a horských polohách. Moderování bloku se ujal Miloslav Müller a zazněly v něm prezentace o klimatologických charakteristikách nejen z českých hor, ale i dalších středoevropských pohoří.
Po diskusní a občerstvovací přestávce pokračovala konference od 11:15 h. stejným tematickým blokem pod vedením Stanislavy Kliegrové a na úvod vystoupil Robert Dlouhý s představením činnosti Horské služby Krkonoš a lavinovou prevenci. V posledním bloku s názvem Problematika předpovědi počasí, hydrologie a kvalita ovzduší na horách byly čtyři prezentace, týkající se například horských lázní a přízemního ozónu nebo problematiky provozování vodní nádrže Labská, či tvorby supercel pod vlivem orografie. Poslední konferenční blok zakončil příspěvek kolektivu autorů Slovenské technické univerzity v Bratislavě na téma digitální kalibrační certifikát jako nástroj moderní metrologie v meteorologii.
Program konference byl krátce před třináctou hodinou ukončen Pavlem Lipinou s krátkým zhodnocením a poděkováním všem za aktivní účast, spolupráci a často inspirativní diskuse, jak v rámci jednání k příslušným prezentacím, tak následně při večerním programu.
Exkurze
Druhý den konference po obědě se velké množství účastníků vydalo na komentované exkurze s doprovodem pracovníků Správy Krkonošského národního parku, kteří tyto exkurze připravili.
Exkurze 1 – Parkoviště Horní Mísečky, Vrbatova bouda, Jestřábí Boudy (stanice KRNAP), Labská Bouda (stanice ČHMÚ), Vrbatova bouda, Horní Mísečky
Průvodci: Josef Harčarik, Libor Kukačka – Správa KRNAP
Délka: 13 km, převýšení: 1 088 m, 4-5 h, variantně lze zkrátit
Poznámka: Na Parkoviště Horní Mísečky je třeba se dostat auty (cca 52 km), poplatek 30 Kč/hod. Návrat ve večerních hodinách.
Trasa exkurze nás zavede na západokrkonošské náhorní plató, do oblasti Vrbatovy a Labské boudy. Budeme procházet horskými smrčinami a ekotonem alpínské (horní) hranice lesa vstoupíme do území primárního alpínského bezlesí s křovitou a travobylinnou vegetací. V okolí trasy uvidíme nejvyšší vrcholy západních Krkonoš (Kotel, Vysoké kolo a další) i vrchoviště a přirozené i vysázené porosty kleče, ale také ledovcové kary (Kotelní jámy, Labské jámy). Navštívíme lokality historických i současných meteorologických měření (Vrbatova bouda, Zlaté návrší, Jestřábí Boudy, Labská bouda).
Exkurze 2 – Erlebachova Bouda, Hollmanova cesta, Čertova strouha, Bouda u Bílého Labe a zpět
Průvodci: Jan Materna, David Krause – Správa KRNAP
Délka: 7,6 km, převýšení 466 m, 3 h
Exkurze Erlebachovy boudy – Čertův důl a Čertova strouha – Bouda u Bílého Labe a zpět
Trasa: https://mapy.com/s/petoregoje
Exkurze pro ty, co si chtějí užít přírodu národního parku a poznat něco z její krásy a i historie působení člověka. Čeká nás 6,2 km dlouhá trasa, s převýšením 400 m, ale vedená po zpevněných cestách a skládaných chodnících. Jejím cílem je spodní část Čertova dolu a Čertova strouha. (Pro romantičtěji laděné duše – do oblasti, kam nás exkurze zavede je vše „čertovo“J).
- Na příkladu mladých smrkových „poimisních“ výsadeb kolem žluté turistické „Hollmannovy“ cesty úbočím malého Šišáku (1440 m n. m.) si vysvětlíme jaké byly důsledky imisní kalamity v 70.–90. letech minulého století a jak se tato nelehká perioda krkonošských lesů promítá do lesnického managementu dodnes.
- V úseku cesty mezi odbočkou na Boudu u Bílého Labe a Čertovou strouhou projdeme úsekem, v kterém byla právě před pěti lety nepotřebná lesní cesta renaturována, respektive upravena na turistický chodník, a vysvětlíme si, co takový proces návratu trasy cesty do přírodní podoby obnáší.
