Rozhovor s ředitelem Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky RNDr. Josefem Šteklem, CSc.

1. Pane řediteli, pro meteorologickou veřejnost je Váš ústav dostatečně známý. Bylo by však účelné, kdybyste pro širší okruh čtenářů blíže charakterizoval Ustav fyziky atmosféry a jeho aktivity.

Náš ústav jako jedno z pracovišť Akademie věd ČR se v souladu se zákonem ČNR č. 283/1992 Sb. zabývá vě­deckým výzkumem. V našem případě se jedná o výzkum­nou činnost v oblasti meteorologie, klimatologie a od mě­síce dubna t. r. i o vědecký výzkum procesů, probíhajících v horní atmosféře. Dovolte mi, abych toto lakonické sdělení poněkud rozvinul.

V polovině roku 1990 se zaměření výzkumu na UFA AV ČR korigovalo s ohledem na tvůrčí výkonnost jednotliv­ců a pracovních týmů, s ohledem na předpokládaný vývoj jednotlivých vědních disciplín a na celospolečenské potřeby. Byly utlumeny výzkumy, které v posledních letech nevy­kazovaly publikační aktivitu, které neměly dostatečné instru­mentální zázemí, dále ty, které neměly zajištěnou generační kontinuitu. Hlavním cílem této korekce byla koncentrace vědeckého úsilí do několika málo hlavních směrů a vytvo­ření podmínek pro práci ve vědeckých týmech vedených nejerudovanějšími vědeckými osobnostmi.

K roku 1990 se váže i orientace ústavu na klimatologický výzkum. Předpokládám, že tato orientace byla v době ra­zantního rozvoje klimatického modelování nezbytná. I když výsledky po založení nového výzkumného směru nepřichá­zejí okamžitě, lze říci, že první plody ve formě kvalitních publikací se již objevily.

Dalším netradičním směrem výzkumu (chápáno z hle­diska ústavu), jehož vznik se datuje k polovině roku 1990, je studium meteorologických procesů mezosynoptického měřítka a metod jejich lokální předpovědi. Jednalo se o kontinuitu s dříve nerealizovanými aktivitami v konci osmdesátých let, které usilovaly o společný výzkum s oběma hydrometeorologickými ústavy v oblasti metod předpovědi nebezpečných meteorologických jevů. Cílem to­hoto výzkumu je zlepšení metod objektivní předpovědi me­teorologických jevů v mezosynoptickém měřítku se zvláštním zřetelem na orografické poměry České republiky.

Dobrou pozici, uznávanou mezinárodně, si vypracoval vědecký tým zkoncipovaný dr. Reinem a zabývající se teo­retickým a experimentálním studiem procesů v mezní vrstvě. Po roce 1990 se nám mimo jiné podařilo terénními expedicemi verifikovat výsledky modelových výpočtů de­formace proudění terénem, které vycházely z řešení trojrozměrným nestacionárním nehydrostatickým modelem mezní vrstvy atmosféry. Až po tomto kroku a zdokonaleních, která z verifikačního experimentu vyplynula, prokázal tento model, označovaný jako „svobodovský”, svoji živo­taschopnost. Další teoretické zdokonalování modelu, zlepšo­vání metod parametrizace fyzikálních procesů, ověřování funkčnosti modelu v podmínkách vertikálně členitého te­rénu s postupným zmenšováním kroku sítě, využívání výstu­pů z tohoto modelu při řešení modelového šíření škodlivin Lagrangeovským stochastickým principem; to jsou směry dalšího výzkumu v této oblasti.

Naznačené tři hlavní směry vědeckého výzkumu UFA AV ČR nevylučují možnost výzkumu v příbuzných oblastech. Ta je podmíněna vysokou úrovní výzkumné práce, kde srovnávacím etalonem je evropská úroveň. Vedení ústa­vu podporuje takové vědecké projekty, které uspěly v grantových agenturách (GA AV ČR, GA ČR) nebo mají charakter společných grantů se zahraničními i našimi vě­deckými pracovišti. Pro úplnost musím dodat, že výzkum v naznačených hlavních vědeckých směrech je existenčně spojen s přijatými grantovými projekty. Vědečtí pracovníci ústavu, jejichž počet nedosahoval čísla 20, získali za uply­nulá léta deset projektů GA AV ČR, dva projekty GA ČR a podílejí se na jednom grantovém projektu Evropského spo­lečenství.

