Sylvestr Slabý

1925–2016

OPUSTIL NÁS SYLVESTR SLABÝ

26. srpna 2016 zemřel po krátké nemoci pan RNDr. Sylvestr Slabý, CSc. Narodil se 31. 12. 1925 v Komárovicích v okrese Třebíč. Ve studiu započatém na přírodovědecké fakultě v Brně pokračoval v tehdejším Sovětském svazu v Kázaní a v Moskvě, kde dokončil geografickou fakultu Moskevské státní univerzity v roce 1957. Poté se zúčastnil mezinárodního projektu, který měl zjistit, zda se Indický monzun projevuje ještě za Himálajem, což se tehdy potvrdilo.

V roce 1958 nastoupil do HMÚ, kde pracoval v synoptické a letecké službě (později operativní informace) až do svého odchodu do důchodu v lednu 1990. V letech 1961 až 1963 pomáhal organizovat leteckou meteorologickou službu v Conakry v západoafrické republice Guinea. V roce 1974 na lodi Professor Zubov a v roce 1979 na lodi Akademik Širšov se účastnil mezinárodních projektů, které zkoumaly vztahy mezi oceánem a atmosférou. Mimo svou běžnou pracovní náplň se věnoval převážně tropické meteorologii a problematice měření větru na profesionálních stanicích. V letech 1975 až 1989 byl členem redakční rady Meteorologických zpráv. Jako přesvědčený komunista zastával funkci předsedy strany v HMÚ (ČHMÚ), ale nevím o nikom, komu by ze své funkce ublížil. Naopak se domnívám, že i jeho přičiněním přijal HMÚ na začátku sedmdesátých let vojenské meteorology tehdy propuštěné z armády.

Ve svém volném čase aktivně sportoval, v roce 1969 jsme spolu sehráli na hřišti pod zámkem v Komořanech nejeden volejbalový debl. S rodinou často navštěvoval starou chatu na Suché, v zimě na lyže a v létě hlavně na houbařské výpravy. Byl výborný muzikant, především hrál na buben. V Jemnici, kde vyrůstal, byl členem kapely Jemničtí myšáci, na vojně byl členem Vojenského armádního souboru města Brno a i v ČMHÚ byl součástí hudebního souboru OBSBAND. Se svou ženou Natálií, se kterou se seznámil během pobytu v Sovětském svazu, se oženil v roce 1957, vychovali tři děti a dočkali se 7 vnuků a 10 pravnuků.

Přestože po listopadu 1989 neodešel do důchodu v nejpřátelštějším ovzduší, zůstal své meteorologii věrný a pravidelně navštěvovali s Natašou akce České meteorologické společnosti. Naposledy jsme se setkali v září 2014 na Lipně na semináři. Dohodli jsme se, že pro budoucí generace meteorologů sepíšeme pár zajímavých příhod z historie ústavu, ve kterých vzpomeneme na některé výrazné postavy. To už kvůli mé nedůslednosti neuděláme. Promiň, Sylvo. Byl jsi pro mě starší kolega, od kterého jsem se dozvěděl mnoho zajímavostí týkajících se práce i osobního života. Budu na Tebe vzpomínat vždy jen v dobrém, čest Tvé památce.

Luboš Němec, MZ 2016/5, ročník 69, str. 160

ŠEDESÁTINY PROM. GEOGR. SYLVESTRA SLABÉHO, CSc.

Poslední den roku 1985 se dožívá významného životního jubilea přední pracovník československé synoptické meteoro­logie, promovaný geograf, Sylvestr Slabý, CSc. Narodil se v malé moravské vesnici Komárovice a možná právě proto, že to bylo poslední den v roce, má na křestním listě jméno Sylvestr, neboť podle tradice neměli rodiče, otec zedník a matka posluhovačka, na vybranou. Bylo to jediné křestní jméno, které v tom roce ještě zůstalo.