- Výhled na Čertovo návrší a pod ním ležící Čertovu stráň odhalí pohled na zdánlivě nedotčenou přírodu – starý porost horského smrkového lesa a nad ním ležící mozaiku klečových porostů, horských trávníků a suťových polí. Kdo by zde hledal pozůstatky hned tří letních bud určených k provozování pastvy dobytka a výrobě mléčných produktů? Přiblížíme si, kde se nacházely a co odhalil jejich archeologický výzkum těchto pozůstatků budního hospodářství?
- Na svahu Malého Šišáku i v Horní části Čertova dolu nás upoutají rozsáhlá kamenná moře, která jsou pouze na malých plochách porostlá kosodřevinou. Vznikla mrazovým zvětráváním v dobách, kdy klima v Krkonoších bylo svým charakterem velmi podobné klimatu v polárních oblastech. Jak vypadala krajina Krkonoš v těchto časech bude předmětem dalšího ze zastavení.
- Čertův důl je z geologického hlediska tvořen biotickou žulou. Není tedy z hlediska rostlinstva nějak výjimečně bohatý. Ale svahy Čertova dolu pokrývá původní horská smrčina s charakteristickým bylinným patrem, jehož nejtypičtější zástupce si představíme. A možná budeme mít štěstí i na nějaké obyvatele z živočišné říše.
- A v celé délce naší trasy procházející podél Čertovy strouhy se budeme věnovat odhalování hrazenářských děl, kvůli kterým tu byla zřízena naučná stezka (a z jejíhož průvodce čerpá dále uvedený text). Tato díla na ní vznikla po sérii katastrofálních povodních v posledních dvaceti letech 19. století (nejhorší v červenci 1897) jako součást rozsáhlejších hrazenářských prací na v povodí Labe, Jizery i Úpy. Příklad Čertovy strouhy, jejíž zahrazení se zachovalo téměř kompletní a funkční i dnes, po téměř 120 letech, dokládá vysoké stavitelské umění našich předků, dosahované velmi skromnými technickými prostředky. Bylo zde vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. S ohledem na oblé tvary kamenů v korytech krkonošských toků a neúměrnou náročnost jejich kamenické úpravy byla přibližně polovina kamene, zejména na zdivá hrazenářských objektů, získávána z lomu, zřízeného k tomuto účelu nad ústím zhruba 3 km vzdáleného Červeného potoka. Kámen byl do nepřístupných míst transportován z meziskládek v zimním období na ručně ovládaných saních – rohačkách. Na výrobu kamenických nástrojů, jejich opravu a údržbu byly zřizovány přímo na staveništích na nepřístupných místech i kovárny, jejíž zbytky si ukážeme. Na celém hrazenářském díle na Čertově strouze je fascinující nejen preciznost a funkčnost jejich provedení, ale i to, jak splynula s přírodním prostředím.
- Před návratem zpět na Erlebachovu boudu se budeme moci občerstvit v klasické krkonošské horské boudě – Boudě u Bílého Labe.
Exkurze 3 – Samostatná procházka – Erlebachova Bouda, Špindlerova bouda (cestou srážkoměrná stanice Povodí Labe), variantně po červené směr Bouda prince Jindřicha, výhledy na Velký Stav a zpět.
Průvodci: Bez průvodce.
Délka: 9,7 km, převýšení 526 m, 3 h
Doplňující informace z konference
Na základě dobrých zkušeností z předešlých horských konferencí na Rejvízu v roce 2024, v roce 2022 na Jizerce, na Šumavě v roce 2019 jsme jednání konference rozvrhli do tří jednacích dnů (konference na Lysé hoře v červnu 2017 byla pouze dvoudenní). Vzhledem k velkému množství přihlášených příspěvků jiná možnost ani nebyla. S přidělenými 13 minutami na prezentaci a případnou diskusí se velká část přednášejících výborně vypořádala. Za dodržování časového limitu patří poděkování nejen přednášejícím, ale také moderátorům jednotlivých bloků, kterým se podařilo dodržet naplánovaný čas prezentací v jednotlivých tematických blocích. Nebylo proto potřeba prakticky měnit a redukovat čas vymezený na přestávky a obědy, nebo prodlužovat jednání na úkor večerního programu, včetně večeře. Díky velmi dobré spolupráci týmu organizátorů a dalších dobrovolníků se podařilo zvládnout i demontáž a úklid konferenční techniky a materiálu tak, aby se všichni mohli po obědě v klidu rozloučit a rozjet za svými dalšími aktivitami.
