Jeseníky - speciální číslo Meteorologických zpráv (2024/5)
Páté číslo odborného časopisu Meteorologické zprávy bylo v roce 2024 věnované Jeseníkům. Články v časopise vycházely z příspěvků přednesených na IV. horské meteorologické konferenci konané v květnu 2024 na Rejvízu v Jeseníkách. Naleznete zde příspěvky: Historie Jeseníků a definice jeho území, Historie a současnost meteorologických měření
a pozorování v oblasti Jeseníků, Klima Jeseníků a jeho vývoj, Mimořádné projevy počasí v Jeseníkách a Scénáře budoucího vývoje klimatu v Jeseníkách podle modelu ALADIN-CLIMATE/CZ
Prezident Petr Pavel zahájil konferenci České uživatelské fórum Copernicus a dálkový průzkum Země 2024
Prezident republiky dnes slavnostně otevřel dvoudenní konferenci České uživatelské fórum Copernicus a dálkový průzkum Země 2024, která zahajuje festival Czech Space Week. Bohatý program konference nabídne prezentace odborníků i diskuse o výzvách a příležitostech v oblasti pozorování Země. Tematicky se zaměří na družicová data v předpovědi počasí, hydrologická témata, ale i na bezpečnost a programy podpory rozvoje inovativních aplikací. Fórum probíhá v historické Fantově budově pražského hlavního nádraží a přivítá více než 250 účastníků z řad odborné i širší uživatelské veřejnosti. Pořádají ho Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Ministerstvo dopravy (MD).
Vychází nová mobilní aplikace Počasí ČHMÚ (2024)
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) přináší novou mobilní aplikaci
pro předpověď počasí. Uživatelé se mohou těšit na spojení dvou aplikací ČHMÚ
a ČHMÚ+ do jediné, nový design i personalizované funkce. Nová aplikace
zároveň umožňuje zařazovat další novinky, jejichž spuštění je nyní již za dveřmi
Informace ČHMÚ o hydrometeorologických aspektech povodně v září 2024
V září 2024 se na území České republiky a dalších zemích střední Evropy vyskytla extrémní povodňová situace, která způsobila velké materiální škody a vyžádala si několik lidských životů. Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s dalšími odbornými organizacemi zpracovává podrobné vyhodnocení povodňové události, které podchytí příčiny, průběh i dopady povodně a fungování jednotlivých částí systému ochrany před povodněmi. Tento dokument pouze stručně sumarizuje dosavadní zjištění o hydrometeorologických vlastnostech povodně dokumentující její extremitu.
Nový extrém denního úhrnu srážek v Česku ze 14. září 2024
V průběhu zářijových povodní byl v Jeseníkách na stanici Loučná nad Desnou, Švýcárna naměřen 14. září 2024 denní úhrn srážek 385,6 mm. Jde o nový nejvyšší naměřený denní úhrn srážek na našem území.
Evropa spustila první služby digitálních dvojčat Země (2024)
Evropská unie zahájila historickou iniciativu Destination Earth (DestinE), která má potenciál zásadně změnit způsob, jakým chápeme a reagujeme na klimatické změny a extrémní meteorologické jevy. Dne 10. června 2024 byly spuštěny první dva digitální modely Země, zaměřené na sledování klimatu a prognózu nebezpečných přírodních událostí. Tento ambiciózní projekt oficiálně odstartovala výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro digitalizaci, Margrethe Vestagerová, v superpočítačovém centru LUMI ve Finsku.
DestinE si klade za cíl vytvořit komplexní a vysoce přesný digitální model naší planety, který bude sloužit ke sledování přírodních jevů, lidských aktivit a jejich vlivu na životní prostředí.
Česká meteorologická konference 2024
Ve dnech 24. až 26. září 2024 se v Kutné Hoře, v prostorách hotelu U Kata, uskutečnila Česká meteorologická konference. Česká meteorologická společnost (ČMeS), která tuto tradiční akci uspořádala, tak rozvíjí již mnohaletou tradici pravidelných setkávání české, dříve československé, odborné komunity lidí zabývajících se meteorologií, klimatologií, kvalitou ovzduší a příbuznými obory. První konference společnosti se konala v roce 1965 v Praze. Nově zavedený název konference vyjadřuje, že akce není určena pouze pro členy ČMeS, nýbrž i pro širokou odbornou či zájmovou meteorologickou veřejnost, pro ty, kdo v těchto oborech pracují, studují, nebo je meteorologie jejich koníčkem. Důležitým cílem České meteorologické konference bylo, a i v budoucnu bude, vzájemně se informovat o aktuálním dění v našich oborech.
Velikonoční písečný prach ze Sahary (2024)
V důsledku přechodu saharského písečného prachu byly sítí pozemních stanic imisního monitoringu naměřeny výrazně zvýšené koncentrace větších prachových částic (PM10), a to na různých místech v České republice. Situace s vysokými koncentracemi PM10 splnila podmínky pro vyhlášení smogových situací na většině našeho území, přičemž první byla vyhlášena v sobotu 30. března 2024 v Jihočeském kraji a Kraji Vysočina. Trvání smogové situace se prolínalo celými velikonočními svátky až do úterý 2. 4. 2024, kdy byla poslední smogová situace odvolána v regionech Moravskoslezského kraje.
Mrazy v dubnu 2024
Ve druhé polovině dubna 2024 za synoptické situace B – brázda nízkého tlaku nad střední Evropou (předběžné vyhodnocení) přišly ranní mrazy, při kterých vznikly poměrně velké škody především na ovoci. Plošný průměr denních minim byl v Česku za období od 18. do 26. dubna o 4,2 °C nižší než dlouhodobý průměr denních minim od roku 1991. To se sice nejeví jako příliš velký rozdíl, ale nastalo to po nadprůměrně teplých měsících únor (odchylka +6,1 °C od normálu) a březen (+3,8 °C), a tím došlo k urychlení jednotlivých fenologických fází včetně kvetení, které nastalo většinou těsně před příchodem mrazů.
Meteorologická horská konference Jeseníky 2024
Ve dnech 14. – 16. května 2024 se na Rejvízu v Jeseníkách (hotel Franz) konala čtvrtá „horská“ meteorologická konference s mezinárodní účastí pod názvem Jeseníky 2024 pořádaná Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), Českou meteorologickou společností (ČMeS) a Vlastivědným muzeem Jesenicka. Konference v Jeseníkách volně navazuje na předešlé tři obdobné konference, které se uskutečnily v červnu 2017 na Lysé hoře v Beskydech (http://www.cmes.cz/web/lysa-hora-120-let-meteorologickych-mereni-a-pozorovani/), v květnu 2019 na šumavské Kvildě (http://www.cmes.cz/web/sumava-2019/) a v květnu 2022 na Jizerce v Jizerských horách (http://www.cmes.cz/web/jizerka-2022/).
