I když si své soukromí pečlivě chránil, často se zmiňoval o nezpochybnitelném charakteru otce a jeho vlivu na svou výchovu. V roce 1957 absolvoval Filozofickou fakultu UK, obor knihovnictví, čeština. Přehled pracovní kariéry PhDr. Štěpána Ulbricha je struč­ný a svým způsobem příznačný pro dříve narozenou genera­ci: zaměstnanecké poměry bývaly dlouhodobé. Do roku 1962 pracoval v Ústřední zemědělské a lesnické knihovně jako vedoucí oddělení a posléze jako zástupce ředitele knihovny, v letech 1963-1983 v ČHMÚ a od roku 1984 až do důchodu ve Výzkumném ústavu potravinářském.

Oddělení vědeckotechnických informací, jehož vedoucím v ČHMÚ byl, sestávalo z odborné knihovny, dokumentace, edičního oddělení (neperiodické publikace, Meteorologické zprávy), kreslírny a tiskárny spojené s expedicí. Pro bytost­ného intelektuála bylo velmi obtížné a stresující řídit svou skladbou nesourodé pracoviště. Do náplně oddělení patřilo např. i psaní předloh (matric) odborných bulletinů Denní pře­hled počasí, Měsíční přehled počasí, Zemědělská meteorolo­gická zpráva a také Věstník Ministerstva lesního a vodního hospodářství. Provozní zajišťování bulletinů dávalo „zabrat“, zejména, pokud se týkalo dodržování termínů vydání Věstníku MLVH. Z vlastní zkušenosti vím, jaké trápení jsme měli také s externím zajišťováním tisku neperiodických publikací včet­ně Meteorologických zpráv. Především zásluhou Štěpána Ulbricha získaly Meteorologické zprávy opět status pravidel­ně vycházejícího časopisu. Nejbližší spolupracovníci, členo­vé redakční rady i autoři vždy oceňovali jeho profesionální přístup a korektní vystupování.

Základní faktografický význam mají jeho práce biblio­grafické. Dvousvazková Československá meteorologická bibliografie 1918 až 1968 (spoluautorka K. Kadulová), vyda­ná v roce 1970, zahrnuje na 787 stranách celkem 2 980 neanotovaných záznamů excerpovaných z knižních publika­cí i 208 časopisů domácí i zahraniční provenience. Druhou publikací, vydanou v roce 1979, je Bibliografie časopisu Meteorologické zprávy 1947-1977 (spoluautor Z. Horký).

Štěpán Ulbrich byl vzdělaný, citlivý a sociálně vnímavý, vždy ochotný pomáhat bližním v těžkých životních situacích. Měl rád přírodu a lidi. Nevím, zda se setkal s dílem alžbětin­ského básníka Johna Donna, ale odkazová sentence „Pokud je to možné, vycházej dobře se všemi lidmi, aniž by ses vzdal sám sebe“ přesně odpovídá jeho přesvědčení. Snad mohu na závěr parafrázovat, že v duchu svého oblíbeného rčení „Den jako korálek“ by si jistě přál, aby se z korálkových dnů rado­valo co nejvíce lidí.

Zdeněk Horký, MZ 2018/4, roč. 71, str. 121