Česká meteorologická společnost  ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Ústavem fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakultou UK uspořádala ve dnech 23. – 25. září 2025 v Praze

Českou meteorologickou konferenci 2025

Během konference jsme si připomenuli 250. výročí od zahájení pravidelných meteorologickým měření v pražském Klementinu

23. – 25. září 2025

Rozvíjíme již více než šedesátiletou tradici pravidelných setkávání české odborné komunity zabývající se meteorologií, klimatologií a příbuznými obory. Hlavním cílem konference bylo vzájemně se informovat o aktuálním dění, proto jsme očekávali příspěvky představující nedávné publikace, probíhající výzkumy a další aktivity. K příležitosti oslav 250 let meteorologických měření v pražském Klementinu byla konference konána přímo v jeho areálu.

V rámci konference proběhlo i Valné shromáždění ČMeS a byla udělena Cena profesora Hanzlíka.

Ve dnech 23. až 25. září 2025 se v Praze, v prostorách Klementina, uskutečnila Česká meteorologická konference. Česká meteorologická společnost (ČMeS), která tuto tradiční akci uspořádala, tak rozvíjí již mnohaletou tradici pravidelných setkávání české, dříve československé, odborné komunity lidí zabývajících se meteorologií, klimatologií, kvalitou ovzduší a příbuznými obory. První konference společnosti se konala v roce 1965 v Praze. Nedávno zavedený název konference vyjadřuje, že akce není určena pouze pro členy ČMeS, nýbrž i pro širokou odbornou či zájmovou meteorologickou veřejnost, pro ty, kdo v těchto oborech pracují, studují, nebo je meteorologie jejich koníčkem. Důležitým cílem České meteorologické konference bylo, a i v budoucnu bude, vzájemně se informovat o aktuálním dění v našich oborech.

Klementinum s pohledem na meteorologické budky historické stanice v 1. patře

Konference byla v letošním roce organizována především pracovníky pražské pobočky České meteorologické společnosti a Českého hydrometeorologického ústavu za spolupráce Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Krátce po 13. hodině v úterý 23. záři konferenci zahájila předsedkyně společnosti Taťána Míková. Za Český hydrometeorologický ústav účastníky pozdravil a přivítal ředitel Mark Rieder a za Národní knihovnu také ředitel Tomáš Foltýn. Za organizátory účastníky přivítala Anna Valeriánová a Lenka Crhová, které přidaly i několik organizačních pokynů a informací.

Konferenci v historickém sále Klementina zahájila předsedkyně České meteorologické společnosti Taťána Míková

Letošní konference byla věnována 250. výročí od zahájení pravidelných meteorologických měření v pražském Klementinu.

První blok moderovala Taťána Míková. V této části konference věnované výročí klementinských pozorování zaznělo celkem šest příspěvků. Úvodní prezentaci o počátku Klementinských pozorování a jejich odkaz pro dnešek přednesl za autorský kolektiv Jan Daňhelka. Ilona Zusková představila 250 let meteorologického měření v Klementinu prezentací naměřených dat. Extrémy počasí v Praze podle klementinských měření a jejich porovnání s extrémy na Milešovce prezentoval Miloslav Müller. Libor Elleder hovořil o nejstarších měřeních vodních stavů a srážek v Klementinu v evropském dobovém kontextu. Některé méně časté jevy zaznamenané v Klementinu představil posluchačům Pavel Jůza. Historická měření přízemního ozónu v pražském Klementinu za autory přednesl opět Libor Elleder.

Účastníky konference pozdravil i ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder

Po prvním bloku byla přestávka na občerstvení, která byla spojena s posterovým blokem. Posterů bylo celkem 15 a u většiny z nich probíhaly živé diskuse mezi autory a účastníky konference. Přehled posterů s jejich názvem a autory uvedenými v závorce:

Odhady návrhových hodnot srážek s vysokou četností výskytu (L. Crhová), Využití neuronových sítí pro dlouhodobou předpověď teploty vzduchu v České republice (J. Solánská, S. Kliegrová), Meteorologická stanice Čáslav: Historie měření a pozorování počasí (L. Kašičková, P. Tošková), Validace bleskové aktivity přístrojem Lightning Imager na palubě družice Meteosat-12 s využitím pozemní pozorovací sítě (V. Bližňák, Z. Sokol), Silné konvektivní a vrstevnaté srážky v měnícím se klimatu (R. Beranová, Z. Rulfová), Vliv větrné elektrárny na proudění vzduchu v přízemní vrstvě (G. Knozová), Předpověď teploty a stavu povrchu silnic (P. Zacharov), Historie měření teplotních poměrů na Horské Kvildě (J. Procházka, A. Vojvodík), Změny četnosti rizik spojených se změnou klimatu na území ČR (A. Valeriánová, K. Sedláková), Ukázky měření mobilním X-pásmovým meteorologickým radarem (M. Staněk, J. Horák, F. Najman), Milníky ve vývoji a používání meteorologických přístrojů v Klementinu (R. Tydlitát), Kolik krup viděla Milešovka (K. Skripniková), Plošné návrhové úhrny srážek v Česku a jejich doby opakování v průběhu povodně v září 2024 (F. Hulec, M. Kašpar, M. Müller, V. Bližňák), Vliv stability atmosféry a oblačnosti na výšku mezní vrstvy: případová studie z NAOK (K. Komínková, R. Prokeš, K. Láska) a Černá v Pošumaví, aneb nejstarší automatická meteorologická stanice (I. Rolčík, J. Procházka).

