Historie počasí a podnebí v českých zemích XI
Rudolf Brázdil, Miroslav Trnka a kolektiv. Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v.v.i. Brno, 2015, 1. vydání, 402 stran. ISBN 978-80-87902-11-0
Pod vedením jednoho z nejzkušenějších publikujících klimatologů, Rudolfa Brázdila, byl v letošním roce vydán další svazek publikační řady „Historie počasí a podnebí v Českých zemích“. Svazek XI byl vydán Centrem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. v Brně a je věnován suchu. Široký autorský kolektiv (celkem 45 jmenovaných autorů) reprezentuje univerzitní pracoviště (Masarykovu, Karlovu a Mendelovu univerzitu), akademická pracoviště (Centrum výzkumu globální změny a Ústav fyziky atmosféry) a resortní instituce (Výzkumný ústav vodohospodářský, Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů) společně s Moravským zemským archivem a Oblastním muzeem v Litoměřicích.
Kniha na 400 stranách prezentuje nejnovější výsledky klimatologického a hydrologického výzkumu sucha v České republice, včetně dopadů v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství.
Hned v úvodu (kapitola 1) autoři uvádějí známou pravdu, že neexistuje obecná objektivní definice sucha, které však bývá členěno na sucho meteorologické, hydrologické, zemědělské a socioekonomické. Projevy sucha zaznamenáváme zpravidla i v běžném životě, výrazně však ovlivňuje průmysl, výrobu elektrické energie nebo turistický ruch. Shrnutí dosavadních poznatků o suchu v Českých zemích (kapitola 2) začíná analýzou starých tisků od konce 16. století, která je nejen zajímavá, ale čtenář by se měl nad jednotlivými citacemi zamyslet. Vědecké poznatky oproštěné od náboženských vlivů jsou analyzovány již od poloviny 19. století. Následující kapitola je věnována měřeným datům a dokumentárním informacím (kapitola 3), které při analýze sucha nelze opomenout. Jde o základní meteorologická a vodoměrná data doplněná o výsledky dálkové detekce. Už ne tak běžná bývá podrobná analýza dendrologických dat, které se autoři této publikace rovněž věnují. Z klimatologického hlediska považuji za nejcennější přehlednou kapitolu věnovanou variabilitě výskytu sucha u nás (kapitola 4), kde čtenář najde analýzu teploty, srážek a intensity sucha v období přístrojových pozorování (1981-2010), doplněné o analýzu půdní vlhkosti (1961-2012) a o zpracování vybraných indexů sucha (1805-2012). Hydrologické sucho je analyzováno v období 1931-2007, včetně zdařilé grafické prezentace sucha na 118 vodoměrných stanicích. Na závěr této nejrozsáhlejší kapitoly je uveden podrobný strukturovaný popis 19 extrémních suchých epizod od roku 1808 do roku 2007, doplněný přehledem případů z dokumentárních údajů v období 1534-1790. Zajímavou část tvoří přehled sucha připravený podle tzv. negativních let zjištěných analýzou letokruhů dubu v období před rokem 1500. V části věnované příčinám sucha (kapitola 5) je prezentována běžná a často používána analýza přízemního tlakového pole v evropsko-atlantské oblasti a analýza synoptických typů podle Brádkovy klasifikace prodloužené do roku 1946. Vybrané globální klimatotvorné a cirkulační faktory autoři podrobili kritické atribuční analýze, která tak na jednom místě uvádí na pravou míru některé často publikované předpoklady o jejich vlivu na regionální klima ve střední Evropě. Mezi analyzované příčiny samozřejmě patří i změny v užívání krajiny, vhodně doplněné příklady z jižní Moravy, Krušných hor a Polabí. Možné dopady (kapitola 6) v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství popisují vliv na rostliny, výnosy i půdu, jsou prezentovány metody analýzy rizik (např. vodní stres nebo lesní požáry) a samozřejmě nelze opomenout ani dopady na nádrže a podzemní vody. Celá publikace logicky vrcholí popisem nejnovějších scénářů budoucího sucha (kapitola 7), kde jsou popsány oba dnes používané zdroje emisních scénářů (SRES a RCP) a předloženy výsledky modelů CMIP pro Evropu a tří modelů pro Česko (ALADIN-Climate/CZ 10, 25 a RegCM 10). Ve výhledu do konce století nechybí ani odhad dopadů v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Závěrečné shrnutí (kapitola 8) je strukturováno do „desatera“, které by si měli přečíst všichni, koho problematika sucha zajímá. Multikriteriální analýza jednotlivých katastrů by si zasloužila samostatnou kapitolu, ale i tak vhodně doplňuje předložené desatero.
Hodnotu publikace zvyšuje rozsáhlý přehled zdrojů rozdělený na tři části – literatura, archívní prameny a internetové zdroje. Pokud bych měl vybrat z této obsáhlé publikace několik nejzajímavějších částí, pak to, zcela subjektivně, bude přehled indexů používaných při analýzách sucha (tab. 1 a kap. 3.2.1), zajímavé vícenásobné použití škály na obr. 57 a 59 a podrobná atribuční analýza vlivu klimatotvorných a cirkulačních vlivů. Recenze by nebyla úplná kdyby neupozornila na nedostatky a případné chyby. Obsahově však nelze publikaci vytknout nic zásadního. Je pochopitelné, že v takto rozsáhlé publikaci je obtížné udržet jednotnou slohovou i grafickou linii. Bohužel se to v některých částech autorům nepodařilo. Například nepřevzaté mapové výstupy stejných měřítek (obr. 39 a 49 nebo obr. 42 a 47) nemají jednotný kartografický styl a náplň. Grafická prezentace dekádních průměrů a srážek na obr. 40 je nepřehledná a jednotlivá desetiletí se mezi sebou špatně porovnávají. Příklady hydrologického sucha na horní Otavě a horní Lužnici působí nekonsistentně a v části věnované časoprostorové analýze hydrologického sucha poněkud cize. Závěrečné anglické shrnutí by mohlo být obsáhlejší. Těchto několik drobných upozornění však nijak nesnižuje význam a kvalitu celé publikace, která bude jistě patřit k základním informačním zdrojům v oboru.
Radim Tolasz, MZ 2015/6, ročník 68