Scénář: Michael Crichton, Anne-Marie Martin. Režie: Jan De Bont.

V hlavních rolích: Helen Huntová, Bili Paxton výroba: Warner Brothers & Universal Pictures (v ČR Bontonftlm Alfa).

26. září letošního roku byl do našich kin uveden americ­ký film Twister z produkce Stevena Spielberga, který měl pre­miéru 10. května letošního roku v Oklahoma City. Jelikož jsem tou dobou pobýval v rámci česko-amerického grantu v National Severe Storms Laboratory (NSSL) v oklahomském městě Norman, měl jsem film možnost shlédnout o den později (ve společnosti jednoho z kolegů z NSSL). Vzhledem k tomu, že je to jeden z mála filmů hollywoodské produkce, kde se vše „točí” kolem počasí a bouřek, je celkem na místě jej okomentovat z pohledu meteorologa. Na úvod budiž podo­tknuto, že film vyvolal v řadách oklahomských meteorologů převážně negativní kritiku, důvodů pro ni bylo více.

Děj filmuje velmi prostý: hlavní hrdina Bili Harding (Bili Paxton) přijíždí zpět do Oklahomy za svou bývalou vědeckou i životní partnerkou Jo (Helen Huntová) pro podpis dokladů, souvisejících s jejich rozvodem; to by mu mělo otevřít cestu k novému manželství. Jeho nová, meteorologicky naprosto „nepřipravená” přítelkyně Melissa (Jamie Gertz) přijíždí s ním. Jo je ambiciózní vedoucí jednoho poněkud extrava­gantního univerzitního týmu „lovců bouřek” (storm chasers), zatímco Bili, bývalý vedoucí tohoto týmu, se rozhodl pro bez­pečnější a poklidnější život; mezi „lovci” však doposud patří k uznávaným legendám. Jelikož se do debaty o podpisu doku­mentů připlete pořádná bouřka i s tornádem, dávají se všich­ni do pohybu, Bili automaticky přebírá vedení týmu a o dra­matické situace není ve filmu nouze …

Poněkud méně věrohodně působí druhá hlavní zápletka fil­mu. Tým vedený Jo, pohybující se ve starších otlučených dodávkách a náklaďáčcích, odborně soupeří s nesrovnatelně bohatěji financovaným týmem, vedeným jistým Dr. Jonášem Millerem (Cary Elves). Aby divák neměl pochybnosti „kdo je kdo”, jezdí jeho tým v nablýskaných supermoderních černých vozech. Jonas ukradl Jo její nápad na vypuštění několika desí­tek drobných sond přímo do tornáda, kde by měly měřit meteo­rologické údaje, což by dle tvůrců filmu mělo stačit k „odha­lení tajemství tornád” a tím pádem i k jejich předpovídatelnosti – poněkud naivní představy, stejně jako „technické” provede­ní obou konkurenčních přístrojů. A právě vzájemné soupeře­ní, komu se to podaří dříve, je hnacím motivem děje filmu.

Je to právě snaha o co nejdramatičtější scény, která koneč­nou podobu filmu začně degraduje, alespoň v očích meteoro­loga. Animace tornád, vytvořené na počítačích Silicon Gra­phics ve studiích Industrial Light and Magie (kde vznikal například Jurský park, nebo některé scény z filmu Apollo 13), jsou sice téměř dokonalé (alespoň pro laického diváka), aleje otázkou, proč všechna tornáda, která ve filmu „vystupují”, jsou umělá – reálné záběry, pořízené skutečnými lovci bou­řek, se jim přinejmenším vyrovnají. Možná je to otázka poža­dované kvality obrazu, možná je to snaha nepotýkat se s auto­rskými právy reálných záběrů … Naopak pozitivně lze hod­notit to, že do filmu byly zahrnuty alepoň záběry skutečných oklahomských bouří, natočené filmaři Twistem na jaře 1995, když doprovázeli na několika výjezdech týmy skutečných lovců bouřek v průběhu experimentu VORTEX (Verification of the Origins of Rotation of Tornadoes Experiment).

O to je pak ale nepochopitelnější, že lovci bouřek jsou ve filmu zobrazeni v podstatě jako dobrodruzi, bezhlavě se řítící auty v těsné blízkosti tornád, nebo dokonce snažící se dostat přímo do jejich dráhy. Ve skutečnosti lovci bouří velmi dobře vědí, jak blízko středu bouře se mohou přiblížit, aby se naopak tornádu do cesty nepřipletli, aby zůstali v bezpečné vzdále­nosti (to ale nevylučuje snahu o vysazení přístrojů do předpo­kládané dráhy tornáda, avšak v dostatečném předstihu před tornádem!). Tento filmařský přístup má za následek, že během filmu se oba hlavní hrdinové pohybují nebezpečně blízko tor­nádům hned několikrát, v závěrečné scéně se dokonce vznáše­jí ve středu tornáda vzhůru nohama, připoutáni k vodovodním trubkám … samozřejmě z toho vyváznou takřka bez jediného „škrábance” … V realitě by patrně nepřežili ani jediné z těch­to tornád a film by mohl po prvních patnácti minutách skončit.