Úvodní přednášku měl hlavní autor publikace v Klemetinu bylo naměřeno ... Jan Daňhelka

Mezi 16. až 18. hodinou zaznělo pět příspěvků ve druhém odborném bloku, který moderoval Radan Huth. Impetus4Change – Improving near-term climate predictions for social transformation – Praha jako Demonstrator City představil Tomáš Halenka. Ventilace hlubokých uličních kaňonů prezentoval za kolektiv autorů Š. Nosek. Shody a rozdíly vertikálních profilů teploty vzduchu nad městskou zástavbou a předměstskou obytnou zónou – MS Praha Karlov a Observatoř Libuš představil Josef Keder a Novou definice hlavních režimů variability evropské atmosférické cirkulace prezentoval Řehoř J. za spoluautory.

Posterová sekce byla příležitostí si při občerstvení pohovořit s kolegy nad postery, popř. k jiným tématům

Po večeři, která se konala v nedaleké restauraci Potrefená husa, se po 20 hodině sešel téměř kompletní výbor společnosti. Schůzi výboru řídila předsedkyně společnosti. Výbor na svém jednání probral všechny plánované body.

Diskuse účastníků probíhaly o každé přestávce

Jednání druhého dne konference (středa 24. září) začalo podle plánu v 9 hodin. Podle obvyklého schématu bylo zahájeno Valné shromáždění ČMeS. Přítomných členů společnosti bylo méně než polovina, proto bylo podle stanov jednání přerušeno a pokračovalo po skončení dopoledního odborného programu konference.

Pohled do jednacího sálu od předsednického stolku

Třetí blok letošní konference moderoval Miloslav Müller. Otevřená data ČHMÚ a souvislosti prezentoval Libor Černikovský, Anna Valeriánová a Hanka Škáchová. R. Kuttelwascher z ESRI měl přednášku na téma Objevte GIS – prostorová data jako inspirace pro klimatology a hydrometeorology. Atlas Dekarbonizace – jak se orientovat ve snižování emisí České republiky představil za kolektiv autorů M. Vítek. Adam Valík hovořil o Využití výstupů PERUN pro potřeby Klimatického prověřování a Agroklimatická klasifikace ČR 1961–2020 byla předmětem prezentace D. Musila, který hovořil za autorský kolektiv.

Valné shromáždění společnosti řídila její předsedkyně

Před obědem pokračovalo Valné shromáždění ČMeS, které vedla předsedkyně Taťána Míková. Členové společnosti byli informováni Pavlem Lipinou o činnosti společnosti za poslední rok od minulého volebního valného shromáždění v Kutné Hoře v září 2024. Za hospodářku společnosti Lucii Pokornou účastníky seznámila s hospodařením společnosti za poslední rok Olga Halásová. Z úst Lucie Kašičkové zazněla zpráva revizní komise, která zkoumala hospodaření společnosti od minulého valného shromáždění společnosti. Miloslav Müller informoval o novinkách z Výboru Evropské meteorologické společnosti (EMS) a o samotné výroční konferenci EMS konané počátkem září ve slovinské Ljubljani.

Čestné uznání ČMeS převzala za L. Metelku S. Kliegrová
Čestné uznání společnosti převzal také Jan Sulan
Třetím oceněným cenou společnosti se pro letošní rok stal Radim Tolasz
Čestným členem společnosti za rok 2025 se stal Zdeněk Blažek
Druhým čestných členem společnosti za rok 2025 se stal Luboš Němec
Josef Keder převzal lonské čestné členství společnosti

Hlavním bodem letošního valného shromáždění bylo udělení Ceny profesora Hanzlíka, kterou společnost uděluje za mimořádný přínos pro rozvoj meteorologie a příbuzných vědních oborů. Po předloňské premiéře, kdy byla první oceněnou doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc., byl v loňském roce oceněn doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc. Letošním, teprve třetím oceněným byl Prof. RNDr. Jan Bednář, CSc. Laureát toto ocenění získal zejména za celoživotní pedagogickou, odbornou a publikační práci v oborech fyzika mezní vrstvy, atmosférická optika, elektřina, fyzika oblaků a srážek a šíření znečišťujících příměsí v atmosféře. Oceněna byla i jeho dlouholetou obětavou a nezištnou práci pro Československou meteorologickou společnost a později Českou meteorologickou společnost, a to jak koncepční a organizační, tak odbornou zejména v terminologické skupině. Cena společnosti nese jméno po profesoru Stanislavu Hanzlíkovi, jedné z nejvýznamnější osobnosti české meteorologie. Ocenění bylo uděleno formou grafického listu a dedikace. První ocenění bylo uděleno v roce 2023 u příležitosti 145. výročí narození profesora Hanzlíka.