Na konferenci bylo přihlášeno 85 účastníků, ze kterých se nakonec omluvili pouze tři. Autoři přihlásili 35 příspěvků, z toho 32 bylo na Rejvízu prezentováno. Bylo rovněž vystaveno a prezentováno 10 posterů.
Ohlédnutí za VědaFestem 2024 s účastí ČHMÚ
Ve středu 19. června 2024 se na Vítězném náměstí v Praze-Dejvicích uskutečnil již 12. ročník VědaFestu na téma „Věda vzdělává“ (https://www.vedafest.cz). Akci pořádal Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze za podpory Městské části Praha 6 a České společnosti pro biochemii a molekulární biologii. Patronem festivalu byl prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.
Rozhovor s prof. RNDr. Radanem Huthem, DrSc., ředitelem Ústavu fyziky atmosféry (2024)
Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky, v. v. i. (zkráceně ÚFA) je veřejná výzkumná instituce, součást Akade-
mie věd České republiky. Výzkumná aktivita ústavu pokrývá celou atmosféru Země, od přízemní vrstvy až po meziplanetár-
ní prostor, a zahrnuje i výzkum atmosféry jiných planet. ÚFA letos slaví své šedesáté narozeniny. O rozhovor jsme požádali
ředitele ústavu prof. RNDr. Radana Hutha, DrSc.
Více informací v Meteorologických zprávách 2024/1 na stranách 23-26
Pokračující práce na Elektronickém meteorologickém slovníku (2024)
V roce 2023 uplynulo 30 roků od vydání Meteorologického slovníku výkladového a terminologického (Sobíšek a kol. 1993), jehož nástupcem je Elektronický meteorologický slovník na adrese http://slovnik.cmes.cz/. Jednou ze zásadních výhod elektronizace slovníku je možnost jeho průběžných úprav a doplňování nových hesel, k čemuž nadále dochází díky nezištné ochotě členů terminologické skupiny České meteorologické společnosti. Kromě věcné stránky je naší snahou rovněž systematizace tematicky příbuzných hesel tak, aby tvořila hierarchicky uspořádanou strukturu se vzájemnými odkazy. Zvláštní pozornost věnujeme heslům, která můžeme označit jako klíčová, protože slouží i jako jakési rozcestníky k příbuzným heslům. Od roku 2018, kdy byla zprovozněna plně elektronická verze českého meteorologického slovníku, bylo takto upraveno více než 500 hesel a doplněno téměř 400 hesel nových, z toho 250 výkladových. Celkový počet ve slovníku vysvětlených meteorologických termínů již překročil 4700.
Mimořádně teplý únor 2024
Únor 2024 byl mimořádně teplý a srážkově bohatý. Jednalo se o vůbec nejteplejší únor zaznamenaný na území ČR v období od roku 1961 s rekordně vysokou odchylkou průměrné měsíční teploty od normálu 1991–2020. Dle předběžných dat byla průměrná teplota za únor (5,7 °C) o 6,1 °C vyšší než normál 1991–2020.
Leden 2024 – další globálně nejteplejší měsíc
Copernicus Climate Change Service (C3S) publikoval pravidelnou měsíční zprávu ohledně pozorovaných změn v globální teplotě vzduchu, mořském ledu a hydrologických proměnných, která upozorňuje na mimořádně teplý leden roku 2024. Údaje publikované v této zprávě jsou založeny na počítačových analýzách využívajících měření z družic, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Vláda schválila zákon o veřejné hydrometeorologické službě (2024)
Návrh zákona poprvé v české legislativě vymezuje veřejnou hydrometeorologickou službu, tedy měření v oblasti kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie a hydrologie, jako odbornou službu vykonávanou ve veřejném zájmu. Zákon také upravuje právní status Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), zvyšuje míru digitalizace výstupů z činností veřejné hydrometeorologické služby a jejich dostupnosti ve formě otevřených dat.
Návrh zákona včera schválila vláda.
Znečištění ovzduší na území České republiky 2023
Praha 2024, 167 stran, ISBN 978-80-7653-071-3 (pdf)
Ročenka „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2023“, společně s elektronicky publikovanou datovou ročenkou „Souhrnný tabelární přehled“ a s metodickým materiálem „Systém sběru, zpracování a hodnocení dat“ je uceleným přehledem informací o kvalitě ovzduší na území ČR v daném roce. Hodnocení kvality ovzduší vychází z naměřených údajů, shromažďovaných v rámci ISKO, za využití dalších podkladů a matematických nástrojů. Datová ročenka prezentuje verifikovaná naměřená imisní data a údaje o chemickém složení atmosférických srážek z jednotlivých lokalit včetně agregovaných údajů, grafická ročenka poskytuje komentované souhrnné informace v přehledných mapách, grafech a tabulkách.
Klimatologická ročenka České republiky 2023
Praha 2024, 89 stran, ISBN 978-80-7653-072-0 (pdf)
Klimatologická ročenka přináší hodnocení základních klimatologických charakteristik na území České republiky v daném roce. Vyhodnocení je provedeno na základě dat naměřených v síti meteorologických a klimatologických stanic ve správě ČHMÚ, ale i dalších subjektů. Ročenka je rozdělena do několika kapitol, primárně podle jednotlivých měřených meteorologických prvků, tedy teploty vzduchu, rychlosti větru, množství sněhu a srážek či délky slunečního svitu. Nechybí ani informace o fenologii, zajímavých jevech počasí v daném roce či informace o staniční síti.
Zamrzlé Vánoční povodně 2023/2024
Při úvahách o typickém sezónním výskytu povodní se často, kromě srpna či února, zvažuje i období Vánoc. Je potřeba zdůraznit, že jejich vymezení je různé. Tradiční Vánoce začínají 25. 12. a končí na svátek Tří králů 6. 1., případně později, například až na Hromnice 2. 2. Možná, že některá nedorozumění ohledně výskytu meteorologických extrémů a jejich četnosti souvisí právě s tím.
Tuto aktualitu věnujeme zmínce o posledních „vánočních povodních“, které se postupně probojovaly i do médií. Přispěly k tomu také evropské události, zejména povodně ve Francii a Německu, a jistě i skutečnost, že zimní povodně u nás už dlouhou dobu nebyly. Přitom ještě v průběhu podzimu nic povodním nenasvědčovalo. Převládalo období s podprůměrným množstvím srážek a také nasycenost povodí byla většinou podprůměrná. To se začínalo měnit ve druhé polovině října, a pak hlavně v listopadu, který již byl jako celek srážkově nadprůměrný. Takže i nasycenost se začala zvyšovat, a to především v horských oblastech.
