Zdeněk Smolík

Zdeněk Smolík

1933–2015

ZEMŘEL ZDENĚK SMOLÍK

V Brně zemřel dne 23. října 2015 po dlouhé těžké nemoci RNDr. Zdeněk Smolík, CSc. ve věku 82 let. Narodil se v Nivnici, na pomezí mezi Moravou a Slovenskem, dne 2. března 1933. V Nivnici navštěvoval obecnou školu, potom v Uherském Brodě reálné gymnázium, kde maturoval v roce 1951. V dalších letech studoval na vysokých školách, v letech 1951-1953 na Pedagogické fakultě UJEP v Brně a na Fakultě geologicko-geografických vied na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde zakončil studium jako promovaný geograf. Jeho diplomová práce měla název Srážkové poměry Košic 1876-1950.

V době studií se věnoval sportu, zejména lehké atletice (skok do dálky, trojskok, běhy), v dalších letech se jeho oblíbeným sportem stal tenis. V roce 1958 se oženil, jeho paní Viera, za svobodna Tóthová, se stala lékařkou.

Po ukončení studia nastoupil do Hydrometeorologického ústavu Praha na letiště Praha-Ruzyně jako meteorolog. Následovala vojenská prezenční služba 1959-1960 a práce ve Výzkumné stanici základní agrotechniky v Pohořelicích u Brna. V této době nastoupil do vědecké aspirantury, v letech 1964-1967, jeho školitelem byl akademik Prof. Dr. Václav Novák, získal titul kandidáta zemědělsko-lesnických věd. Jeho dizertační práce měla titul Průběh počasí v letech 1951 až 1964 v Pohořelicích a jeho vliv na výnos některých zemědělských plodin. Na základě rigorózního řízení v roce 1967 mu Univerzita Komenského v Bratislavě udělila titul RNDr. K doktorskému rigoróznímu řízení předložil práci Dynamika tepelných půdních charakteristik během vegetace jarního ječmene při různém stupni ulehlosti půdy.

Po tříletém období v letech 1967-1970 ve Výzkumném ústavu základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna byl přijat jako vědecký pracovník Ústavu ekologie lesa na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně, kde se podílel zejména na řešení mezinárodních výzkumných programů IBP (International Biological Programme) a MAB (Man and the Biosphere). Před vstupem do důchodu pracoval jako vědecký pracovník v Českém hydrometeorologickém ústavu na pobočce Brno a jako soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie.

Jeho publikační činnost je bohatá. Uveřejnil celkem 65 publikací z různých oborů meteorologie a klimatologie, a to 6 z meteorologie obecné, 4 z oboru meteorologie letecké, 6 z klimatologie lokální a regionální, 14 z klimatologie zemědělské, 12 z klimatologie lesnické, 8 prací bylo metodických a návodů k měření, 3 o klimatu půdy a 5 o vztahu klimatu k chorobám rostlin i lidí. Mimoto vypracoval mnoho posudků a recenzí, měl také mnoho popularizačních aktivit o svém oboru i o činnosti ČHMÚ.

RNDr. Zdeněk Smolík prožil smysluplný aktivní život. Byl váženým a vítaným společníkem a dobrým přítelem. Čest jeho světlé památce!

Blahomil Grunda, MZ 2016/1, ročník 69, str. 24

ŽIT JE ČOSI ÚŽASNÉHO, ŽIŤ JE NÁDHERA

-hoc i v dóchodkovom veku

(K životnému jubileu RNDr. Zdeňka Smolíka, CSc.)

Rodák z Nivnice na Moravě (2. septembra 1933) a od­chovanec Reálného gymnázia v Uhorskom Brode, absolvo­val univerzitně štúdium v Bratislavě u prof. M. Končeka so zameraním na klimatológiu a hydrológiu (1958). Tým končí obdobie dětských radostí, študentských nerozvážností a začíná prozaický život.

