Jeseníky jsou významným českým pohořím s vrcholy nad 1 400 m n. m., s hlubokými údolími, krásnou krajinou se zajímavými výhledy a spolu s masívem Králického Sněžníku a Rychlebskými horami tvoří kompaktní horské pásmo, turisticky velmi atraktivní. Tato oblast hraničící na západě a severu s Polskem má zajímavou historii, aktivní současnost a uvidíme, jaké budou další roky. Na stránce bychom rádi poodhalili historii meteorologických měření a nastínili minulé, současné i budoucí klima.

Jeseníky definované pro klimatologická zpracování a mapa aktuální meteorologické staniční sítě ČHMÚ. Stanice typu AKS1 a AKS je základní klimatologická stanice, zpravidla s úplným programem pozorování dobrovolnických stanic ČHMÚ. Stanice typu AKS3 a AKS4 je klimatologická stanice s redukovaným programem pozorování dobrovolnických stanic ČHMÚ (chybí měření a sledování některých meteorologických prvků, nebo je stanice bez pozorovatele). Více informací k typům meteorologických stanic v příspěvku Lipiny (2017). Autor mapy Veronika Šustková.

Jeseníky v tomto pojetí jsou pojmenováním pro pohoří nacházející se v severovýchodní části Česka. Ze severu hraničí s Polskem. Je velmi obtížné Jeseníky jednoznačně definovat. Zároveň však existuje mnoho kritérií, jak to udělat. Umíme jasně vymezit oblast Hrubého Jeseníku, velmi rozsáhlou oblast Nízkého Jeseníku, která sahá až k Olomouci a Ostravě, oblast Rychlebských hor a masív Králického Sněžníku. Nic z toho ovšem přesně nevystihuje oblast, kterou jsme chtěli v příspěvcích charakterizovat. V hrubých rysech jsme vycházeli při vymezení Jeseníků podle geomorfologických jednotek, ale ani v tomto případě by to nebylo jednoduché a jednoznačné.

Pro potřeby definování území byly zahrnuty jednotky: Travenská hornatina (4c-5b), Bělská pahorkatina (4c-6a), Sokolský hřbet (4c-5c), Hornolipovská hornatina (4c-5a), Hynčická hornatina (4c-6c), Rejvízská hornatina (4c-6b), Králický Sněžník (4c-4), Branenská vrchovina (4c-3d), Keprnická hornatina (4c-7a), Medvěďská hornatina (4c-7b), Brantická vrchovina (4c-8a), Pradědská hornatina (4c-7c), Šumperská kotlina (4c-3c), Bruntálská vrchovina (4c-8c), Hraběšická hornatina (4c-3b) a Slunečná vrchovina (4c-8d) (Bína, Demek 2012).

Abychom uzavřeli celou definovanou oblast, tak bylo definované území jemně upraveno v jižní a jihovýchodní části a přidána oblast Vidnavska a Javornicka v severní části, které je ovlivněno závětřím Rychlebských hor. Hranice definovaného území Jeseníků tvoří tmavá linie na přiložené mapě.

Mapa geomorfologických celků (Bína, Demek 2012) na základě kterých bylo definováno území Jeseníků pro klimatologická zpracování. Autor mapy Veronika Šustková.

Rozloha definovaného území Jeseníků je přibližně 3 251 km2. Průměrná nadmořská výška je 613,1 m n. m. Nejvyšší bod Praděd (1 491 m n. m.) a nejnižší nadmořská výška 227 m n. m. I když vybrané území tvoří jen 4,1 % rozlohy Česka, z meteorologického a klimatologického hlediska je významným a zajímavým pohořím republiky.

Základní charakteristiky teploty vzduchu a úhrnu srážek byly připraveny i pro tradiční území Hrubého a Nízkého Jeseníku. Rozloha Hrubého Jeseníku je přibližně 530 km2, průměrná nadmořská výška je 887,6 m n. m., nejvyšší bod Praděd a nejnižší bod 440 m n. m. Rozloha Nízkého Jeseníku je přibližně 2 894 km2, průměrná nadmořská výška území je 482,5 m n. m., nejvyšší bod je vrchol Slunečné (802 m n. m.) a nejnižší bod 205 m n. m (Hrubý Jeseník 2024).

Jeseníky – průměrná roční teplota vzduchu [°C] za období let 1875–2023 s normálovým obdobím 1991–2020 a proloženým lineárním trendem průměrné roční teploty vzduchu.
Jeseníky – roční úhrn srážek [mm] za období let 1875–2023.

Pavel Lipina, Veronika Šustková, Miroslav Řepka a Radim Tolasz

Poslední aktualizace 5. listopadu 2024