RNDr. Zdeněk Blažek, CSc. šedesátníkem

Čas odměřuje v životě lidí dobu jejich života nezávisle na jejich vůli, přesto jsou určité výjimky, kdy přibývající věk na někom téměř nepozorujeme. Tak tomu je i u RNDr. Zdeňka Blažka, CSc., který ač dosáhl šedesáti let, přesto by tomu nikdo nevěřil, protože se toho oslavenec dožívá v plném elánu a svěžesti života.

Narodil se 10. prosince 1946 v krásném jihočeském městě, v Jindřichově Hradci, kde prožil své dětství v kruhu svých rodičů a dvou sourozenců ve vilové čtvrti na okraji města. Po ukončení základní školní docházky studoval na jindřichohradecké Střední všeobecně vzdělávací škole, kterou ukončil maturitou v roce 1965. V hlavě mladého muže dřímal sen o budoucím povolání astronoma, kterému věnoval nejednu chvíli pozdě večer, či záhy před ránem na místní lidové hvězdárně při sledování třpytného světla dalekých světů ve vesmíru. Jeho tužby však nebyly vyslyšeny, přesto zůstal věrný přírodním vědám, když se rozhodl pro studium meteorologie a klimatologie na MFF (Matematicko-fyzikální fakultě) UK v Praze. Patřil k těm studentům, kteří věnují studiu celou svou duši a kterých si škola váží a snaží se je získat pro budoucí pedagogicko-vědeckou dráhu. V mnohém mu V tom pomáhal osobní přístup pana Prof. S. Brandejse. Po ukončení řádného studia na univerzitě nastoupil na jednoroční studijní pobyt na katedře meteorologie a klimatologie MFF UK. Po dobu studijního pobytu se věnoval problematice horizontálních srážek, které experimentálně zkoumal především na meteorologické observatoři ČSAV na Milešovce. Studijní pobyt ukončil rigorózní prací „Příspěvek ke studiu horizontálních srážek z mlhy a oblaků“ a zkouškou se získáním akademického titulu RNDr. Podstatnou část výsledků rigorózní práce pak zveřejnil v Meteorologických Zprávách v roce I971 a 1972. Jednoletou základní vojenskou službu absolvoval v oboru na Hlavním povětrnostním ústředí v Praze.

Po vojenské službě pokračoval od září 1972 ve studiu na katedře meteorologie a klimatologie MFF UK, tentokrát jako řádný vědecký aspirant. Od 2. 9. 1974 nastoupil z rodinných důvodů (o již byl ženatý a v rodině měli první dceru) do zaměstnání v ČHMÚ na pracovišti v Ostravě a řádná vědecká aspirantura mu byla převedena na externí. Práce v ústavu pro něho byla velmi zajímavá, mohl při ní uplatnit studiem získané znalosti a navíc jej pracovní kolektiv přijal mezi sebe velmi přátelsky. Dodnes rád vzpomíná na pomoc starších kolegů, kteří mu v prvním období usnadnili stát se jejich rovným spolupracovníkem. Nově získané poznatky využil při zpracování dizertační práce „Znečištění ovzduší na Ostravsku kysličníkem siřičitým v závislosti na meteorologických podmínkách rozptylu“, kterou odevzdal k obhajobě v roce 1978. Na pracovišti ústavu v Ostravě nejdříve vedl skupinu čistoty ovzduší. V rámci nové koncepce řízení ústavu v roce 1980 přešel jako odborný pracovník do oddělení režimových informací a od roku 1983 vedl oddělení operativních informací. Po návratu ústavu k oborovému členění vedl od roku 1990 oddělení ochrany čistoty ovzduší. I když by se zdálo, že prošel v ústavu řadou oborů, po celou dobu se věnoval problematice čistoty ovzduší, především zpracováním naměřených údajů, jejich interpretací do praxe a zevšeobecněním zákonitostí šíření znečištění v ovzduší s dopadem na životní prostředí. Z těchto let se datuje celá řada jeho odborných prací, které byly většinou publikovány v Meteorologických Zprávách a sbornících z jednotlivých odborných konferencí. Při zaměstnání dokončil vědeckou aspiranturu a po obhajobě dizertační práce byl v roce l984 promován na kandidáta věd. Po roce 1990 řadu let externě přednášel na ostravské univerzitě obecnou meteorologii a klimatologii a dále chemické a fyzikální problémy atmosféry.

Dne 1. 4. 2003 byl jmenován do funkce ředitele pobočky ČHMÚ v Ostravě a tuto funkci úspěšně zastává dodnes. Přes hlavní zaměření na řídící práci pobočky si nachází prostor pro pokračování v odborné práce, žel v mnoha případech na úkor svého osobního volna. Dr. Blažek si však na svůj úděl nikdy nestěžoval a vždy uměl najít dosti energie a invence, aby se k vědecké práci dostal.

Nejen jeho současní kolegové, ale i jeho bývali spolustudující považují Dr. Blažka za člověka spíše tichého a uzavřeného. Ve společnosti nikdy neprojevoval snahu vyniknout nad druhými. Svůj postoj k odborné práci i dění kolem sebe přednáší spíše až po vybídnutí i když má vždy vlastní názor, podložený úvahou, srovnáním a hloubkou znalostí problému. Nakonec svoje mínění dovede velmi jasně a srozumitelně obhájit i ve větším kolektivu. Jeho pracovní postupy jsou systematické a přesné, dovede se k práci vrátit i vícekrát, až závěry jsou zcela precizní.

Při příležitosti 50. výročí založení Hydrometeorologického ústavu dostal jubilant za dlouholetou práci pro ústav stříbrnou medailí Antonína Strnada, zakladatele naší moderní meteorologie.

Do dalších let života mu jeho spolupracovníci přejí hodně zdraví, úspěchů v pracovním i rodinném životě a neutuchající elán při uskutečňování svých tužeb a přání.

Rostislav Sochorec, MZ 2006/6, ročník 59, str. 195–196