A nyní mi dovolte ještě jednu informaci, která má cha­rakter čerstvé informace ze „schvalovací kuchyně” Akade­mické rady. V souladu s principy transformačního procesu AV ČR se připravuje vznik nově koncipovaného vědeckého pracoviště, zaměřeného na výzkum procesů v zemské atmosféře připojením pracovníků Geofyzikálního ústavu AV ČR, kteří se zabývají fyzikou vnější atmosféry (oddělení ionosféry GFÚ) k Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Tato delimitace se připravuje k 1. dubnu 1994. Nově organizo­vaný ústav bude pokrývat výzkum celé atmosféry od zem­ského povrchu až do magnetosféry. Pracovníci GFÚ, kteří delimitací přejdou do ÚFA, se zabývají výzkumem střední a vnější atmosféry Země, zejména její ionizované složky, a účinky sluneční aktivity na různé oblasti zemské atmosfé­ry. Mezinárodně je zvlášť známý a uznávaný tým, který zkonstruoval několik geofyzikálních družic MAGION (jedna z nich by měla být vypuštěna koncem t. r.) a příjmem dat z těchto družic získává jedinečný experimentální ma­teriál.

Takto vytvořené pracoviště se zhruba 75 pracovníky (z toho 50 vysokoškoláků) bude odpovídat současným předsta­vám o velikosti moderního mimouniverzitního vědeckého pracoviště.

2. Důsledkem transformace ČSAV na Akademii věd České republiky byla likvidace nebo redukce celé řady pracovišť. V tisku byly jednotlivé případy široce ko­mentovány, uváděly se účelové argumenty obvyklé v takových případech. Váš ústav, byť malý počtem pracovníků, zůstal zachován. Co podle Vašeho názoru přesvědčilo prezidium Akademie, že rozhodlo tak, jak rozhodlo?

Transformace Akademie věd měla a má mimořádně intenzivní charakter. Z původních 13 900 pracovníků kon­cem roku 1989 v prosinci roku 1993 zbylo 7100 pracovníků, z původních 87 pracovišť pracuje nyní 66. Nezbytná redukce pracovníků, podmíněná i redukcí rozpočtu AV ČR, probíhala selektivně. Nejvýraznější snížení rozpočtu je spojeno s rokem 1992. Tehdy byla vytvořena pro každé ze tří od­dělení věd hodnotitelská komise, která se skládala z 12 interních a 6 externích členů. Tyto komise na základě ob­šírných písemných podkladů, na základě publikačních výsledků, na základě citačních ohlasů, grantové úspěšnosti, popularizační, pedagogické a organizátorské činnosti i tren­du vývoje ústavu zařadily ústavy AV ČR do pěti skupin. Na zařazení ústavů záleželo procento krácení jejich rozpočtu. Ústavy ve skupině 5 byly rušeny, z ústavů ve skupině 4 pouze nejlepší týmy přešly na jiná pracoviště AV nebo na vysoké školy. V této fázi, i když jsme byli vyhodnoceni mezi nejlepšími ústavy 2. skupiny, bylo nezbytné snížit stav pracovníků na polovinu výchozího stavu z roku 1989 (64). Zkráceně odpovězeno, hodnotitelskou komisi mohly pře­svědčit pouze výsledky práce ústavu. Součástí transformace jsou i atestace všech vysokoškolských pracovníků, které v AV ČR a tedy i v našem ústavu v tomto roce proběhly. Hodnocení práce ústavů AV ČR se stává běžnou součástí její činnosti. Bude probíhat za účasti zahraničních vědců pod vedením již ustaveného nezávislého hodnotitelského grémia ve čtyřletém cyklu.

