V tomto roce si připomínáme 80. výročí několika významných počinů v české, resp. československé bioklimatologii, které ukazují, jak se u nás poměrně brzy od vzniku samostatného státu vzmáhala věda. V roce 1923 byla zásluhou přednosty Agrometeorologické a pedologické sekce Moravského zemského výzkumného ústavu zemědělského v Brně a honorovaného docenta Vysoké školy zemědělské v Brně, Václava Nováka (1888-1967) a s přispěním jiných zemských výzkumných ústavů vybudována celostátní fenologická služba. Není pozoruhodné jen to, že patřila k nejstarším v Evropě (starší byla snad jen v Itálii z roku 1922), ale že nebyla zaměřena botanicky, nýbrž k zemědělským potřebám. Přičiněním V. Nováka a Josefa Šimka z brněnského pracoviště byly vydány první české fenologické ročenky nazvané „Fenologické pozorování na Moravě a ve Slezsku v r. 1923 a 1924“ (Zprávy výzkumných ústavů zemědělských, č. 16, Praha 1926. 72 s.), jejichž přílohou byly fenologické mapy. Mapy příchodu jara, počátku jarních polních prací a žitných žní sestavené na základě fenologických dat z roku 1923 (měřítko 1 : 750 000), jsou první mapové dokumenty svého druhu u nás a znamenají tedy začátek naší fenokartografie.
Před 80 lety byly vydány také dvě závažné bioklimatologické publikace charakteru učebnic, jaké do té doby odborná veřejnost postrádala. Autorem knížky Základy zemědělské meteorologie a bioklimatologie (Publikace Ministerstva zemědělství, roč. 1923, č. 29, Praha 1923, 128 s.) byl Josef Kopecký (1865-1935), profesor Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze, spisu Stručný nárys klimatologie a balneologie (Příruční knihovna časopisu Praktický lékař, sv. 1, Praha 1923, 164 s.) Vladislav Mladějovský (1866-1935), profesor balneologie a klimatologie na Univerzitě Karlově v Praze. Úkolem obou příruček, vycházejících zajisté z přednášek obou učitelů, nebylo jen poskytnout texty jejich studentům, nýbrž obecně vzbudit zájem o nové obory a uvést do bioklimatologické problematiky zemědělské odborníky a praktické lékaře, kteří již působili v terénu.
Karel Krška, MZ 2003/4, ročník 56, str. 112