Mládí prožil v Jilemnici na Českomoravské vrchovině, kde také chodil do školy, absolvoval měšťanku, pak se vyučil truhlářem a zůstal řemeslu věrný téměř sedm let. Hrál rád na bicí nástroje v městském orchestru, ale zároveň se zajímal i o politické dění. Proto také v květnu 1946 vstupuje do řad KSČ. Je povolán na vojenskou prezenční službu, kterou prožil v prostředí sobě blízkém, u vojenské hudby v Brně (na svou lásku k hudbě nezapomíná ani dnes, kdy si příležitostně za­hraje ve skupině OBS-BAND Libuš). Po vojně dostává mož­nost naplnit svou tužbu po dalším vzdělávání a absolvuje dělnickou přípravku v Šluknově a z ní se pak dostává na přírodovědeckou fakultu brněnské Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Vzhledem ke studijním úspěchům je vybrán na studium do Sovětského svazu a tak od roku 1952 pokračuje ve studiu meteorologie na Geografické fakultě nejprve v Ka­zani a poté v Moskvě. Zde mohl mimo jiné holdovat své lásce — cestování. Proto si vybírá pro svou praxi nejvzdálenější horské oblasti Altaje a Ťan-Šanu. Po skončení studií, kdy bedlivě poslouchal přednášky profesora Chromová i profesora Alisova, se v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku účastní výpravy Moskevské státní univerzity na daleký Pamír, a tam poznává i svou budoucí manželku.

Po ukončení studií se vrací do Československa a nastupuje do Hydrometeorologického ústavu na letiště Praha-Ruzyně do synoptické a letecké služby. Zde působí až do roku 1968, kdy přechází do Laboratoře meteorologie v Komořanech.

V tomto období se velkou měrou podílí na zpracování klimatografii letiště Praha-Ruzyně a na řadě dalších práci zabývají­cích se převážně otázkami letecké meteorologie. Pro své značné odborné zkušenosti i politický přehled byl vybrán v rámci dvoustranné dohody o výpomoci jako expert do Guinejské republiky, přímo do Conakry, kde působil od roku 1961 do 1963. V Komořanech pak zastává funkci vedoucího synoptické služby (1969 — 74), nato opět přechází do výzkumu a od roku 1975 se stává po dr. Jílkovi vedoucím laboratoře meteorologie. Po reorganizaci ČHMÚ po roce 1980 je vedoucím oddělení meteorologických předpovědí a informací odboru operativních informací.

Bohaté zkušenosti Rylvestra Slabého se uplatnily i při jeho práci v expedicích TROPEX-74 na lodi „Profesor Zubov” a MONEX-79 na vlajkové lodi „Akademik Koroljov”. Na základě dalšího studia a poznatků z těchto expedic začíná, ne právě v nejmladším věku, pracovat na kandidátské disertační práci, kterou úspěšně v roce 1984 obhajuje a stává se kandi­dátem věd.

K zásluhám jubilanta patří bezesporu jeho podíl na činnosti Československé meteorologické společnosti při ČSAV, aktivní zapojení do práce v redakční radě Meteorologických zpráv a dále publikování řady prací týkajících se synoptické meteo­rologie i otázek spojených s tropickou meteorologií. Je známá i jeho pedagogická činnost v rámci podnikové technické školy, ale současně i popularizační činnost pro nejširší veřejnost. Jeho poutavé vyprávění vždy strhne posluchače každého věku.

V několika posledních letech pracoval Sylvestr Slabý na apli­kacích meteorologie pro potřeby národního hospodářství, zvláště pak pro zemědělství. Podílel se na operativním zabez­pečování meteorologických informací pro okres Ústí nad Orlici v rámci řešení státního úkolu rozvoje vědy a techniky.

Jubilant aktivně pracuje i v řadě odborných a vědeckých sdružení (Čs. meteorologická společnost při ČSAV, člen vě­decké rady Ústavu fyziky atmosféry ČSAV) a je zástupcem ČSSR v pracovní komisi pro atmosférické jevy (CAS) při SMO i zástupcem ve vědeckém poradním výboru (NKK) Konfe­rence představitelů HMS-MS socialistických zemí.

Při všech svých bohatých odborných zájmech si našel čas na aktivní politickou činnost. Dlouhou řadu let jo opětovně volen clo funkce předsedy ZO KSČ, nejprve na letišti v Ruzyni, pak v Komořanech, po sloučení pražských organizací je před­sedou celopražské ZO KSČ ČHMÚ. Do funkce jo volen nejen pro svůj zásadní politický postoj, ale i pro svůj přístup k lidem, dokáže najít pochopení pro jejich problémy, ale i názory, a v mnoha případech je umí i správně orientovat. Svým jednáním si získal přirozenou autoritu nejen mezi svými nejbližšími spolupracovníky. To se projevuje i na činnosti BSP OPIN, které je aktivním členem.

