V roce 2015 byl v rámci širší rozvojové agendy OSN přijat tzv. Sendaiský rámec pro snižování následků katastrof (SFDRR) pro období 2015 až 2030 (www.unisdr.org). Rámec vymezuje celkem 7 cílů, např. snížit celkový počet obětí katastrof v přepočtu na počet obyvatel mezi lety 2020–2030 ve srovnání s obdobím 2005–2015 (cíl A) nebo zvýšit dostupnost pokrytí výstražnými systémy a informacemi o riziku (cíl G). Do 15. října probíhala první fáze reportingu dat ke sledování naplňování cílů daty za roky 2015 až 2017.
V ČR není zaveden jednotný systém evidence dopadů nebezpečných jevů. Podrobnější vyhodnocení je vždy činěno pouze při vyhlášení krizových stavů, jako např. po povodních v letech 2002, 2009, 2010 a 2013, kdy byly zpracovány komplexní hodnotící zprávy. Protože SFDRR se zaměřuje i na maloprostorová a extenzivní rizika, byla jako podklad reportingu za ČR v ČHMÚ zpracována databáze historických nebezpečných jevů a jejich dopadů, která je zaměřená zejména na zachycení počtu úmrtí v důsledku výskytu přírodních extrémů.
Sběr dat využil oficiálních vyhodnocení povodní a dalších dostupných internetových zdrojů. Určitě se nejedná o úplný seznam úmrtí, k nimž na území ČR v důsledku přírodních extrémů došlo, přesto databáze poskytuje zajímavý pohled na to, jak časté jsou oběti, jaké mají např. věkové složení, kde se nejčastěji vyskytují apod.
Celkově dosud databáze obsahuje celkem 135 událostí. Za dobu od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 je to 83 nebezpečných událostí, při nichž zemřelo celkem 235 osob, z čehož bylo 126 mužů a 47 žen. U 62 obětí nebylo možné dohledat informaci o pohlaví. Nejvíce k tomuto počtu samozřejmě přispěly povodně v roce 1997 se 60 zemřelými a další velké povodně.
Za srovnávací období pro hodnocení SFDRR (2005–2015) je evidováno celkem 93 obětí. Z toho 42 zemřelo při povodních a dalších 21 při přívalových povodních. Šestnáct obětí si vyžádaly mrazy a extrémní sněžení, 9 lidí zahynulo při vichřicích, shodně po šesti úmrtích je evidováno v důsledku zásahu bleskem a pádu lavin a 2 oběti zahynuly v době povodní 2013 v důsledku sesuvu.
Záměrem dalšího vývoje databáze je postupné doplňování záznamů z historie a jejich publikování na webových stránkách, jehož cílem by mimo jiné měla být verifikace zveřejněných údajů a další doplňování dat z dalších zdrojů.
Zamýšlená změna struktury WMO
Zasedání Executive Council (EC-70) WMO v červnu 2018 rozhodlo, že nadcházejícímu 18. kongresu v roce 2019 bude předložen návrh na změnu uspořádání a způsobu řízení technických komisí. Namísto současných osmi technických komisí členěných oborově (např. klimatologie, agrometeorologie, letecká meteorologie) vzniknou pouze dvě komise. Komise pro pozorování, infrastrukturu a informační systém (COIIS) a Komise pro služby a aplikace (CSA). Činnost komisí bude koordinována prostřednictvím pracovní skupiny Executive Council a v rámci komisí je předpokládáno vytvoření několika výborů, tzv. Standing Committee.
Deklarovaným cílem reorganizace je lepší integrace prací napříč obory WMO a zlepšení efektivnosti organizace. Bohužel z pohledu ČR lze konstatovat, že právě v rámci odborných komisí se nejvíce uplatňovala expertíza odborných pracovníků ČHMÚ a výsledky práce technických komisí byly asi nejhmatatelnějším dosavadním přínosem pro ČR.
Podrobnosti o návrhu vlastní reformy a způsobu transformace zatím nejsou zcela dopracovány, zájemce o podrobnější informace lze prozatím odkázat na souhrnnou zprávu z jednání Executive Council, která byla zveřejněna na stránkách WMO jako publikace číslo WMO 1218.
Jan Daňhelka, Meteorologické zprávy, roč. 71, 2018/5