Počasí, voda a ovzduší (2023)
V této publikaci na vás čekají přehledné a srozumitelně podané nejdůležitější informace o meteorologii, klimatologii, hydrologii a kvalitě ovzduší za uplynulý rok. Najdete zde oblíbená témata, jako jsou teploty a srážky, ale také fascinující pohledy na neobvyklé a extrémní projevy počasí, které se odehrály během daného roku. Ideální čtení pro každého, kdo chce mít přehled o tom, jak se mění naše klima!
Elektronická verze publikace je k dispozici na informačním webu ČHMÚ info.chmi.cz. Naleznete ji pod odkazem Roční shrnutí.
Výjimečně teplý říjen 2023 – globálně, v Evropě i v Česku
Copernicus Climate Change Service (C3S) publikoval pravidelnou měsíční zprávu ohledně pozorovaných změn v globální teplotě vzduchu, mořském ledu a hydrologických proměnných, která upozorňuje na extrémně teplý říjen roku 2023. Údaje publikované v této zprávě jsou založeny na počítačových analýzách využívajících měření z družic, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Významné výročí české zemědělské meteorologie (2023)
Letos, v roce 2023, uplynulo 100 roků od vydání první české příručky agrometeorologie, nazvané Základy zemědělské meteorologie a bioklimatologie. Jejím autorem byl Josef Kopecký (1865–1935), profesor pedologie, meteorologie a klimatologie Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT a ředitel Státního výzkumného ústavu pro agropedologii a bioklimatologii v Praze.
V Itálii spadla devatenácticentimetrová kroupa, největší evidovaná v Evropě (2023)
Extrémní bouřky, které zasáhly v červenci 2023 velkou část jižní Evropy, s sebou přinesly i silné krupobití. Podle Evropské laboratoře pro silné bouře (ESSL) se jednalo o „obří krupobití“, což znamená, že padaly kroupy o průměru větším než deset centimetrů.
Předchozí rekord, kdy byla 19. července 2023 zaznamenána kroupa o průměru 16 cm v Carmignano di Brenta na severu Apeninského poloostrova, vydržel pouhých pět dní. Dne 24. července 2023 kolem jedenácté hodiny večerní zasáhlo město Azzano Decimo silné krupobití, během kterého se objevilo hlášení o kroupě, jejíž rozměry meteorologové odhadovali na 19 až 20 cm. Po důkladném prozkoumání zpráv a fotografií dospěli odborníci z Evropské databáze nebezpečných meteorologických jevů (ESWD) k závěru, že lze potvrdit u této kroupy průměr 19 cm.
Výstrahy ČHMÚ přímo starostům a samosprávám (2023)
Nová služba přináší rychlejší a adresnější informace o akutním ohrožení bouřkami nebo povodněmi, a to jednoduše prostřednictvím SMS. Novou aplikaci „Výstrahy ČHMÚ” vyvinul Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se starosty a zástupci krajů. Sloužit má nejen jim, ale i krizovým tajemníkům, povodňovým komisím a dalším uživatelům z řad samospráv. S pomocí této aplikace mohou zástupci samospráv rychleji varovat obyvatele své obce nebo rozhodovat o provedení opatření nutných k ochraně životů, zdraví a majetku.
Dosud nejteplejší září 2023 – globálně, v Evropě i v Česku
Copernicus Climate Change Service (C3S) publikoval pravidelnou měsíční zprávu ohledně pozorovaných změn v globální teplotě vzduchu, mořském ledu a hydrologických proměnných, která upozorňuje na extrémně teplé září roku 2023. Údaje publikované v této zprávě jsou založeny na počítačových analýzách využívajících měření z družic, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
„Na klimatickou změnu je klíčové se připravit,” říká ministr Hladík (2023)
Nejnovější hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) potvrzují již dlouho známé skutečnosti o prohlubujících se dopadech probíhající změny klimatu nejen ve světě, ale i ve střední Evropě, včetně území České republiky. O dopadech klimatické změny včera v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) hovořil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s ředitelem ČHMÚ Markem Riederem a klimatologem Radimem Tolaszem.
Cena prof. Stanislava Hanzlíka udělena doc. Daniele Řezáčové (2023)
Na Valném shromáždění České meteorologické společnosti (ČMeS), konaném 20. září 2023 v Roudnici nad Labem, došlo k historicky prvnímu udělení Ceny prof. Stanislava Hanzlíka za mimořádný přínos pro rozvoj meteorologie a příbuzných oborů, jak zní celý název tohoto ocenění. To bude udíleno nejvýše jedenkrát ročně výjimečným osobnostem české meteorologické komunity. Z rukou předsedkyně ČMeS RNDr. Taťány Míkové ho přijala doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc., emeritní pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. (ÚFA). Ocenění jí náleží za výzkum v oboru mikrofyziky oblaků a srážek, pedagogickou činnost, rozvíjení spolupráce s mezinárodní vědeckou komunitou a zásadní podíl na vzniku Elektronického meteorologického slovníku.
Česká meteorologická konference 2023
Ve dnech 19. až 21. září 2023 se v Roudnici nad Labem, v prostorách hotelu Magnolia, uskutečnila Česká meteorologická konference. Česká meteorologická společnost (ČMeS), která tuto tradiční akci uspořádala, tak rozvíjí již bezmála šedesátiletou tradici pravidelných setkávání české, dříve československé odborné komunity lidí zabývajících se meteorologií, klimatologií, kvalitou ovzduší a příbuznými obory. Letos nově zavedený název konference vyjadřuje, že není určena pouze pro členy ČMeS, nýbrž i pro ostatní, kdo v těchto oborech pracují, studují, nebo je meteorologie jejich velkým koníčkem. Propojování lidí napříč institucemi a regiony Česka totiž patří k hlavním cílům ČMeS, jejíž 30. výročí si letos připomínáme. Totéž výročí slaví i Slovenská meteorologická společnost, jejíž zástupce jsme mezi námi rádi uvítali. Dohromady jsme si připomněli, že již před 65 lety, v roce 1958, byla založena Československá meteorologická společnost při ČSAV, na jejíž činnost obě současné společnosti navazují.