3. Za jakých ekonomických podmínek provozujete svoji činnost? Jste plně dotovanou organizací nebo si na část rozpočtových nákladů můžete (musíte) vydělat?

Použiji slovního obratu předsedy Akademie věd prof. R. Zahradníka. Prostředky, které dostávají ústavy, slouží pouze k jejich bazálnímu metabolizmu. Jinak řečeno, jsou to prostředky na základní režijní náklady ústavů a na pokrytí nárokových platů redukovaného počtu pracovníků. Investice jsou proti původnímu stavu v roce 1989 nižší zhruba o 50 %. Proto příjmy z grantových zdrojů, ze smluv o dílo a podobné příjmy jsou prostředky, z nichž si pracovníci mohou hradit cesty na konference, stáže v zahraničí, nákup přístrojů a počítačů a eventuálně i prostředky na vylepšení tarifních platů. Potřebujeme-]i přijmout nového pracovníka, pak nezbývá než s jiným rozvázat pracovní poměr nebo si vydělat na mzdu nového pracovníka včetně částky na zdra­votní a sociální pojištění. A jistě uznáte, že v meteorologii je taková činnost nesrovnatelně náročnější než u technicky či aplikačně zaměřených ústavů.

4. Domníváte se stále ještě, že Vaše rozhodnutí zrušit synoptická pozorování na Milešovce bylo správné? Jaký je Váš záměr do budoucna s touto historickou observatoří?

Zrušení synoptického provozu na Milešovce nebylo otáz­kou dobrého či špatného rozhodnutí; bylo určeno ekono­mickým tlakem redukovaného rozpočtu ústavu. Žádný ře­ditel by nemohl obhájit propuštění výkonného vědeckého pracovníka za cenu zachování synoptického provozu na Mi­lešovce. S touto skutečností byla vedení meteorologických služeb seznámena, proto bych ani tuto otázku neočekával. Stále však platí naše nabídka: po získání finančních prostřed­ků na mzdy dvou pracovníků bude možno synoptický provoz obnovit. Jen tak na okraj. Překvapila mě malá síla hlasů synoptických a leteckých meteorologů, volajících po ob­nově tohoto pozorování. Jinak Milešovka bude i nadále udržovat klimatickou řadu mimořádné hodnoty.

5. Z vaší participace na projektech větrných elektráren, kterých jsme se dočetli v denním tisku, lze usuzovat, že éra tzv. čisté vědy, zaobalené pod zaštiťujícím ná­zvem „základní výzkum”, skončila. Spolupracujete na jiných analogických projektech?

Obávám se, že bychom byli velmi nepřesní, kdybychom formulovali rovnici, kde na jedné straně je účast ÚFA v pro­jektu rozvoj větrné energetiky a po rovnítku na druhé straně rovnice je deklarován konec základního výzkumu. I když z formulace otázky lze vycítit vzpomínku na občasné ka­muflování výzkumu v minulosti nedotknutelným pojmem „základní výzkum”. Neřeknu nic nového, když uvedu, že přechod mezi základním a aplikovaným výzkumem je ply­nulý, hranice jsou často nejasné a vzdálenost mezi nimi je překvapivě krátká. Významný moment v mojí odpovědi má ekonomickou podstatu. Žádná společnost není tak bohatá, aby nevyužívala výsledků vědeckého výzkumu pro svoje potřeby. A vypracování podkladů pro kvalifikované zhodno­cení možností větrné energetiky na území ČR vycházející z analýzy pole větru je nejen náročná vědecko-výzkumná činnost, ale činnost přinášející vysoký ekonomický efekt. Přiznejme, že UFA v tomto směru nedrží primát; řadí se pouze k universitním a vědecko-výzkumným pracovištím v Hannoveru, Karlsruhe, Berlíně, Oberpfaffenhofenu u Mnichova, Drážďanech a mnohým dalším.