Závěry a přínos konference
Na třídenní konferenci zazněla řada zajímavých příspěvků, ke kterým se následně o přestávkách a zejména večer v kuloárech vedly mnohdy podnětné diskuse, což vždy bylo, je a bude jedním z hlavních důvodů konání těchto konferencí. Tato spíše provozní než striktně vědecká konference přinesla mnoho nových poznatků a informací, které pevně věříme, že budou účastníci dále intenzívně rozvíjet. Účastníci prezentovali své meteorologické aktivity, klimatologická zpracování a podrobné mapové výstupy, diskutovala se řada problémů s měřením na horách, ať už klasickým manuálním, nebo s novou přístrojovou technikou a meteorologickými čidly. Velká pozornost byla věnována problematice měření srážek a sněhu v zimním období, teploty vzduchu a větru, dále nebezpečným jevům, předpovědím a dalším zajímavým tématům. Výrazně se prezentovala akademická sféra, jak česká, tak slovenská, podobně i meteorologické ústavy Slovenska a Polska. Pozitivní je stále častější prolínání těchto provozních a výzkumných institucí a aktivit mezi lidmi a obory, které se ukazuje být jedním z největších přínosů podobných setkání. Výborné propojení krkonošské přírody a její ochrany s meteorologií a klimatologií přinesla většina příspěvků kolegů ze Správy KRNAP a spolupracujících institucí.
Jsme velmi rádi, že se nám podařilo navázat na odkaz předešlých obdobných konferencí zaměřených primárně na horské oblasti. Je zřejmé, že tato problematika je stále velmi aktuální a našla si řadu zájemců, účastníků a také aktivních prezentujících. Vysoká účast na předešlých akcích, okolo 100 účastníků a přibližně 40 přednášejících, byla na Erlebachově boudě ještě o něco vyšší (120 účastníků a 41 příspěvků a 22 posterů). To svědčí o poměrně velkém zájmu meteorologické, hydrologické a „kvalitářské“ (kvalita ovzduší) obce o tento koncept, který se postupně stává dobrou tradicí. Navíc se čím dál více propojuje i s dalšími souvisejícími obory, jak bylo zřejmé z krkonošské konference. Horských oblastí v celém Česku není tak málo, naopak dlouhodobých nepřerušených pozorovacích řad, zpracování a vyhodnocení výsledků měření i z posledních let z vyšších poloh není stále dostatek. Předběžně jsme se na základě i Vašich reakcí dohodli, že další horská konference by se mohla konat opět za dva roky, přičemž o konkrétním místě a horské oblasti se bude ještě jednat.
Vzhledem k stále příznivé výši vložného na konferenci bylo umožněno jistě početnější setkání s „amatérskými“ meteorology a dobrovolnými pozorovateli, kteří pro tyto akce nedisponují účelovými prostředky, ale o to možná větším zájmem o tuto problematiku, aktivně se meteorologii věnují a mají v ní vysoké znalosti. Velmi nás těší, že tato konference byla opět mezinárodní, a to díky aktivní účasti kolegů z Polska a ze Slovenska. Tím vším dochází k naplňování hlavního poslání činnosti ČMeS, coby spolupořadatele této konference. A sice prohlubovat meteorologickou spolupráci napříč institucemi a lidmi v Česku a nejbližším okolí, podílet se na dalším rozvoji a zvyšování úrovně meteorologie, pořádání konferencí a seminářů, popularizaci a šíření nových poznatků do praxe, atd.
Výstupy z konference
Účastníkům konference jsme prostřednictvím spolupořadatelské ČMeS v rámci vložného poskytli i přes stále se zvyšující náklady drobné občerstvení o přestávkách, raut na společenském večeru a drobné předměty v tašce. O propagační materiály se zasloužili zejména pracovníci Správy Krkonošského národního parku. Součástí byla pro každého účastníka i zvýhodněná vstupenka do Muzea Krkonoš (Návštěvnické centrum KRNAP).
