Vážení přátelé, kolegové, spolu s tímto půlročním členským zpravodajem dostáváte pozvánku na mimořádné Valné shromážděni členů ČMeS. Nikdo z nás jistě nečekal, že tak brzy po řádném Valném shromážděni v červnu minulého rolu budeme nuceni sáhnout k tomuto kroku a proto jsem se rozhodl využít příležitosti pravidelného vydání zpravodaje a obrátit se na Vás s tímto vysvětlujícím dopisem. Ale nejprve se zmíním o něčem trochu obecnějším.

V poslední době dostáváme na Výboru ČMeS řadu signálů, že někteří členové poboček kladou jistě legitimní otázky, co pro ně osobně ČMeS znamená, přičemž tato otázka je někdy artikulována do podoby, jaký je vlastně ekvivalent, který člen naší společnosti získává za svůj členský příspěvek. K první části této podotázky si dovolím připomenout a stručně parafrázovat závěry posledního řádného Valného shromáždění i příslušné partie stanov naší společnosti:

Česká meteorologická společnost má být platformou, která podle svých možností přispívá k rozvoji meteorologie jako vědního oboru (včetně praktických aplikací), umožňuje svým členům lépe se poznávat, vést mezi sebou i navenek užitečné odborné dialogy, účelně si vyměňovat informace, neformálně přispívá i ke vzájemné spolupráci meteorologických instituci, a to všechno ku prospěchu celé české společnosti. Ke zmíněným účelům slouží např. každoročně pořádaný dvou- nebo třídenní seminář určený pro širší meteorologickou obec. Nemalým úspěchem je, že i v současných podmínkách se daří udržet jeho finanční dostupnost pro členskou základnu na únosné úrovni. Jistě nikoli nevýznamnou pomoc odborné realizaci svých členů poskytují jednotlivé pobočky pořádáním pravidelných cyklů přednášek s diskusemi a výměně informací rovněž slouží poměrně rozsáhlá členská korespondence včetně vydávání zpravodaje.

Je nám známo, že existuje nemalý počet členů ČMeS, kteří jsou polohou svého bydliště či z jiných závažných důvodů poněkud izolováni od života poboček v jejich regionálních centrech. S touto skutečností je obtížné něco obecně podniknout, ale dovolte mi vyslovit přesvědčení, že ten, kdo se opravdu chce živě angažovat ve prospěch meteorologie, kterou jistě máme všichni společně rádi, si i zde může najit určité možnosti: např. zorganizovat pod jakoukoliv vhodnou hlavičkou popularizační přednášky nebo v rámci zájezdu exkurzi amatérských zájemců na některé atraktivní meteorologické pracoviště apod. Rádi poskytneme odbornou pomoc, lektorské zajištěni, radu, konzultaci nebo pomoc při navazování potřebných kontaktů.

Pokud ide o dnes někdy zmiňovaný ekvivalent za členské příspěvky, prosím předem za prominutí, že si dovolím poněkud tvrdší odpověď. Nic ve stanovách ČMeS ani v tradicích a profesní morálce vědeckých společností obecně nezavazuje poskytovat členům finančně ohodnotitelné výhody. Členský příspěvek vždy byl a je ve vědeckých společnostech chápán jako určitý obnos (zpravidla velmi malý ve srovnání s příjmy člena) věnovaný na základě naprosto dobrovolného členství v daném společenství ve prospěch činností směřujících k rozvoji oboru. Většina členů ČMeS je přitom v meteorologii profesionály, a obor je tedy vlastně jejich živitelem, tzn., že lze důvodně předpokládat i takovouto návratnost „investice“’ členského příspěvku. Před tím, než jsem se v červnu minulého roku stal předsedou ČMeS, vykonával jsem po dobu dvanácti let funkci jejího vědeckého tajemníka, a vím tedy asi lépe než kdokoli jiný, jak překvapivě velký, je objem korespondence, kterou naše společnost dostává z vnějšku, ať už jde o různé dotazy, žádosti o informace, či o pouhé reklamní nabídky. Když pomineme vše ostatní, je to alespoň důkazem, že naše ČMeS je i mimo svoji členskou základnu ve veřejnosti známa a napomáhá tedy svým dílem k dobré pověsti meteorologie, což v podmínkách tržního hospodářství může přispívat i ke zlepšení ekonomické situace meteorologických pracovišť a projevit se tak na výplatních páskách zaměstnanců možná podstatně více, než kolik činí „ztráty“ z placení našich členských příspěvků. Nechci však propadnout moralizování nebo naopak nekvalifikovaným ekonomickým úvahám, a proto již konkrétně ke svolávanému mimořádnému Valnému shromáždění. Jak pravděpodobně víte, je ČMeS členem tzv. Rady vědeckých společností (RVS), která má povahu dobrovolného sdružení samostatných organizací, jimž přináší především tyto výhody:

• Umožňuje jim podílet se na získávání dotačních prostředků ze státních zdrojů.
• Zajišťuje vzájemné konzultace spolu s určitým právním, informačním a administrativním servisem.
• Vzájemně napomáhá prezentování společností uvnitř státu i v zahraničí, např. podporou jejich bezplatného zařazování do různých adresářů, informačních přehledů apod. Zmíněná značná informovanost veřejnosti o existenci naší společnosti zřejmě ve značné míře pramení pravě odsud.