Z bohatého výčtu zásluh jubilanta vyplývá, že ses zasloužil o rozvoj synoptické a letecké meteorologie a že stále usiluje o další pokrok této vědní disciplíny, aby mohla, ještě účinněji pomáhat všem odvětvím národního hospodářství. Do této činnosti přejeme oslavenci pevné zdraví a mnoho dalších pracovních úspěchů.

[1] Význam tropopauzy v letectví. Letecký obzor, 3, 1000, č. 10, s. 305-307. (Spoluautorka N. Slabá.)

[2] Jak se dělá počasí. Lidé a země, 10,1961, č. 4, s. 155— 161. (Spoluautorka N. Slabá.)

[3] Zkušenosti z práce v synoptické a letecké meteorologii v Guinejské republice. Meteorologické Zprávy, lil, 1966, č. 5, s. 146-154.

[4] K otázce reprezentativnosti měření větru na stanici Praha-Ruzyně (letiště). Meteorologické Zprávy, 22,1966, 6. 4, s. 97-99.

[5] Klimatičeskije opisanijc aviatrasv Praga— Kijev. Praha, HMÚ 1968.

[6] Klimatografie letové trati Berlin —Praha—Budapest — Bueuresti — Constanca. Praha, HMÚ 1972.

[7] Razrabotka metodov prognóza gorizontalnoj i naklonnoj vidimosti, nižněj graniey oblačnosti i větra do výsoty 12 km (vodnyj doklad). In: Zborník prác HMÚ Brati­slava, L Bratislava 1972, s. 11 — 19.

[8] Atlantský tropický experiment. Lidé a země, 24, 1975, č. 1, str. 21-26.

[9] TROPEX-74. Mezinárodní atlantská meteorologická ex­pedice. Lidé a země, Ročenka 1976, s. 50 — 57.

[10] Vznik tropické cyklony „Alma” v Atlantském oceáně. Meteorologické Zprávy, 28, 1975, č. 1, s. 23-27.

[11] Atlantický tropický experiment 1974. Meteorologické Zprávy, 28, 1975, 6. 2, s. 53-56.

[12] K 200-letiju meteorologičeskich nabljuděnij na stancii Praga-Klementinum. Meteorologija i gidrologija, 1975, č. 4.

[13] The Air Circulation in the Tropical Troposphere along the Meridian of 23°30′ W. Preliminary Scientific Results of the GARP Atlantic Tropical Experiment, Volume I. Gate Report N. 14, January 1975. (Spoluautoři M. A. Petrosjanc, A. I. Snitkovskij a A. I. Falkovič.)

[14] Evoljucija vnutritropičeskoj zony konvergencii v svjazi s makrosinoptičeskimi procesami (spoluautoři N. G. Davydova a M. Nedělka).

[15] Girkuljacija vozducha v tropičeskoj troposféro vdol meridiana 23°30′ z. d. (spoluautoři M. A. Petrosjanc, A. I. Snitkovskij, A. I. Falkovič). In: Sborník TROPEX-74, Leningrad, Gidrometeoizdat 1976, s. 117—124.

[16] Předpovědní služba a její účast na meteorologickém zabezpečení zemědělství. Sborník referátů na konferenci ČSVTS, Hradec Králové, 1978.

[17] Nejbližší úkoly synoptické meteorologie. Meteorologické Zprávy, 33, 1980, č. 4, s. 97-99.

[18] Meteorologické zabezpečení zemědělství v okresu Ústí nad Orlicí. Meteorologické Zprávv, 34, 1984, č. 1, s. 30-31.

[19] Světový program výzkumu atmosféry. Československý časopis pro fyziku ČSAV, 31, 1981.

[20] Výročí mezinárodní spolupráce ve výzkumu Země. (Spoluautorka N. Slabá.) Meteorol. Zprávy, 35, 1982, č. 6, s. 174, 188.

[21] Kvazidvouletý cyklus větru v rovníkové stratosféře. Meteorologické Zprávy, 37, 1984, č. 3, s. 78 — 84.

[22] Kvazidvouletý cyklus větru v rovníkové stratosféře a procesy v troposféře nad ČSSR. Meteorologické Zprávy, 37, 1984, č. 6, s. 165-172.

Antonín Papež, MZ 1985/6, ročník 38, str. 191-192