Vydání sborníku příspěvků z konference byl tradičně náročným, ale podle našeho názoru významným počinem. Sborník byl zpracován před konáním konference a byl k dispozici účastníkům v době již při zahájení celé akce v tištěné i digitální podobě. Víme, že jsme řadu autorů obtěžovali s termínem, obsahem či kvalitou obrázků. Naprostá většina z oslovených dodala obsah svých příspěvků v textové formě a přílohách tak, že mohly být s již jen minimální úpravou rovnou zpracovány, jen několik málo příspěvků vyžadovalo podrobnější redakci. Nebylo to nadarmo, naše společná snaha se vyplatila a výsledek se dostavil v podobě tohoto, myslíme obsahově i graficky vyvedeného sborníku. Věříme, že 232 stran sborníku, o 100 více než před dvěmi lety, věnovanému problematice meteorologie, klimatologie a kvality ovzduší převážně ve vyšších a horských polohách Česka a střední Evropy přináší pro mnohé řadu zajímavých informací, tentokrát o něco více rozšířených o historii, současnost a možnou budoucnost Krkonoš. Ve sborníku jsou uvedeny příspěvky k prakticky všem konferenčním prezentacím a představeným posterům.
Tiskové a informační oddělení Českého hydrometeorologického ústavu připravilo digitální verzi sborníku ve formátu pdf. Sborník ke stažení naleznete na adrese:
http://www.cmes.cz/web/wp-content/uploads/2026/05/Krkonose_2026.pdf.
Sborníky ze všech horských konferencí naleznete ke stažení zde:
Doporučená citace sborníku z konference:
LIPINA, P., PROCHÁZKA, J. (ed.), 2026. Meteorologická konference Krkonoše 2026. Sborník příspěvků z konference pořádané Českým hydrometeorologickým ústavem, Českou meteorologickou společností a Správou Krkonošského národního parku konané ve dnech 19. – 21. května 2026 na Erlebachově boudě v Krkonoších. Praha: ČHMÚ. 1. vydání, 232 s. ISBN 978-80-7653-087-4.
Na webové stránce ČMeS http://www.cmes.cz/web/horska-konference-krkonose/ jsme účastníkům konference průběžně uváděli všechny potřebné informace. Jednalo se mj. o pozvánku, 1. cirkulář, přihlášku na konferenci, organizační pokyny, pokyny pro autory příspěvků. Taktéž obsah sborníku, fotodokumentace a další informace z konference naleznete na výše uvedené webové stránce ČMeS.
Poděkování
Děkujeme pracovnicím tiskového a informačního oddělení ČHMÚ, především Petře Tiché a Haně Stehlíkové za přípravu grafické prezentace konference a technickou přípravu sborníku příspěvků z konference (grafická úprava, sazba, obálka a dohodnutí tiskárny). Poděkování patří rovněž za přípravu pozvánky a roll-upu. Sborník vytiskla tiskárna Centrum služeb Broumov s. r. o. Tisk sborníku byl hrazen z rozpočtu konference a za přispění spolupořadatele (Správa KRNAP).
Velké poděkování patří rovněž Jiřímu Jirouškovi za poskytnutí leteckých fotografií Krkonoš, které se staly součástí pozvánky na konferenci, její propagace a obalu sborníku.
Děkujeme majitelům a provozovatelům Erlebachovy boudy v Krkonoších (Špindlerův Mlýn) manželům Tomáškovým a personálu boudy za poskytnutí skvělého zázemí pro konání konference. Hotelové prostory, přednáškový sál, restaurace zásadně přispěly, především podle ohlasu účastníků, k celkovému výbornému dojmu z konference. To nás jako organizátory velmi těší. Strategické místo pod hlavním krkonošským hřebenem ve výšce 1 150 m n. m., s krásnými krkonošskými výhledy a příznivým počasím umocnily zážitek z konference. Děkujeme také všem, kteří přispěli k organizačnímu a odbornému zajištění přednášek a exkurzí, tedy zejména kolegům ze Správy Krkonošského národního parku.