Ze zdravotních důvodů se prof. Bednář nemohl zúčastnit předání ceny přímo na valném shromáždění 24. září 2025 v Klementinu. Pan profesor poslal předsednictvu dopis k této příležitosti, který na valném shromáždění účastníkům přečetl Miloslav Müller. Text zveřejňujeme níže na stránce. Plánované osobní předání ceny laureátovi 11. listopadu v den jeho 79. narozenin předsednictvem společnosti se bohužel už neuskutečnilo.

Společné foto účastníků konference. Foto: Hana Stehlíková

Po skončení valného shromáždění a po obědě pokračoval program konference IV. odborným blokem přednášek, který moderoval Radim Tolasz. Zazněly příspěvky E. Holtanové na téma Vnitřní variabilita klimatu. Aktuální studium vln veder představila E. Plavcová i za O. Lhotku. Epizody sucha, vlny veder a přírodní požáry ve střední Evropě: jejich dopady a závažnost představil Lukáš Dolák za celý autorský kolektiv. Tepelný diskomfort člověka ve výstražném systému ČHMÚ jsme slyšeli z úst Martina Nováka i za kolegu M. Hynčicu. Simulace polarimetrických veličin pomocí programu CR-SIM účastníci slyšeli od Jana Horáka. Za spoluautory představil nový mobilní X-pásmový meteorologický radar – od konstrukčního řešení až po testování M. Staněk.

V posledním pátek odborném bloku moderovaném Pavlou Skřivánkovou zaznělo celkem šest příspěvků. Změna charakteristik srážkových událostí při růstu teploty autorů D. Řezáčová a Z. Sokol prezentovala paní docentka. Vliv atmosférické cirkulace na srážky ve středoevropských pohořích v období 1961–2024 přiblížil David Tichopád. Naděžda Zíková s kolektivem porovnávala spektra kapek naměřených v nízké oblačnosti. Petr Zacharov za autory prezentoval že Nemusí pršet, stačí když CAPE. Komplexní tvar závislosti návrhových úhrnů srážek na délce časového okna představil za kolektiv M. Müller. Plošná extremita srážek a cirkulační anomálie během povodní v září 2024 zazněla za autory od M. Kašpara.

Odborný program konference byl završen před 18 hodinou. Poté se většina účastníků přesunula do krásných prostor Vily Lanna (novorenesanční vila se společenskými sály vyzdobená bohatou nástěnnou obrazovou malbou) v pražské části Bubeneč, kde se uskutečnil společenský večer konference s občerstvením.

Jednací sál s postery. Foto Lenka Crhová
Vila Lanna v Bubenči, kde se konal společenský večer. Foto René Tydlitát

Závěrečný (třetí) den byl tradičně věnován odborným a jiným exkurzím. V dopolední nabídce byla komentovaná prohlídka Astronomické věže s Meridiánovou síní a nahlédnutím do Barokního sálu v Klementinu, exkurze do prostor služebny pozorovatelů a na střechu s meteorologickými přístroji v Klementinu. Účastníci byli rozděleni do třech skupin a postupně podle zájmu prošli jednotlivá místa. Odpoledne se konala exkurze na meteorologickou stanici Praha-Libuš při vypouštění meteorologického balonu. Součástí exkurze byl odborný výklad pracovníků sondáže, „radaristů“ a družicového oddělení ČHMÚ.

Vila Lanna v Bubenči

Na konferenci, na kterou zavítalo 94 účastníků, zaznělo celkem 28 příspěvků v pěti již uvedených blocích. Bylo prezentováno také 15 posterů. Podle ohlasů účastníků se domníváme, že se letošní Česká meteorologická konference ČMeS opět vydařila a účastníci se dozvěděli mnoho nových a zajímavých informací, inspirovali se přednesenými příspěvky a navázali nová profesní a osobní přátelství. Konference důstojně završila připomínku 250. let od zahájení pravidelných meteorologických měření a pozorování v Klementinu.

Pro účastníky konference jsme připravili obvyklý sborník abstraktů, který byl k dispozici v elektronické podobě v době konání konference na webové stránce konference. Poděkování za jeho přípravu patří Oddělení publikačních a informačních služeb ČHMÚ.

Více informací, fotodokumentaci konference a sborník abstraktů v pdf formátu najdete na stránce konference: Česká meteorologická konference 2025 – Česká meteorologická společnost.

Elektronická forma sborníku abstraktů z konference je v pdf formátu k dispozici na stránce: Sbornik-abstraktu_CMeS_2025-1.pdf.

Příští Česká meteorologická konferenci ČMeS se bude konat v termínu 22. až 24. září 2026 někde na jižní Moravě. Poznamenejte si tento termín do svých kalendářů a jste srdečně zváni.

Lenka Crhová, Anna Valeriánová, Miloslav Muller a Pavel Lipina

Pozvánka na konferenci ke stažení (pdf, 0,7 MB)