Konference Evropské meteorologické společnosti – EMS 2023
Ve dnech 3. až 8. září 2023 se v Bratislavě, hlavním městě Slovenské republiky, konalo další výroční setkání Evropské meteorologické společnosti (EMS Annual Meeting 2023: Europe and droughts: Hydrometeorological processes, forecasting and preparedness). Hlavním tématem letošní akce bylo sucho v Evropě, s ním související hydrometeorologické procesy, předpověď a připravenost. Tomuto tématu byly věnovány i hlavní přednášky konference.
V rámci konference bylo prezentováno na 600 odborných příspěvků formou přednášek a posterů. Konference proběh la hybridní formou, většina přednášek se uskutečnila přímo v Bratislavě a sešlo se na nich více než 600 odborníků z oborů meteorologie, klimatologie a z dalších oborů. Zbylé přednášky a informace sdíleli vědci online.
Tornádo Lubná 10. 6. 2023
Dne 10. 6. 2023 po poledni se v obci Lubná vyskytlo letos již druhé tornádo. Jeho výskyt přímo potvrdily četné fotografie a videa na sociálních sítích a také dokumentace škod. Jejich rozsah byl blíže zkoumán terénním průzkumem ze dne 15. 6. Průzkum škod po tornádu v obci Lubná přinesl velmi zajímavé poznatky. Zejména stopy v obilí dobře vykreslovaly, jak velmi proměnlivým jevem tornádo může být. Také analýza radarových dat zabrala více času, neboť při porovnávání získaných dokumentů se sledem produktů meteorologických radarů vyplynula hypotéza o dvou tornádech.
Konference EUMETSAT 2023
V průběhu let se uživatelská konference organizace EUMETSAT (European Organization for Exploitation of Meteorological Satellites, Evropská organizace pro využití meteorologických družic) stala klíčovou událostí pro meteorologickou a vědeckou komunitu zabývající se družicovým pozorováním atmosféry Země. Této každoroční události se účastní odborníci z celého světa, kteří tak mají možnost sdílet své zkušenosti a poznatky prostřednictvím přednášek, plenárních zasedání, posterových prezentací a workshopů.
Letošní ročník konference EUMETSAT, konané v září ve Švédském Malmö, doprovázelo téma „Evoluční výzva pro družice propozorování Země – od technologie k využití“. Jedním z klíčových bodů programu bylo představení evropské geostacionární družice MTGI1 (Meteosat třetí generace), která byla úspěšně vypuštěna na oběžnou dráhu koncem roku 2022.
„Výstrahy ČHMÚ“ přímo starostům a samosprávám (2023)
Nová služba přináší rychlejší a adresnější informace o akutním ohrožení bouřkami nebo povodněmi, a to jednoduše prostřednictvím SMS. Novou aplikaci „Výstrahy ČHMÚ” vyvinul Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se starosty a zástupci krajů. Sloužit má nejen jim, ale i krizovým tajemníkům, povodňovým komisím a dalším uživatelům z řad samospráv. S pomocí této aplikace mohou zástupci samospráv rychleji varovat obyvatele své obce nebo rozhodovat o provedení opatření nutných k ochraně životů, zdraví a majetku.
19. Kongres WMO (2023)
Od 22. května do 2. června proběhlo v Ženevě 19. zasedání Kongresu Světové meteorologické organizace (WMO). Řádný Kongres se koná jednou za 4 roky a jeho náplní bývá volba nového vedení WMO, schválení strategického plánu a nejdůležitějších regulativních dokumentů usměrňujících fungování organizace v následujících 4 letech.
Ocenění stoletých řad pozorování v klimatických a hydrologických stanicích ČHMÚ (2023)
Pro zdůraznění významu dlouhodobě pozorujících stanic a zviditelnění jejich významné společenské hodnoty uděluje WMO ocenění právě takovýmto stanicím. Jednotlivé státy mohou na základě výzvy WMO navrhnout až tři stanice, u nichž zdokumentují historii pozorování, homogenitu řady, a poskytnou další informace o stanici. Veškeré podklady jsou posouzeny skupinou expertů WMO a stanice, které procesem posouzení prošly s úspěchem, jsou zařazeny do seznamu stoletých stanic (WMO 2023) a je jim vystaven certifikát.
Před konáním 19. kongresu WMO proběhlo třetí kolo nominací a hodnocení klimatických stanic a poprvé rovněž proběhlo vyhodnocení stanic monitorujících hydrologické jevy na tocích a stanic monitorujících výšku hladiny moře.
Mezinárodní COST meeting (CA 18226) v Praze (2023)
Ve dnech 10. až 12. 5. 2023 se v zasedací místnosti CPP v Praze-Komořanech uskutečnilo jednání COST akce 18226 – New approaches in detection of pathogens and aeroallergens (ADOPT), která je zaměřena na nové techniky měření pylových alergenů a patogenů v ovzduší. Uvedená COST akce byla zahájena 21. 11. 2019 a bude ukončena 20. 5. 2024 (akce byla kvůli Covidu 19 o několik měsíců prodloužena, původní konec byl naplánován na 20. 11. 2023).
Přijetí ACTRIS ERIC (2023)
Česká republika se stává partnerskou zemí nové Evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC. ACTRIS ERIC je infrastruktura zaměřená na nejmodernější výzkum atmosféry poskytující data a služby pro všechny uživatele bez rozdílu.
Supercela a tornádo u Letovic 31. 3. 2023
První letošní tornádo bylo zaznamenáno již 31. 3. pod supercelou u Letovic. Podle rozsahu škod v krajině zjištěných terénním průzkumem mohla být jeho dráha až 4 km dlouhá, a to od obce Rudka po Lhotu u Letovic. Většina škod se vyskytovala v lesních porostech, Lhotu ale zasáhlo tornádo i v zastavěné části, hlavně na zahradách. Posouzením škod podle metodiky Mezinárodní Fujitovy stupnice byla určena kategorie tornáda v jeho počátcích na IF0+, v druhé polovině dráhy až IF1+. Rychlost větru v těchto kategoriích může být v širokém intervalu, průměrně se však uvádí 170 km/h právě pro kategorii IF1+.
Nová webová aplikace nejen pro zemědělce (2023)
Rychlá a snadná dostupnost co nejpřesnějších informací o počasí je klíčová pro operativní rozhodování prakticky u všech agrotechnických zásahů, jako je zakládání porostů, hnojení, ochrana rostlin, sklizňové práce, doprava aj., ale i pro chovatele hospodářských zvířat, lesní hospodáře a manažery v komunální sféře. Nový portál Agropočasí http://www.agropocasi.cz pomůže širokému spektru uživatelů získávat zdarma ty nejpřesnější a nejaktuálnější informace s využitím dat poskytnutých přímo Českým hydrometeorologickým ústavem.