Značně naivně až legračně působí „přístrojové vybavení” aut filmových lovců bouřek, stejně jako filmová verze NSSL. Byť přímo v NSSL filmový štáb natočil hodně záběrů, do fil­mu se nakonec nic z toho nedostalo – pravděpodobně kvůli příliš „poklidné” atmosféře reálného pracoviště. Takže se kdesi v Hollywoodu vytvořila NSSL umělá a dala se jí pat­řičně vzrušená atmosféra, plná překřikujících se meteorologů. … Řada výroků, které ve filmu odeznějí, je naprosto nesmysl­ná – za všechny snad stojí za zmínku scéna, kdy meteorolo­gové při pohledu na displej dopplerovského radaru komentu­jí sílu tornáda v tzv. Fujitově stupnici (ta ale vychází až z a na­přímo nevidí, může pouze detekovat vhodný typ bouře – tzv. supercelu). Je zde ještě jeden hodně podstatný detail – NSSL je výzkumná instituce a nezajišťuje předpovědi počasí pro veřejnost, jak to divákovi předkládá film – to je doménou National Weather Service (NWS) a Storms Prediction Center (SPC). Tato chyba ale mohla vzniknout nepochopením toho, co se v NSSL v průběhu VORTEXu dělo – vznikaly zde sice předpovědi, ale pouze pro potřeby VORTEXu, předpovědi, kterými se řídily týmy v terénu!

Ve filmu je pak řada „drobnějších technických nesrovna­lostí”, chceme-li použít diplomatičtějšího vyjádření. Napří­klad to, že před přibližujícím se (reálným) tornádem fouká vítr směrem k tornádu a nikoliv od něj (důsledek silné kon­vergence proudění), nebo že větší kompaktní předměty (trak­tory, kombajny, kamiony, …) jsou unášený nebo rolovány kolem středu tornáda těsně nad zemí a nikoliv odhazovány daleko před něj z velké výšky (včetně kompletního neporuše­ného domku – ten by byl odpovídajícím tornádem zcela roz­trhán, a nikoliv přenášen v neporušeném stavu). Zcela legrač­ní je scéna s létícími bučícími krávami – vzduch kolem je zce­la čistý, žádný náznak trosek či alespoň zvířeného prachu, jen ty krávy … V současných poměrech by se asi jen velmi obtíž­ně hledala situace, kdy by tornádo zasáhlo městečko bez jedi­né výstrahy v rádiu, televizi či alespoň od místní policie. Nebo to, že ve filmu se řidiči „honících” aut řítí kukuřičnými poli, odkud nemůžou nic vidět a snadno se mohou dostat do pasti bouřky … Pořád je to málo? Budiž, co takhle „kličkující” bouřky, které občas beze stopy zmizí, aby se nečekaně obje­vily někde úplně jinde, jako lovící zvěř? A co třeba takový detail, že v přírodě málokdy hřmí současně s bleskem (bere-me-li rychlost zvuku jako výrazně nižší než rychlost světla), pokud zrovna náhodou „neuhodilo” kousek od nás?

Všechno to je poněkud nepochopitelné když uvážíme, že filmový štáb angažoval odborné poradce z řad velmi zkuše­ných meteorologů a že se jak scénáristé, tak vlastní filmový štáb dostatečně dlouho pohybovali ve skutečné NSSL, včetně výjezdů do terénu za skutečnými bouřkami. Zřejmě dle míně­ní režiséra filmuje realita příliš „obyčejná” nebo „nevýrazná”, a proto muselo zasáhnout hollywoodské „umělecké dotvoření skutečnosti”, které dodalo filmu trochu více „akčnosti”…

Jediné, co štáb snad ani nemohl pokazit, jsou oklahomské exteriéry – mírně zvlněné Velké pláně se silnicemi jako pod­le pravítka, křížícími se v pravém úhlu pravidelně po jedné míli, a nad tím vším oklahomská obloha s (občas) opravdo­vými bouřkami…

Rozhodně si však film nenechte ujít – i přes všechny zmí­něné nedostatky. Kromě toho, že je to jeden z mála filmů, dotýkající se ve větší nebo menší míře přímo naší profese, je hodně pravděpodobné, že zvedne určitou vlnu zájmu láické veřejnosti o bouřky a o tornáda (určitě ale ne takovou, jako v USA). Tam má až negativní dopady – místo toho, aby veřej­nost varoval před značným nebezpečím, které tornáda před­stavují, lze po jeho shlédnutí získat dojem, že lze ze setkání s tornádem vyváznout se zdravou kůží. Soudě alespoň z ohla­sů na Internetu, řada naprostých laiků „to” chce letos taky zkusit (honění bouřek a tornád) – je jen otázkou, kolik jich „to” zaplatí životem.

Pokud se chcete o storm chasing a o tornádech dozvědět více, doporučuji navštívit na Webu některá z následujících míst:

http://taiga.geog.niu.edu/chaser/……… Storm Chaser Home Page

http://www.nssl.uoknor.edu/…………. National Severe Storms Laboratory

http://www.awc-kc.noaa.gov/spc/…….. Storm Prediction Center

a poněkud méně vážně si můžete své znalosti o tornádech vyzkoušet a doplnit na adresách:

http://www.earthwatch.com/twister.html, http://www.movies.warnerbros.com/twister/cmp/swirl.html

kde též naleznete další informace o filmu.

Příjemnou zábavu jak v kinech, tak na Internetu přeje

Martin Setvák, MZ 1996/5, ročník 49, str. 159-160