Největší poděkování patří kolegům z organizačního výboru konference, jmenovitě Vladimíře Volné, Liboru Kukačkovi, Davidu Krausemu, Veronice Šustkové a Miroslavu Řepkovi. Bez jejich několikaměsíčního úsilí a odvedené práce by se konference nemohla uskutečnit. Poděkování patří i všem ostatním, kteří svým dílem a účastí pomohli ke zdárnému průběhu celé akce. Připomenutím a inspirací s mnoha poznatky i do budoucna budiž k této příležitosti vydaný sborník s názvem Meteorologická konference Krkonoše 2026.
Za organizační výbor konference
Pavel Lipina a Jan Procházka
Program konference a přehled přednášek
Přednášející jednotlivých příspěvků jsou podtrženi.
Úterý 19. května 2026
11:00–13:00 Registrace účastníků konference na Erlebachově boudě
11:30–13:00 Oběd
13:00 Zahájení konference
Zahájení konference, přivítání účastníků a hostů, organizační záležitosti (moderátor: P. Lipina)
Úterý 19. května 2026 13:15
- Krkonoše – historie, současnost a budoucnost (moderátor: T. Míková)
13:15 Josef Harčarik: Krkonoše – stručné představení území
13:30 David Krause: Dávné ledovce, aneb jak se klima podepsalo v dnešní podobě Krkonoš
13:45 Stanislav Březina, Jan Materna: Proměny krkonošské tundry (Krkonošská arkto-alpnská tundra – minulost, současnost a budoucnost)
14:00 Jiří Louda: Historie osídlení a budního hospodaření v Krkonoších
14:15 Pavel Kocián: Historické zajímavosti k Jestřábím boudám a výzkumu vlnového proudění v Krkonoších
14:30 Jiří Jiroušek: Letecké pohledy na Krkonoše
14:45–15:15 Přestávka
- Krkonošský národní park – klima a příroda (moderátor: J. Procházka)
15:15 Libor Elleder: Která byla největší – povodně v Krkonoších a Jizerských horách v souvislostech posledních 600 let
15:30 Miloslav Müller, Kateřina Skripniková, Rudolf Brázdil, Kateřina Chromá: Záhada vlivu počasí na havárii letadla 23. února 1945 na svahu Obřího hřebene v Krkonoších
15:45 Pavel Jůza: Průběh počasí na hřebenech Krkonoš v pondělí 24. 3. 1913
16:00 Jan Materna, Libor Kukačka: Měření mikroklimatických podmínek pro vývoj klíštěte obecného podél výškového transektu: Jak vysoko se klíšťatům ještě daří?
16:15 Václav Treml, J. Tumajer., H. Kuželová, J. Mašek, J. Lange, P. Yele: Fenologie kmenového přírůstu smrku na horní hranici lesa a jeho vazba na meteorologické proměnné
16:30 Hana Skálová, František Krahulec, Stanislav Březina, Věra Hadincová, Sylva Pecháčková, Tomáš Herben: Změny krkonošských luk jako reakce na změny klimatu
16:45–17:15 Přestávka
Posterová sekce – představení posterů (moderátor: P. Lipina)
17:16 Pavel Lipina, Veronika Šustková, Jan Procházka, Miloslav Muller: Mimořádně chladný únor 1956 v Česku
17:18 David Buček, Olga Halásová, Alena Kamínková, Veronika Květoňová, Pavel Lipina, Dominik Novotný, Jan Petrásek, Pavel Rušar, Irena Smolová, Jan Unucka, Roman Volný, Jarmila Šustková, Veronika Šustková: Povodně na Jesenicku
17:20 Vladimíra Volná: Vývoj znečištění ovzduší v horských lokalitách Česka
17:22 Michaela Vítková, Josef Kutlvašr, Lenka Moravcová, Jan Pergl, Irena Perglová, Jiří Sádlo, Hana Skálová, zahraniční týmy & Petr Pyšek: Celosvětová síť monitorující rostlinné invaze do vysokohorských a polárních oblastí
17:24 Kukla, Pavel; Kourková Hana: Odvození základních hydrologických údajů pro referenční období 1991-2020 nejen pro horská povodí
17:26 Gražyna Knozová: Směry větru v oblasti Drahanské vrchoviny