Zima 2022/2023 na území Česka
Letošní zima byla v Česku nadprůměrně teplá. Může za to hlavně velmi teplý leden. Teplotní extrém jsme zažili hned na Nový rok, kdy jsme na stanici v Javorníku naměřili 19,6 °C. Letos je to poprvé, co jsme v lednu naměřili přes 19 °C. Srážek spadlo během letošní zimy normální množství, a to ve všech zimních měsících. Nicméně, zásoba vody ve sněhu je pod průměrem v porovnání s posledními 10 lety.
Rozhovor s Mgr. Radkem Tomšů, ředitelem předpovědní služby v Českém hydrometeorologickém ústavu (2023)
V Českém hydrometeorologickém ústavu došlo na začátku letošního roku k výrazným změnám v organizační struktuře ústavu. Byl vytvořen nově úsek předpovědní služby (ÚPS), jehož ředitelem se stal Mgr. Radek Tomšů. Úsek zajišťuje veškeré informační výstupy z oblasti synoptické meteorologie a operativní hydrologie. Dále zabezpečuje výstražnou a informační službu na nebezpečné či limitní jevy a provádí komerční činnost ve výše uvedeném
Více informací v článku uvedeném v Meteorologických zprávách 2023/3 na stranách 69-72
XXVI. Stretnutie snehárov (2023)
Ve dnech 14. až 16. března 2023 se u Zuberce v Západních Tatrách (v areálu UNIZA – univerzitním středisku Žilinské univerzity v Žilině) konal mezinárodní seminář XXVI. Stretnutie snehárov. Jedná se o již tradiční každoroční akci, kde se potkávají odborníci z řad hydrologů, meteorologů, akademických pracovníků nebo vysokoškolských studentů, ale i třeba členů Horské služby, většinou z České a Slovenské republiky, a kterou letos organizoval Ústav hydrológie Slovenskej akadémie vied, v. v. i. Vůbec první ročník těchto setkání se uskutečnil v už roce 1996 na chatě pod Ďumbierom, jako určitý prostředek pro rozšíření povědomí o dlouholetém výzkumu a měření charakteristik sněhové pokrývky, do té doby především v Nízkých Tatrách.
Cena Nikolaje Dotzeka 2023 pro Martina Setváka
Martin Setvák z ČHMÚ obdržel jedno z nejvyšších světových ocenění v oblasti meteorologie konvektivních bouří – prestižní cenu ESSL Nikolaje Dotzeka.
Cenu Nikolaje Dotzeka získali v letošním roce tři družicoví meteorologové – Pao Wang, Kristopher Bedka a z ČHMÚ Martin Setvák. Toto prestižní ocenění se uděluje každý druhý rok na památku zakladatele ESSL, Dr. Nikolaje Dotzeka, za mimořádný přínos v oblasti výzkumu a monitorování silných bouří a jejich projevů, nebo za dlouhodobé zásluhy v této oblasti.
Start první z družic Meteosat třetí generace, MTG-I1 (2022)
V úterý 13. prosince 2022 by se měl uskutečnit start evropské meteorologické družice MTG-I1, první z družic Meteosat třetí generace
(MTG, Meteosat Thirt Generation).
O jakou družici se jedná, čím je významná?
Klimatologická ročenka České republiky 2022
Úsek meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zveřejňuje elektronickou publikaci „Klimatologická ročenka České republiky 2022”. Ročenka přináší hodnocení základních klimatologických charakteristik na území České republiky v roce 2022. Vyhodnocení je provedeno na základě dat naměřených v síti meteorologických, klimatologických a srážkoměrných stanic ve správě Českého hydrometeorologického ústavu, ale i dalších subjektů.
Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2022
Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu zveřejnil publikaci „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2022.”
Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Teplotně byl rok 2022 na území ČR nadnormální, srážkově normální. V porovnání s desetiletým průměrem 2012–2021 hodnotíme rok 2022 z hlediska rozptylových podmínek jako výrazně lepší.
Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílí průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší (výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích a obnova vozového parku).
Počasí, voda a ovzduší 2022
V této publikaci na vás čekají přehledné a srozumitelně podané nejdůležitější informace o meteorologii, klimatologii, hydrologii a kvalitě ovzduší za uplynulý rok. Najdete zde oblíbená témata, jako jsou teploty a srážky, ale také fascinující pohledy na neobvyklé a extrémní projevy počasí, které se odehrály během daného roku. Ideální čtení pro každého, kdo chce mít přehled o tom, jak se mění naše klima!
Elektronická verze publikace je k dispozici na informačním webu ČHMÚ info.chmi.cz. Naleznete ji pod odkazem Roční shrnutí. Jedná se o první publikaci tohoto druhu.
Šestý hodnotící cyklus IPCC (2022)
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) pokračuje ve vydávání hodnotících zpráv, které předkládá od roku 1990 jako shrnutí nejnovějších poznatků o změně klimatu a souvisejících tématech. Všechny texty jsou k dispozici ke stažení na webu IPCC pod společnou adresou www.ipcc.ch/reports/.
Každá hodnotící zpráva měla vždy čtyři základní části, které se od TAR ustálily jako The Physical Science Basis, Impacts, Adaptation and Vulnerability, Mitigation a Synthesis, přičemž jsou jednotlivé části rozděleny do tří forem podle rozsahu na Hlavní zprávu, Technické shrnutí a Shrnutí pro tvůrce politik.
Tyto zprávy už dnes představují tisíce stran hutného textu doplněného o stovky obrázků, grafů, tabulek a tisíce odkazů do publikované literatury.
Výroční konference České meteorologické společnosti 2022
Ve dnech 20. až 22. září 2022 se v Telči, v prostorách hotelu Antoň, uskutečnila výroční konference České meteorologické společnosti. Podtitul letošní konference byl Meteorologické aspekty minulých i budoucích povodní – výročí velkých povodní – 20 let v Čechách, 25 let na Moravě a 150 let na Berounce. Konference byla tradičně organizovaná ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Ústavem fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. a Univerzitou Karlovou.
Výroční konference byla v letošním roce uspořádána v „novém“ formátu, který jsme představili v roce 2021 v Lounech. Připravili jsme specializovaný hydrometeorologický blok, blok věnovaný novinkám v oboru, panelovou diskuzi na téma změny klimatu a odborné exkurze.
Terénní průzkum škod po tornádu ve Zlíně-Malenovicích dne 16. 9. 2022
Dne 15. 9. 2022 se na sociálních sítích objevily fotografie tromby v okolí Malenovic u Zlína a navíc také videa předmětů rotujících ve vzduchu. Následující den bylo provedeno terénní šetření odborníkem z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petrem Münsterem a studentem Petrem Plívou s cílem zjistit rozsah škod, identifikovat znaky tornáda a získat další fotodokumentaci a svědectví. Na jejich základě pak bylo možné určit kategorii/intenzitu tornáda podle mezinárodní Fujitovy stupnice.
