🟠 Letošní rok zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než ten loňský. Od začátku roku chybí na našem území v průměru oproti normálu přibližně 146 mm srážek, tedy asi 146 litrů vody na každý metr čtvereční. 💧
📅 Zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil, za měsíc napršelo 95 mm. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje.
☀️ V červenci letošního roku spadlo našem území v průměru pouze 51 mm, což odpovídá 57 % normálu 1991–2020. A ani začátek srpna zatím situaci výrazně nezměnil – v průměru spadlo zatím pouze 9 mm srážek. Jsou místa, kde nepršelo v srpnu takřka vůbec, ale jsou i stanice, které díky bouřkám zaznamenaly i přes 60 mm srážek, např. Zlaté Hory (65,5 mm).
🔵 Celkový úhrn srážek na našem území od 1. ledna do 10. srpna je dle předběžných údajů 289 mm, což odpovídá 66 % normálu 1991–2020. Pro srovnání například s loňským rokem, za stejné období spadlo 343 mm (79 % normálu).
🟥 Za období od 1. ledna do 10. srpna letos spadlo nejméně srážek od roku 1961. Srážkový úhrn je přitom téměř shodný s mimořádně suchým rokem 2015.
🏜️ Srážkový deficit navazuje na loňský rok, který nakonec skončil jako 6. nejsušší od roku 1961. Srážkově, a tedy bohužel i sněhově, chudá byla také zima 2025/2026, která byla 9. nejsušší od roku 1961. Jaro 2026 pak bylo dokonce nejsušší, kdy za 3 měsíce spadlo pouze 89 mm srážek. Letošní léto má bohužel zatím našlápnuto k podobně nepříznivému umístění.
💦 Nejvíce srážek jsme od začátku roku zatím zaznamenali v Moravskoslezském kraji (383 mm, 75 % normálu 1991–2020), nejméně naopak v Jihomoravském kraji (210 mm, což odpovídá 60 % normálu). Ze stanic je na tom nejlépe krkonošská stanice Dvoračky s úhrnem 803 mm. 🟧 Nejnižší úhrny mají jihomoravské stanice Lanžhot, Hrušky, Šatov a další, kde od začátku roku spadlo do 150 mm, jak můžete vidět na přiložené mapě.
ℹ️ Množství stanic zaznamenává od začátku roku rekordně nízké úhrny srážek. Jako příklad jsme vybrali profesionální meteorologickou stanici Červená (748 m n. m.) v Nízkém Jeseníku, která od ledna zaznamenala nejnižší úhrn srážek od počátku měření v roce 1953, a to 270 mm (obvyklé množství pro toto období je zde asi 470 mm). Na této stanici v bezmrazovém období také měříme výpar vody z volné vodní hladiny. Porovnání výparu a srážek můžete vidět na přiloženém grafu. Během extrémně teplých dnů se zde za 24 hodin vypařilo i více než 7 mm vody. Kumulativní výpar z vodní hladiny tak v průběhu sledovaného období výrazně převyšuje kumulativní úhrn srážek. Graf dobře ukazuje, jak se během teplých a suchých období rozdíl mezi množstvím vody přicházející se srážkami a množstvím vody odpařující se z volné vodní hladiny postupně zvětšuje. Ještě výraznější je tento rozdíl na níže položených stanicích, kde je větší výpar a nižší úhrny srážek. Například na stanici Kuchařovice (okr. Znojmo, 334 m n. m.) činí rozdíl mezi kumulativním výparem z vodní hladiny a úhrnem srážek už téměř 500 mm.