17:28 Bližňák Vojtěch, Doležalová Anežka: Horské prostředí jako faktor vývoje horní hranice konvektivní oblačnosti
17:30 Kamínková Alena, Šustková Jarmila, Lipina Pavel: Rekonstrukce časových řad výšky sněhové pokrývky v oblasti Jeseníků a Králického Sněžníku
17:32 Petr Zacharov, Róbert Kvak: Rozložení CAPE v horách a nížinách
17:34 Jan Rybář, Jozef Leja: Kalibrace jako základ důvěryhodných meteorologických dat
17:36 Onderčo Peter, Rybář Jan, Leja Jozef, Čamaj Tomáš, Ďuriš Stanislav: Vliv zimních meteorologických podmínek na teplotní režim a funkčnost tramvajových výhybek
17:38 Tomáš Čamaj, Jan Rybář, Peter Onderčo, Gregor Starinský: Teplotní stupnice v meteorologii: historie, standardizace a současná praxe
17:40 Jan Procházka, Ivo Rolčík, Pavel Lipina: Klima na vrcholcích Šumavy v porovnání s obdobnými polohami Krkonoš, Beskyd a Jeseníků
17:42 Jan Procházka, Veronika Šustková, Miroslav Tesař, Angelika Kölbl: Srážkové a sněhové poměry v pramenných oblastech Šumavy
17:44 Antonín Vojvodík, Josef Jindra, Jan Procházka: 40 let měření teploty vzduchu na meteorologické stanici Kvilda-Perla
17:46 René Tydlitát: Vojenská meteorologická stanice Polom
17:48 Hokina Adrián, Rybář Jan, Ďuriš Stanislav, Onderčo Peter: Evidenční listy měřidel a jejich role v efektivním managementu měření
17:50 Zíková N., Sedlák P., Ždímal V., Brus D.: In situ měření aktivace aerosolu a spekter oblačných kapek na stanici Milešovka
17:52 Sedláková Klára, Valerianová Anna: Vývoj maximálních rychlostí větru v Krkonoších v průběhu 21. století
17:54 Svetlana Varšová,Veronika Lukasová, Milan Onderka, Dušan Bilčík, Pavol Nejedlík, Ján Krempaský: Zmeny klimatickej hranice rastu drevín vo výškovom profile alpínského ekotonu Vysokých Tatier (1775–2024)
17:56 Klára Čížková, Radim Tolasz, David Tichopád, Veronika Šustková, Miroslav Řepka, Pavel Lipina: Validace předpovědí tuhých srážek z modelu ALADIN v horských oblastech,
17:58 Pavel Lipina, Veronika Šustková, Tomáš Honajzer, Josef Ondráček, Jan Bednařík: Obnovená profesionální (synoptická) meteorologická stanice na Pradědu
18:30–19:30 večeře
19:30 schůze výboru ČMeS
Středa 20. května 2026
07:30–08:30 snídaně
III. Meteorologická a jiná měření v Krkonoších a v dalších pohořích (moderátor: D. Krause, po přestávce R. Tolasz)
08:45 Josef Harčarik, Libor Kukačka: Meteorologická měření Správy KRNAP
09:00 Marek Brabec: Semiparametrický model námrazy
09:15 Michaela Vítková, Jan Čuda, Vojtěch Vítek, Petr Pyšek: Rychleji až na vrchol: silnice a turistické stezky jako mikroklimatické zkratky pro šíření nepůvodních druhů rostlin
09:30 Veronika Vosáhlová: Měření sněhové pokrývky v Krkonoších a Orlických horách
09:45 Šimon Bercha, Jan Jirák: Pravidelné měření sněhové pokrývky v Krkonoších a jeho využití pro výpočet zásob vody ve sněhu
10:00 Jan Čuřík, František Veselovský: Odběr horizontálních srážek – mlh a námrazy v pohořích Česka
10:15 Martin Holub a Tomáš Fryč: Predikce výšky sněhové pokrývky v horských lokalitách
10:30–11:00 přestávka
11:00 Pavel Sedlák, Petr Pešice, Zuzana Talířová Chládová, Naděžda Zíková: Příprava dlouhodobého monitoringu procesů uvnitř nízké oblačnosti na Milešovce
11:15 Michael Matějka, Jan Řehoř, Rudolf Brázdil, Petr Štěpánek, Pavel Zahradníček: Jaký je mechanismus a projevy fénových situací v závětří Moravskoslezských Beskyd?