Výjimečný přírodní požár v Národním parku České Švýcarsko v létě 2022
Požár vznikl v noci z 23. na 24. července kolem půlnoci v lokalitě Malinový důl u Hřenska, byl ohlášen v neděli 24. července v 7 hodin ráno. Před 8. hodinou ranní byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu, zasažená plocha byla zpočátku odhadnuta na cca 200 × 50 metrů. V 10:35 byl stupeň poplachu zvýšen na 3. stupeň a odhadovaná zasažená plocha byla 2 hektary. V 11:32 došlo opět ke zvýšení stupně požárního poplachu na zvláštní stupeň. Ve 13:30 HZS ČR oznamuje, že požár je z větší části pod kontrolou, ale plocha požáru byla upřesněna na 3 hektary.
Potvrzen výskyt slabého tornáda síly IF1 z večera 29. 6. 2022 u obce Sviny
Terénní průzkum měl za cíl potvrdit hlášený výskyt tornáda u obce Sviny (západně od Veselí nad Lužnicí). Získané informace prokazují, že došlo ke kontaktu víru se zemským povrchem a ke vzniku škod na stromech, podle kterých je možné odhadnout intenzitu jevu na stupeň IF1 (dle nové International Fujita scale připravované Evropskou laboratoří silných bouří ESSL).
O tom, že škody nezpůsobil přímočarý vítr z húlavy nebo microburstu (propad studeného vzduchu) svědčí i skutečnost, že daným místem prochází velmi úzký a zároveň dlouhý pás polehlého obilí, které je navíc položeno směrem do středu pásu. To svědčí o sbíhavosti proudění nasáváním vzduchu do středu víru.
Bouřky hlídá v ČHMÚ také nová Konvektivní skupina (2022)
V průběhu loňské letní sezóny začala vznikat v rámci ČHMÚ odborná Konvektivní skupina. Od 1. května letošního roku funguje v operativním režimu a zkvalitňuje tak služby v oblasti předpovědi konvektivních jevů, tedy bouřek a jejich extrémních projevů.
Foto: Lukáš Ronge (Amatérská meteorologická společnost).
Meteorologická konference Jizerka 2022
Ve dnech 17. – 19. května 2022 se na Jizerce v Jizerských horách (Panský dům a Pyramida) konala meteorologická konference pod názvem Jizerka 2022 pořádaná Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) a Českou meteorologickou společností (ČMeS).
Přechod na nový klimatický normál 1991–2020 (2022)
Vzhledem k ukončení dalšího třicetiletého období ČHMÚ v současnosti přechází na nový klimatický normál 1991–2020. Přechod je opožděn z důvodu nutných a poměrně náročných příprav staničních dat pro výpočet nových normálů. Poděkování zde patří všem kolegům, kteří se na této přípravě podíleli zejména kolegům z Oddělení meteorologie a klimatologie pobočky Brno.
Pro hodnocení daného období z klimatologického hlediska či pro popis průměrných hodnot klimatických prvků v daném místě jsou používány klimatické normály. Standardní klimatické normály dle Světové meteorologické organizace (WMO, z angl. World Meteorological Organization) jsou počítány jako 30leté průměry z homogenizovaných a doplněných řad klimatických prvků.
Silné konvektivní bouře a vydatný déšť v období 24. 6. až 1. 7. 2022
Sezóna konvektivních bouří (dále jen bouřek) roku 2022 byla velmi bohatá na zajímavé i nebezpečné bouřkové situace. Vyskytlo se překvapivě mnoho supercelárních bouří provázených krupobitím i silnými nárazy větru, ale i přívalovými srážkami. Období z konce června je zajímavé vzhledem ke kombinaci vysokých intenzit srážek a předchozího relativně nízkého nasycení zasažených povodí, což se dá srovnávat a diskutovat např. s červnem 2020 nebo červnovými povodněmi 2013 resp. 2009. Intenzivní bouřky s přívalovými srážkami se vytvářely také zejména během srpna (5. 8. jižní Čechy, 19. 8. opakovaně Brdy a Rokycansko, 26.–27. 8. celá ČR). Četné bouřky, i když slabší se vyskytovaly ještě v září, ve dnech 6.–10. 9. Naopak velmi silné nárazy větru v bouřkách byly na jaře 20. 5. (Plzeň-Mikulka 34,6 m·s−1, Praha-Karlov 31,6 m·s−1, Neumětely 31 m·s−1). Avšak nejdelší, více než týdenní období s bouřkovými situacemi a s extrémními úhrny srážek probíhalo od 24. 6. do 1. 7. 2022 a je předmětem vyhodnocení v tomto článku.
Předběžné zhodnocení terénního šetření v obci Lanžhot po hlášeném výskytu tornáda 13. 6. 2022
Konvektivní bouře, která krátce po 18. hodině SELČ postoupila od severozápadu nad ORP Břeclav a Hodonín, pokračovala v produkci nebezpečných jevů. I když podle radarových snímků v 18:30 SELČ byla převážná část bouře v oblasti východně od dálnice D2, její jihozápadní okraj produkoval v tu chvíli intenzivní nárazy větru páchající škody v Břeclavi a blízkém okolí. Přímo v Lanžhotu pak bylo podle svědectví tamních lidí a dokumentačních materiálů na sociálních sítích pozorováno tornádo. K terénnímu průzkumu a následné potvrzení či vyvrácení výskytu tornáda v Lanžhotu se 14. 6. 2022 dopoledne vydal na místo tým meteorologů.
Cílem terénního průzkumu bylo především zjistit rozsah a typ poškození budov a způsob poničení vegetace a také zmapovat identifikované škody v oblasti.
Storočnica letiskovej meteorologickej stanice v Bratislave (2022)
Na zoznam „oslávencov“ výnimočných výročí sa v rýchlom slede pripája ďalšia významná slovenská meteorologická (klimatologická) stanica, tentokrát z nášho hlavného mesta. Tamojšia profesionálna letecká stanica, ktorá pre nás zbiera(la) údaje o počasí postupne na starom aj súčasnom letisku, započala svoju aktivitu pred rovným storočím. Popri obhliadnutiu sa za jej históriou sme vám aj dnes pripravili niektoré hlavné skutočnosti z mimoriadne cenného časového radu príslušných údajov, ktorý máme pre odborné analýzy k dispozícii prakticky úplne kompletný.
