Se začátkem roku 2017 vstoupila v platnost novela zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Ta kromě jiného přinesla nová pravidla fungování Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) podle návrhu ČHMÚ a MŽP.
Nejvýznamnější změnu pravidel doznalo vyhlašování smogových situací a regulací pro suspendované částice PM10, které byly podle starých pravidel často vyhlašovány i s více jak dvoudenním zpožděním oproti skutečnému nárůstu koncentrací nad prahové hodnoty a zůstávaly v platnosti i po jejich poklesu pod tyto hodnoty. Stará pravidla tak nesloužila ani k včasnému informování veřejnosti, ani k efektivní regulaci zdrojů znečištění ovzduší. Návrhu nových pravidel SVRS pro PM10 se podrobně věnoval článek Vlčka et al. (2015).
Společným rysem nových pravidel SVRS je, že při vyhlašování smogových situací a regulací pro PM10, oxid dusičitý NO2 i oxid siřičitý SO2 je hodnocen výhled na následujících 24 hodin – podle starých pravidel byly situace vyhlašovány pouze na základě aktuálního stavu a výhled nebyl brán v potaz. Hodnocení koncentrací PM10 se navíc nově provádí na základě klouzavých 12hodinových, namísto dříve používaných 24hodinových průměrů. Také byla vypuštěna podmínka rostoucích trendů, která v praxi oddalovala a často i znemožnila vyhlášení situace.
V nových pravidlech přibylo rovněž vyhlašování varování v případě překročení regulační prahové hodnoty pro NO2 a SO2 (bez ohledu na předpokládaný vývoj koncentrací). To je dáno požadavkem směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (příloha XII).
V případě ozonu postačuje i nadále pro vyhlášení smogové situace, resp. varování překročení odpovídající prahové hodnoty pouze na jedné reprezentativní stanici a předpokládaný vývoj koncentrací není hodnocen. Tento postup, který je v rozporu s chápáním smogové situace jako plošně rozsáhlého a časově trvalejšího zhoršení imisní situace, opět vyplývá z požadavku směrnice 2008/50/ES (příloha XII) na informování veřejnosti.
Další komplikování pravidel SVRS se nejevilo jako žádoucí. Obdobně je i pro vyhlášení smogové situace pro NO2 a SO2 postačující překročení informativní prahové hodnoty na jedné reprezentativní stanici. V novele tento počet nebyl zvýšen na polovinu stanic z důvodu požadavku na co nejmenší počet zásahů do původního znění zákona. Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost překročení informativních prahových hodnot pro tyto látky je i tak velmi nízká, bylo toto pravidlo ponecháno beze změny.
Na začátku ledna (6. 1. 2017) došlo díky špatným rozptylovým podmínkám na východě republiky k rychlému nárůstu hodinových koncentrací suspendovaných částic PM10. Hodinové koncentrace běžně přesahovaly hodnotu 250 μg.m–3. Na některých stanicích však překročily i hodnotu 600 μg.m–3 (Rychvald), což můžeme vzhledem k hodnotě denního imisního limitu pro PM10 (50 μg.m–3) považovat za velmi silné znečištění. Na území Moravskoslezského a Zlínského kraje byly vyhlášeny čtyři smogové situace a tři regulace o celkové délce 328, respektive 139 hodin. Nabízí se otázka, jak by probíhalo vyhlašování podle starých pravidel. Zpětnou analýzou dat bylo zjištěno, že by byly vyhlášeny pouze dvě smogové situace v Zóně Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj bez agl. O/K/F-M) a na Třinecku o celkové délce 66 hodin. Regulace by nebyla vyhlášena žádná. V prvním případě by však smogová situace byla vyhlášena o celých 34 hodin později a ve druhém dokonce o 68 hodin později, než k tomu došlo na základě nových pravidel, a navíc až v době, kdy již docházelo k poklesu koncentrací (obr. 1).
Literatura:
VLČEK, O., JURAS, R., KEDER, J., 2015. Návrh nových pravidel vyhlašování smogových situací a regulací pro suspendované částice PM10. Meteorologické zprávy, roč. 68, č. 1, s. 24–31. ISSN 0026-1173.
Roman Juras, Ondřej Vlček, Meteorologické zprávy, roč. 70, 2017/1