Nastupuje ho na Hydrometeorologickom ústave v Prahe, kde pracuje v oblasti krátko a strednodobých předpovědí vo všeobecnej a leteckej synoptickej službě na ruzynskom letisku. Tu pósobil do r. 1964 a okrem prevádzkových úloh zapojil sa do výchovy leteckého personálu (bol menovaný skúšobným komisárom ČSA) a výskumne sa zaoberal problémami zrážok, búrok, námrazy a větra. K týmto problémom uveřejnil v Meteorologických zprávách, Leteckom obzore a bulletine šesť odborných článkov. Súčasne v tomto období pra­coval ako člen redakčnej rady Meteorologických zpráv, za čo mu redakcia pri tejto příležitosti vyslovuje poďakovanie.

V r. 1964 nastúpil štúdium internej vedeckej ašpirantúry na Výskumnej stanici základnej agrotechniky v Pohořeliciach pri Brne (Výskumný ústav rastlinnej výroby Praha), so špecializáciou agrometeorológia a bioklimatológia (ško­litel’ prof. V. Novák). Ašpirantúru úspěšné završil v r. 1967. V tom istom roku obhájil doktorskú dizertáciu a začal pracovať ako vedúci bioklimatického laboratória Výskumného ústavu základnej agrotechniky v Hrušovanoch pri Brne, kde pósobil do r. 1970.

V tomto období sa orientoval na výskum, a to najma na pódnu klímu (pri róznom spracovaní pódy); na tepelný režim pódy, jej premrzávanie, vertikálně pohyby tepla; tepelnú bilanciu polnohospodárskych porastov a na štúdium vzájomných vzťahov medzi počasím a výnosmi róznych plo­din. Výsledkom tejto činnosti bol rad výskumných správ, z toho dvanásť odborných článkov publikovaných v róznych domácích i zahraničných časopisoch. Súčasne externě pó­sobil na Vysokej škole polnohospodárskej v Brne, bol ško­litelom diplomantov, oponentem diplomových a kandi­dátských prác, závěrečných správ, recenzentom róznych učebných textov a pod.

V r. 1970 kmeňovo prešiel na Vysokú školu polnohospodársku v Brne, na Ústav pre Medzinárodný biologický pro­gram, kde pósobil do r. 1976 ako vedúci bioklimatického úseku a člen Vedeckej rady ústavu. Jeho vedecko-výskumná činnosť bola zameraná na radiačně, tepelné a zrážkové po­měry ekosystému lesa a náhradných spoločenstiev, účasť na vypracovaní projektu „Novomlýnská nádrž” a pod. Vy­pracoval rad výskumných správ a ako autor a spoluautor publikoval doma i v zahraničí desaf odborných článkov. V tomto období externě pedagogicky pósobil na VUT Brno (Katedra urbanizmu) a VŠZ Brno (Fakulta agronomická), kde spolu s docentom Uhreckým napísal vysokoškolské skriptá Základy bioklimatologie pre meliorátorov.

Cesty osudov l’udí sú nevyspytatefné a tak miesto docentúry, která mu bola navrhovaná, bol nútený z tohto pracoviska odísť. Přechodné (v r. 1976-1978) pósobil ako tajomník Telovýchovnej jednoty Královopolská strojírna Brno, kde popři plnění úloh vyplývajúcich z novej funkcie spolupracoval s VŠZ pedagogicky i publikačně.

Od r. 1978 doposial pracuje na pobočke ČHMÚ v od­dělení operatívnych informácií, ako pracovník zodpovědný za meteorológiu. Podiela sa na riešení výskumných úloh, v tomto období vačšinou ako spoluautor publikoval okolo 20 článkov a statí v róznych časopisoch a učebniciach. Spo­lupracuje s riadiacimi a správnými orgánmi v krajskom i okresnom meradle, s příslušnými zdelovacími prostriedkami, pósobí ako súdny znalec apod. Vypracoval cca 250 od­borných posudkov, podielal sa na vypracovaní viacerých metodik a návodov a naďalej pósobí i pedagogicky.

Roky utiekli, sil ubudlo i keď chuť byť užitečným zostala. Jubilant vyoral hlbokú brázdu na poli agrometeorológie, ale neprichodí nám hodnotiť vykonané dielo, pretože ešte nie je uzavreté. Šesťdesiatka nie je vek, kedy končia pracovně schopnosti člověka a tak prajeme jubilantovi, aby jeho ďalší život sa niesol v duchu nadpisu tejto spomienky.

Ferdinand Šamaj, MZ 1993/3, ročník 46, str. 95