Klimatologická ročenka za rok 2020 vychází v unikátní interaktivní podobě 2022
Úsek meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu zveřejňuje „Klimatologickou ročenku České republiky 2020” v interaktivní formě. Obsah jednotlivých kapitol ve webové interaktivní ročence je zajímavě a moderně zpracován ve formě textů, map, tabulek a grafů. Veškerý obsah ročenky si může čtenář stáhnout k dalšímu využití.
Grafy je možné si uložit ve formátech svg, png, nebo csv. U některých grafů je možné použít zoom, samozřejmostí je interaktivní odečet hodnot posunem po ose. Mapa se po kliknutí zvětší a je možné ji stáhnout v jpg formátu.
Hodnoty v tabulkách je možné řadit dle vybraného sloupce.
Klimatologická ročenka České republiky 2021
Úsek meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu zveřejňuje elektronickou publikaci „Klimatologická ročenka České republiky 2021”.
Klimatologická ročenka České republiky 2021 pokračuje v tradici ročenek, kterou v loňském roce obnovil Český hydrometeorologický ústav po více než čtyřiceti letech.
Ročenka přináší hodnocení základních klimatologických charakteristik na území České republiky. Vyhodnocení je provedeno na základě dat naměřených v síti meteorologických, klimatologických a srážkoměrných stanic ve správě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), ale i dalších subjektů.
Prezentováno je hodnocení celorepublikových a krajských územních průměrů a popis ročních průběhů vybraných meteorologických prvků, které jsou doplněny informacemi o jejich dlouhodobém vývoji, extrémech dosažených v příslušném roce a během celé doby jejich pozorování.
Ocenění stanic s více než 100letou řadou pozorování (2021)
Měření a pozorování na meteorologických a klimatologických stanicích je záslužná činnost, která je časově náročná, vyžaduje pečlivost, trpělivost a vytrvalost. Pozorovatelé na meteorologických a klimatologických stanicích jsou ti, kteří nejsou příliš vidět, avšak přínos jejich práce je nevyčíslitelný. Výsledkem jejich činnosti jsou řady meteorologických pozorování a měření, která jsou cenná nejen pro klimatologický výzkum, ale jsou rovněž součástí kulturního dědictví národa.
Pro ocenění a podporu udržení pozorování na stanicích s dlouhou řadou měření Světová meteorologická organizace (WMO) zařazuje stanice s délkou řady měření 100 a více let splňující kritéria stanovená WMO mezi tzv. Centennial Observing Stations a uděluje jim certifikát. Tímto certifikátem se může pyšnit 291 stanic na celém světě (Centennial Observing Stations World Meteorological Organization (wmo.int)). Od letošního roku se mezi tyto stanice se řadí i 6 stanic ležících na území České republiky. Stanice Opava a Praha-Klementinum získaly certifikát již v roce 2017 a 2018, v letošním roce k nim přibyly stanice Klatovy, Milešovka, Šumperk a Přerov.
60 let měření ozonu na Solární a ozonové observatoři v Hradci Králové (2021)
V letošním roce si připomínáme 60 let měření ozonu na Solární a ozonové observatoři v Hradci Králové, v budově hvězdárny. Monitoring ozonové vrstvy nad územím ČR zde byl zahájen pravidelným měřením pomocí Dobsonova spektrofotometru č. 074. Tento typ spektrofotometru byl po mnoho desetiletí základním přístrojem pro měření celkového ozonu v celosvětové síti, vybudované v rámci programu WMO/GAW a na řadě stanic je používán dosud.
Vernisáž výstavy Extrémní jevy na Jesenicku pohledem meteorologa v Olomouci dne 4. října 2021
V budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (2. nadzemní podlaží, Katedra geografie) se dne 4. října 2021 od 14:00 hodin konala vernisáž výstavy Extrémní jevy na Jesenicku pohledem meteorologa. Na přípravě výstavy se podílely Vlastivědné muzeum Jesenicka, Český hydrometeorologický ústav a Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci. Tato putovní výstava, která se poprvé uskutečnila v Jeseníku (vernisáž v budově Vodní tvrze v Jeseníku dne 14. ledna 2020), dále na jaře roku 2021 ve vlastivědném muzeu v Šumperku (vzhledem k nepříznivé epidemiologické situace způsobené pandemií COVID19 převážně jen distančně) a nyní v Olomouci, přináší základní informace o datovém průzkumu provedeném na základě zadání Vlastivědného muzea Jesenicka z roku 2019, které se týkalo vytipování extrémních meteorologických, resp. synoptických situací s důsledky na území Jeseníků a širšího okolí v posledních přibližně 40ti letech, jejich stručné analýzy a popisu.
Výroční konference České meteorologické společnosti 2021
Ve dnech 21. až 23. září 2021 se v Lounech v prostorách hotelu Union uskutečnila výroční konference České meteorologické společnosti tradičně organizovaná ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Univerzitou Karlovou v Praze a Ústavem fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.
Výroční konference, dříve známá pod názvem výroční seminář společnosti, mimo změny názvu, byla v letošním roce uspořádána v novém formátu, který jsme diskutovali několik let. Krátce po 13 hodině konferenci zahájil předseda společnosti a zástupce MFF UK Praha doc. Tomáš Halenka. Za „lokální“ organizátory účastníky přivítal dr. Libor Hejkrlík, ředitel ústecké pobočky ČHMÚ.
Povodně 17. 7. 2021 na Děčínsku (2021)
V průběhu druhého červencového týdne bylo počasí ve střední Evropě ovlivněno působením výškové tlakové níže, která nejprve přinesla extrémní srážky na západě Německa a posléze, při jejím ústupu na jihovýchod, i do Bavorska a Rakouska. U nás se projevila v podobě deště a bouřek, které obvykle zesilovaly v průběhu odpoledne. Celkově vyšší nasycení na našem území bylo dále podpořeno srážkami, které v pátek zasáhly především Jizerské hory a severní část Krušných hor (Jablonecko, Liberecko, Děčínsko, Ústecko a Teplicko). Ojediněle napadlo až 40 mm srážek.
Tornádo na jihu Moravy 24. 6. 2021
Na přelomu jara a léta roku 2021 zasáhlo naše území hned několik extrémních událostí spojených s konvektivními bouřemi. Potvrzeny byly například extrémní lokální srážky, výskyt několika downburstů spojených se supercelami. Tím nejničivějším jevem ale bylo ničivé tornádo kategorie F4 na jižní Moravě, které se vytvořilo 24. června 2021 po 19. hodině na Břeclavsku v rámci výrazné supercely a jež zasáhlo dále i Hodonínsko. Vyžádalo si šest lidských životů, stovky zraněných a obrovské škody na soukromém i veřejném majetku. Svou intenzitou a dobou trvání se tornádo na jihu Moravy zařadilo mezi nebezpečné meteorologické jevy, které se v rámci Evropy vyskytují jen velmi vzácně, proto mu byla věnována zvláštní pozornost.