6. Řešení praktických úkolů není možné realizovat bez potřebných dat. Jak je získáváte, když nemáte k dispozici potřebné údaje z vlastních pozorovacích sítí?

Dovolím si upřesnit Vaše konstatování. Bez dat se ne­obejdou „praktické studie”, ale jakýkoliv moderní meteoro­logický výzkum. Dále musím upozornit na data, která jsou vlastnictvím ústavu. Rozdělme Vaši otázku na dvě části. Nejdříve tu jednodušší odpověď. Jedná-li se o data, která slouží ke komerčnímu účelu, pak tato data musíme jako kterýkoliv jiný zákazník zaplatit. Druhá část otázky se váže na data potřebná k řešení grantových projektů. Zde by podle našeho názoru mělo mít řešení dvě větve. Jsou-li v grantu uděleny prostředky na pořízení dat, pak se neobjevuje prob­lém. Není-li v grantu zajištěn obnos na nákup dat (s rostou­cími nároky na finanční prostředky klesá naděje na přijetí grantového projektu i bez ohledu na jeho vědeckou hodno­tu), pak předpokládáme individuální posouzení významu grantu pro celospolečenské zájmy, případně zájmy ČHMU a účelové bezplatné poskytnutí dat. Zpracovatel dat se sa­mozřejmě zaváže k tomu, že využije data pouze pro účely grantové úlohy.

7. Předchozí otázka evokuje další dotaz: Jaká je sou­časná úroveň spolupráce s Českým hydrometeorolo­gickým ústavem?

Možná, že impulz k této otázce dodal všeobecný pocit čehosi skřípajícího v soukolí spolupráce mezi oběma ústavy v začátku devadesátých let. Jsem rád, že již dříve před roz­hovorem s představiteli MZ jsem mohl při několika příle­žitostech prohlásit, že spolupráce mezi ČHMÚ a ÚFA se dostala po nastoupení nového vedení ČHMU na vyšší kva­litativní bázi, kde podle mého dojmu oběma stranám jde o vstřícné racionální řešení otázek spojených s rozvojem meteorologie a klimatologie. Z toho důvodu moje odpověď nemá charakter povinné zdvořilosti a na jejím obsahu ne­hodlám cokoliv měnit. Věřím, že zásady, na nichž jsme se vzájemně dohodli, se podaří plnit.

8. Přes nejrůznější vývojové peripetie si meteorologie upevnila v posledních letech svoje místo i prestiž ve společnosti. Svědčí o tom i skutečnost, jaký ohlas vzbudila změna pojetí televizní relace „Jaké bude po­časí”, která z širšího pohledu je asi opravdu nej-frekventovanějším vstupem vědy na televizní obra­zovku. Jaký osud přisuzujete meteorologii a stávají­cím meteorologickým institucím v budoucnosti? Za­jímá nás Váš osobní názor.

Sdílím s Vámi radostný pocit z toho, že synoptická me­teorologie vyrostla z problematického období subjektivních metod do současné doby, kdy dominují metody exaktní. Byly to právě ony, které získaly zmíněnou prestiž ve spo­lečnosti. Zvlášť je povzbudivé, že čeští meteorologové nestá­li v tomto procesu zcela stranou. Pro budoucnost musíme být pamětliví toho, že každá země, která chce čerpat ze světového fondu poznání, musí do něho také podle svých možností přispívat. Vyvarujme se nebezpečí, abychom ztra­tili krok s vývojem, abychom nejen nepřinášeli vlastní obecně platné myšlenky, ale ztratili i schopnost aplikovat obecné myšlenky druhých. Meteorologie má v tomto směru otevře­ný široký prostor. Není důležité, v jakých organizačních di­menzích tento proces bude probíhat. Vše záleží na tom, jak jej budeme schopni řídit v daných ekonomických pod­mínkách a kolik kvalitních „mozků” pro tento proces při­praví vysoké školy. Ale já osobně jsem optimista.

Rozhovor se uskutečnil v březnu 1994, otázky připravili Zdeněk Horký a Miroslav Škoda.