Na rozdíl od obou si však za studijní obor zvolil učitelství matematiky a fyziky pro střední školy a jemu zůstal věrný i po dosažení důchodového věku. Po ukončení vysokoškolského studia v roce 1955 dostal umístěnku do Střední zemědělské technické školy v Moravské Třebové, na níž pak nepřetržitě působil, i když občas vyučoval i na jiných středních školách. V uvedeném městě zakotvil natrvalo, až do konce svého života.

Již na střední škole se kromě matematiky a fyziky zajímal o obecnou historii, zejména o historii přírodních věd a techniky, a nepovinné přednášky toho zaměření navštěvoval též na vysoké škole. V polovině 60. let 20. století navázal spolupráci s oddělením dějin přírodních věd a techniky Historického ústavu ČSAV v Praze, kde vypracoval kandidátskou dizertační práci nazvanou Studium termoelektrických jevů od Seebeckova objevu 1821 do r. 1890. Z politických důvodů ji však mohl obhájit až v roce 1991, a to v Ústav u teorie a historie vědy ČSAV v Praze.

Rudolf Kolomý vědeckým zájmem připomínal prvorepublikové nebo ještě dřívější gymnazijní profesory, kteří se neomezovali na reprodukování učiva svým žákům, ale věnoval se také badatelské činnosti a výsledky výzkumu publikovali nejen ve výročních zprávách středních škol. Přitom zůstávali výtečnými a podnětnými kantory.

Pokud si magistr Kolomý nevedl soupis svých publikovaných prací, pochybuji o tom, Že se někomu jinému podaří v úplnosti jej sestavit. Jeho články a recenze vycházely v Československém časopise fyzikálním, v Dějinách věd a techniky. Československém časopise pro fyziku, Meteorologických zprávách, Matematice a fyzice ve škole, Pokrocích matematiky, fyziky a astronomie, Rozhledech matematicko-fyzikálních, sbornících z Letnej školy z dejín fyziky, v účelových publikacích z pedagogických čtení a konferencí o výuce fyziky na středních školách, v časopise Vesmír i v denním a periodickém tisku. Za zvláštní pozornost však stojí jeho obsažné a rozsáhlé studie uveřejňované ve Zborníkoch dejín fyziky, které vydávaly či vydávají Vysoká vojenská technická škola v Liptovském Mikuláši, Jednota slovenských matematikov a fyzikov a Slovenská spoločnosť pre dejiny vied a techniky pri SAV. Šlo o referáty přednesené na celostátních seminářích (CESDEF), po rozdělení Československa mezinárodních seminářích dějin fyziky (MESDEF), které se téměř každoročně konají střídavě v Česku a na Slovensku.

Přednostními historickými zájmy R. Kolomého bylo studium elektrických, termoelektrických a magnetických jevů ve světě v 17. až 19. století, výzkum přirozené radioaktivity ve vztahu k Jáchymovu, objevné jsou jeho práce o šíření Newtonových myšlenek a ohlasu Röntgenova objevu v českých zemích i o nejednoznačném přijímání teorie relativity v Československu. Znal Životopisy a vědecký přínos stovek fyziků a jiných přírodovědců.

Literární dílo R. Kolomého je dokonalé po stránce odborné i formální. Čtenáři Meteorologických zpráv se o tom mohli přesvědčit např. v příspěvcích o W. Gilbertovi a jeho spise o magnetismu, o výzkumech atmosférické elektřiny (P. Diviš, J. Stepling, K. V. Zenger, B. Franklin, G. W. Richmann), o Einsteinově působení v Praze nebo o F. Běhounkovi jako radiologovi a polárníkovi. Škoda, že Kolomý nevyučoval na vysoké škole začínající autory, aby věděli, jak pracovat s prameny, hodnotit fakta, formulovat myšlenky, neplýtvat slovy, psát hutně, srozumitelně, spisovně a zajímavě, aby čtení odborného textu nebylo utrpením, ale potěšením.

Odešel uznávaný český historik fyziky, dobrý učitel a slušný, skromný člověk. Čest jeho památce!

Obr. Mgr. Rudolf Kolomý, CSc. na mezinárodním semináři dějin fyziky v Lednici v roce 2004

Karel Krška, MZ 2014/2, ročník 67, str. 61