Pokud jde o poskytování finančních prostředků ze strany státu Radě vědeckých společností pro činnost těchto společností, byla pro letošní rok kategoricky stanovena podmínka, aby v ní sdružené společnosti měly členské příspěvky minimálně 100 Kč, přičemž tato ze strany státních orgánů požadovaná minimální výše příspěvků může být v příštích letech valorizována. Lapidárně lze tento požadavek vyjádřit tak, že stát nehodlá přímo finančně podporovat vědecké společnosti, které jsou špatné v tom smyslu, že svým členům nestojí ani za 100 Kč ročně. Již v minulém roce byla situace taková, že velmi převažující většina společností sdružených v RVS měla příspěvky vyšší než 100 Kč, přičemž byly i takové společnosti, kde tyto příspěvky dosahovaly 300 Kč. Přestože nelze mluvit o nějakém vylučování z RVS, neboť v zásadě ani neexistuje tomu odpovídající právní mechanismus, je zřejmé, že nezvýšíme-li pro letošní rok členské příspěvky na 100 Kč s připuštěním případné valorizace pro následující roky, nemůžeme již z morálních důvodů zůstat členy RVS a požívat z tohoto členství vyplývající výhody, neboť bychom se stali proklínanou černou ovcí, která se může stát velmi reálnou příčinou toho, že RVS nedostane od státu žádné dotační prostředky pro podporu činnosti svých členských společností.

O právě popsané skutečnosti jsem byl informován na shromáždění předsedů vědeckých společností sdružených v RVS dne 1. 12. 1993 a vzhledem k tomu, že v záležitosti členských příspěvků je podle stanov ČMeS kompetentní Valné shromáždění, předložil jsem výboru ČMeS na schůzi dne 1. 1. 1994 návrh na jeho mimořádné svolání. Zároveň jsem jednotlivé zástupce přítomných poboček požádal o aktivní podporu a propagaci co největší účasti členů na tomto shromáždění a o seriózní prodiskutování situace v pobočkách, nejlépe na jejich mimořádných schůzích, pokud by jejich svolání bylo organizačně zvládnutelné.

Na základě svých dlouholetých zkušeností v práci ČMeS považuji za nejméně bolestivé zmíněné zvýšení členských příspěvku a zachování možnosti nadále se podílet na výhodách členství v RVS. Jsem si však vědom, že jde o záležitost velmi nepopulární a kromě toho jsem na schůzi Výboru ČMeS zaregistroval určité signály nasvědčující názorům, že jde o nedemokratické zasahování do vnitřního života vědeckých společností. K objasnění situace proto připomínám, že ke zvýšení členských příspěvků, ani k členství v RVS nás přímo nikdo nenutí a rozhodnutí Valného shromáždění bude v každém ohledu respektováno. Na druhé straně je však skutečností, že pro letošní rok očekáváme prostřednictvím RVS podporu na naše akce ve výši cca 14 000 Kč a kdybychom se na její činnosti nepodíleli, bylo by nutno vzniklý výpadek financí pokrýt podstatně větším zvýšením členských příspěvků nebo aktivity ČMeS podstatně omezit (a nečiňme si iluzi, většinou doslova umrtvit).

Vin, že nyní bude následovat mnoho kritických připomínek výzev k úsporám v činnosti ČMeS. Takovýto proces považuji za obecně užitečný a snad společně odhalíme nějak možnosti v tomto směru. Jsem však skeptický v tom, že výsledný efekt bude podstatně měnit situaci, neboť zásadní úsporná opatřeni již byla realizována. Minimálně šetříme poštovné tím, že využíváme možností interního doručování členské korespondence našim členům v jednotlivých meteorologických institucích, v letošním roce nebyl obnoven částečný pracovní poměr se sekretářkou ČMeS, přičemž nezbytné administrativní a technické práce nárazovitého charakteru budou kryty výrazně levnějšími dohodami o provedení práce, v maximální míře využíváme ochoty meteorologických institucí usnadnit nám finanční situaci atd.

Jedna možnost získávání finančních prostředků by však byla reálná, a to zapojení činnosti ČMeS do grantových projektů. Nezbytnou podmínkou je ovšem to, aby určitá skupina členů byla ochotna dobrovolně vykonávat ve prospěch ČMeS nemalý objem vědecké a odborné práce. Kromě toho si dovolím vyzvat všechny členy ČMeS, aby v rámci svých možností usilovali o získávání sponzorů naší společnosti.

Závěrem pro úplnost podotýkám, že nijak nemusí být dotčeno sníženi členských příspěvků pro důchodce, studenty apod. a rovněž Valné shromáždění může přiznat členům právo, aby v případě své tísnivé finanční situace požádali o odložení nebo dočasné prominutí členských příspěvků.

Váženi přátelé, tolik ke starostem o další dobý chod života naší společnosti, ale i přes nemalé potíže mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že společným úsilím se nám je nakonec podaří úspěšně překonat.

Jan Bednář, Věstník ČMeS 1994/1, únor 1994