11:30 Antonín Vojvodík, Josef Jindra, Jan Procházka: 40 let měření teploty vzduchu na meteorologické stanici Kvilda-Perla
11:45 Marie Novotná, Kamil Láska, Klára Čížková, Martin Staněk, Ladislav Metelka: Analýza slunečního UV záření na stanici Luční bouda v Krkonoších v letech 2020-2025
12:00 Lucie Marková, Vojtěch Kohout: Srovnání jasu noční oblohy mezi horskou a městskou stanicí
12:15 Tomáš Fryč: Vývoj množství sněhové pokrývky v Krkonoších při jarních expedičních měření
12:30 Jan Řehoř, Dominik Musil, Petr Štěpánek, David Tichopád, Kamil Láska: Hodnocení změn sněhové pokrývky v českých horách dle různých datových sad
12:45 Rastislav Mačura: Vybrané historické údaje z archívu SHMÚ so špecifikom regiónu Vysokých Tatier a vysokohorských meteorologických staníc
13:00 konec bloku, společné foto účastníků
13:15–14:15 oběd
Středa 20. května 2026 14:15
Exkurze na nejen meteorologicky zajímavé lokality Krkonoš
19:00 společenský večer
Čtvrtek 21. května 2026 07:30–08:30 snídaně
- Klimatologické charakteristiky a změna klimatu ve vyšších a horských polohách (moderátor: M. Müller)
08:45 Libor Kukačka, Josef Harčarik: Mikroklimatická měření v arkto-alpínské tundře Krkonoš
09:00 Adam Valík, Radim Tolasz: Porovnání předpokládaného vývoje klimatu v Krkonoších a na Šumavě do roku 2100 podle modelu Aladin-CLIMATE/CZ
09:15 Jan Hrubý, Lenka Došková, Martin Hynčica, Martin Novák: Porovnání chování teploty vzduchu a UTCI v oblasti Jizerských hor a Krkonoš
09:30 Radek Křenek, Marek Brosch, Milan Čermák, Srovnání vybraných naměřených hodnot v letech 2015-2025 a dlouhodobých průměrů – Klimatologické charakteristiky meteorologické stanice Lysá hora
09:45 Lucie Kašičková: Změny teploty vzduchu a srážek v Krkonoších
10:00 Grzegorz Urban, Ondřej Fatka, Michał Kowalewski, Stanislava Kliegrová, Henryk Marszałek, Dáša Richterová, Michał Rysiukiewicz, Jana Solánská, Ilona Zusková: Tendencje wód podziemnych na tle zmian elementów klimatu w Sudetach Zachodnich
10:15 Kateřina Skripniková, Miloslav Müller: Specifika srážek na Milešovce v porovnání s německým Hohenpeißenbergem
10:30 David Tichopád: Vliv atmosférické cirkulace na srážky ve středoevropských pohořích od roku 1961 se zřetelem na Krkonoše
10:45–11:15 přestávka
11:15 Robert Dlouhý: Horská služba Krkonoše (lavinová prevence a kniha Laviny v Česku)
11:30 Martin Erlebach, Veronika Květoňová, Milan Viktořík, Pavel Klapka: Laviny jako ukazatel klimatické změny v Krkonoších?
11:45 Kamil Láska, Michael Matějka, Marie Novotná, David Tichopád, Jan Řehoř, Olha Kachalova: Modelování teploty vzduchu a přízemní teploty v oblasti Jeseníků s využitím naměřených a reanalyzovaných dat
- Problematika předpovědi počasí, hydrologie a kvality ovzduší na horách (moderátor: S. Kliegrová)
12:00 Blanka Krejčí, Vladimíra Volná: Horské lázně a kvalita ovzduší: problém přízemního ozonu
12:15 Petr Ferbar, Luděk Rederer, Jakub Medek: Vodní nádrž Labská jako hydrologické centrum středních Krkonoš
12:30 Kvak Róbert, Zacharov Petr: Evolúcia superciel pod vplyvom orografie
12:45 Gregor Starinský, Jan Rybář, Tomáš Čamaj, Peter Onderčo, Andrej Smetánka: Digitální kalibrační certifikát jako nástroj moderní metrologie v meteorologii
Čtvrtek 21. května 2025 13:00
Zakončení konference
13:00–14:00 oběd
Informace z již dříve konaných horských meteorologických konferencí (webové stránky konferencí):