Více informací MZ strana 17-24
100 rokov od založenia meteorologickej stanice Košice-letisko (2021)
Meteorologické pozorovania na košickom letisku, zrejme najdôležitejšej meteorologickej/klimatologickej stanice na východnom Slovensku, práve v tomto čase oslavujú významný míľnik svojej histórie. Časový úsek v rokoch, ktorý uplynul od položenia ich základov, musíme odteraz označovať už trojciferným číslom. V tomto zhrnutí si v krátkosti pripomenieme históriu tamojších pozorovaní a pridáme základné klimatologické informácie, spracované z bohatého súboru zaznamenaných údajov z tejto stanice.
ČHMÚ slavnostně otevřel nové Centrální předpovědní pracoviště (2021)
Dosud sídlilo Centrální předpovědní pracoviště (CPP) ve skromné budově v prostorách ČHMÚ v Praze-Komořanech. Postupně se rozšiřovaly služby a bylo nutné propojovat meteorologii a hydrologii, proto dosavadní kapacita a technické vybavení budovy již nebyly dostačující.
Nová budova byla postavena ve stejném areálu. Prostory jsou koncipovány tak, aby vyhověly lepší spolupráci meteorologů a hydrologů. Všichni předpovědní meteorologové a hydrologové budou pohromadě v jedné budově, a budou tak moci lépe kooperovat i mimo směnný provoz. V budově bude pracovat celkem cca 35 lidí. Směnný provoz počítá s 20 zaměstnanci v jednom okamžiku.
Změna způsobu pojmenování hurikánů (2021)
Výbor pro hurikány při Světové meteorologické organizaci (WMO) vyřadil ze seznamu několik jmen tropických cyklonů. Jednalo se o bouři Dorian z roku 2019 a bouře Laura, Etu a Iota z roku 2020. Jména bouří, která způsobí extrémní škody nebo si vyžádají velký počet obětí, se ruší, aby tyto tragédie tolik nepřipomínala. Od roku 1953, kdy se podle současného systému začaly pojmenovávat bouře, bylo ze seznamu povodí Atlantiku vyřazeno celkem 93 jmen. Dorian bude v roce 2025 nahrazen Dexterem a Lauru v roce 2026 nahradí Leah.
Klimatologická ročenka České republiky 2020 (2021)
Úsek meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu zveřejňuje elektronickou publikaci „Klimatologická ročenka České republiky 2020”. Ročenku naleznete v odkazu zde https://info.chmi.cz
Klimatologická ročenka za rok 2020 volně navazuje na ročenky ovzdušných srážek a ročenky povětrnostních pozorování, které byly vydávány od 20. let minulého století do roku 1978. Po více než čtyřiceti letech tak obnovujeme tradici souhrnných ročních klimatologických hodnocení. Celorepubliková hodnocení a roční přehledy jsou doplněny extrémy prvků dosaženými v roce 2020 a během celé doby jejich sledování, a to i pro jednotlivé měsíce a území krajů.
Předložená ročenka přináší hodnocení základních klimatologických charakteristik na území České republiky v roce 2020. Vyhodnocení je provedeno na základě dat naměřených v síti meteorologických, klimatologických a srážkoměrných stanic ve správě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), ale i dalších subjektů.
Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020 (2021)
Úsek kvality ovzduší ČHMÚ zveřejňuje publikaci „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020”. Jedná se o finální zprávu, kde hodnocení vychází z verifikovaných dat.
Rok 2020 byl z hlediska kvality ovzduší výjimečně příznivý. V roce 2020 byly, s výjimkou benzenu, naměřeny nejnižší imisní koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší a to za hodnocené období 2010–2020. Suspendované částice a oxidy dusíku dosáhly minim na většině měřicích stanic, někde i za celou historii měření.
V roce 2020 nebyly vyhlášeny žádné smogové situace ani regulace, resp. varování pro jakoukoliv ze sledovaných látek. Jedná se o první takový rok od začátku fungování smogového a varovného regulačního systému v 80. letech 20. století. Hlavním důvodem situace v roce 2020 byly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky částečně podpořené snižováním emisí.
BORA na Ostravsku určí podíly zdrojů znečišťování ovzduší (2021)
Projekt BORA hledá odpověď na opakovanou a stále ne zcela dořešenou otázku: „Jaký skutečný podíl mají na kvalitě ovzduší místní průmysl, vytápění domácností, doprava, přenos znečištění z Polska a další zdroje?”
Výzkumný koncept BORA by měl přinést svěží vítr do problematiky hodnocení původu zdrojů znečišťování ovzduší. Díky komplexnímu a inovativnímu přístupu i rozsáhlé spolupráci mezi institucemi bude zjišťovat podíl významných typů zdrojů v části České republiky s nejhorším ovzduším. Zaměří se především na znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem a jemnými prachovými částicemi. Výsledkem budou doporučení, jak v tomto komplikovaném území v budoucnu při ochraně ovzduší postupovat.
Projekt Vlivy změny klimatu na povodí řeky Dyje (Cli OP Thaya, ATCZ236) (2021)
Cílem tohoto projektu je prozkoumat dopady klimatické změny na vodní bilanci v povodí řeky Dyje. Na základě těchto poznatků vytvořit návrh vzájemně koordinovaného “nouzového” manipulačního řádu. V tomto ohledu je nutno odhadnout bilanci vody a porovnat ji s očekávanou potřebou vody v budoucnu. Pro tyto odhady došlo k propojení stávajících klimatických modelů a tvorbě regionálních klimatických scénářů. Poprvé se dvě sousední země snaží harmonizovat své odborné znalosti a přenést je na společný hraniční region.
Na základě výsledků se budou v rámci projektu zpracovávat manipulační opatření pro suchá období ve vzájemné shodě obou stran. K této součinnosti projektových partnerů dojde za podpory odborníků Rakousko-české komise pro hraniční vody a bude základem pro udržitelné zásobování vodou v regionu v časech nízkého stavu zásoby vody. Vzhledem k přeshraničnímu regionu povodí a zvláštním právním a vodohospodářským předpisům může být tento úkol uskutečněn pouze v rámci vzájemné shody rozhodujících institucí. Celý projekt je možné realizovat díky finanční podpoře ze strany Evropské unie, která umožňuje tuto přeshraniční spolupráci.