Počasí na každém rohu aneb, kde stály pražské povětrnostní sloupy a domky
Procházíme-li Prahou, máme možnost studovat události takzvaně za pochodu. Seznamovat se s architektonickými slohy, rozmanitostí městských parků, smyslem dopravních tepen, urbanistickým řešením celých sídlištních bloků, kouzlem pražských věží či mostů. Vedle těch vskutku významných památek a velkých staveb se však můžeme zaměřit také na smysl staveb drobných, mnohdy opomíjených nebo již neexistujících. Mezi ně bezesporu patří tzv. povětrnostní neboli meteorologické sloupy či domky.
René Tydlitát napsal článek do věstníku Klubu Za starou Prahu o historii a současnosti pražských povětrnostních sloupů.
Článek naleznete na straně 46 až 69 po kliknutí na rámeček níže
Mohlo by Vás také zajímat:
POVĚTRNOSTNÍ SLOUPY
Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji
René Tydlitát – Jan Trejbal, Praha: ČHMÚ 2019, 276 stran, Cena 480 Kč, ISBN 978-80-87577-97-4
První kapitola publikace přináší koncentrované poznatky o meteorologických (povětrnostních) sloupech a předkládá je formou odpovědí na záměrně zvolené otázky. Odpovědi jsou seřazeny tak, aby poskytly informace o základním vymezení meteorologických sloupů, připomněly jejich historii, předložily jejich charakteristické znaky, přiblížily jejich místní vnímání a události s nimi spojené včetně jejich současnosti.
Další a hlavní kapitola si klade za cíl prezentovat existující i zaniklé meteorologické sloupy na našem území a je rozdělena do pěti časově navazujících částí. Tyto části ve svém sledu přibližují počáteční zvýšený zájem o pořizování meteorologických sloupů v českých zemích na přelomu 19. a 20. století a za první republiky, postupnou devastaci nebo dokonce i zánik některých těchto drobných staveb, jejich rekonstrukci a částečnou obnovu po roce 1990. První část této druhé kapitoly odráží situaci na konci 19. století. Další dva nejobsáhlejší časové úseky korespondují s dvěma velkými vlnami zájmu o popisované stavby, které však byly dramaticky přerušeny první a druhou světovou válkou. Navazující čtvrté období zachycuje situaci po druhé světové válce, kdy mnohé meteorologické sloupy chátraly následkem válečných bojů, byly ničeny vandaly, nebo jen stály bez povšimnutí svého okolí. Tehdy byly tyto objekty jen částečně opravovány a obnovovány. Poslední, pátá část začíná rokem 1990, od kterého můžeme vypozorovat snahy o komplexní rekonstrukce některých původních staveb, nebo dokonce i případy zřizování novým meteorologických sloupů, částečně v duchu historické tradice, ale převážně již s moderními elektronickými prvky a designem. Úvod každého časového úseku popisuje poměry v českých zemích, vývoj zřizování meteorologických sloupů a přináší stručné informace o souběžném rozvoji meteorologie jako vědního oboru na našem území.
Další doplňkové kapitoly této publikace pojednávají podrobně o přístrojovém vybavení, hlavních výrobcích a v neposlední řadě i o doporučených trendech při obnově či zřizování meteorologických sloupů.
Publikaci lze objednat na adrese: ČHMÚ, Tiskové a informační oddělení, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4, tel.: 244 032 721, e-mail: nakladatelstvi@chmi.cz
MZ 2019/6, roč. 72, obal časopisu
