Po zakončení studia státní zkouškou v r. 1952 brzy dosáhl hodnosti doktora přírod, věd z meteorologie a kli­matologie na základě disertační práce „Sluneční svit na Moravě a ve Slezsku”.

Po vykonané presenční vojenské službě sloužil až do r. 1956 jako aktivní důstojník ve vojenské meteorologii. V této službě a v dalším působení intenzivním studiem a praxí získal velké a cenné zkušenosti v synoptické, letecké i vojenské meteorologii. Na to přešel jako učitel na VAAZ, kde jako vyni­kající odborník a dobrý pedagog dobře uplatňoval své znalosti a zkušenosti. Vedle toho úzce spolupracoval s oddělením me­teorologie a klimatologie katedry brněnské university, kde půso­bil jako externí učitel synoptické meteorologie. Nikdy se nepře­stal zajímat o geografii, i když zcela přešel na pole synoptické a letecké meteorologie, kde vhodně dovedl uplatňovat geogra­fické hledisko. Pedagogické práci je věnován překlad některých kapitol z ruštiny v „Příručce pro krátkodobé předpovědi počasí”, vydané jako skriptum VAAZ v Brně v r. 1958. Nedokončena zůstala jeho práce na knížce „Let za ztížených povětrnostních podmínek”, kterou psal společně s J. Šteklem. I když nezanechal po sobě řadu publikací, zemřel v době příprav k tvůrčí vědecké literární práci, spočívá jeho velký význam v pedagogické čin­nosti. Měl před sebou velké plány a účast na řadě akcí, o kterých ještě krátce před smrtí, v naději že se uzdraví, hovořil. Byl čle­nem Čsl. společnosti zeměpisné a Čsl. meteorologické společ­nosti, kde působil jako člen výboru její brněnské pobočky. Všem, kteří ho znali a s ním spolupracovali, zůstane dr. Z. Pro­cházka ve světlé paměti jako přímý, čestný a pracovitý člověk, milý společník, který přispěl všemi silami, které mu jeho krátký život dal, k rozvoji naší meteorologie a klimatologie.

M. Nosek, MZ 1961/4, ročník 14, str. 107