REKORDNÍ ČERVENEC 1994

Příliv teplých vzduchových hmot od jihu a jihozápadu spolu s převažujícím anticyklonálním tlakovým polem způ­sobil po 160 letech překonání teplotního rekordu v praž­ském Klementinu z roku 1834. Tehdy byla průměrná mě­síční teplota rovných 24,0 °C, letos 24,31 °C, tedy o 0,3 °C více.

Zhodnoťme alespoň stručně tuto skutečnost. Připomeňme, že průměrná měsíční teplota v červenci počítaná za léta 1771 až 1993 je 19,62 °C. Tomu odpovídá letošní odchylka +4,69 °C, což je o +0,31 °C více než v roce 1834. Třetím v pořadí je červenec 1983 s teplotou 23,3, čtvrtým červenec 1788 s teplotou 23,2 a pátým červenec 1794 s teplotou 22,9 °C.

Červenec však nemá absolutní klementinský rekord. Ten získal srpen 1807 s teplotou 25,3 °C. Tomu odpovídá teplot­ní odchylka +6,3 °C od průměru rovného 19 °C.

Letošní červenec měl v Klementinu 16 tropických dnů, kdy byla maximální denní teplota alespoň 30 °C. Přes ne­dostatek srážek zde napršelo 60,8 mm, což není zas tak málo. Pro zajímavost nejchladnější byl tento měsíc v roce 1771 s průměrnou měsíční teplotou rovných 15 °C. Tomu odpovídá odchylka -4,62 °C.

Podle předběžných údajů k 2. 8. 1994 napršelo v České republice v červenci 1994 celkem 54,2 mm. Nejnižší srážky v Čechách od roku 1876 patří roku 1904 s pouhými 23 mm. Dlouhodobý průměr počítaný za léta 1876 až 1993 je pro Čechy 87,6 mm. Nejsušší červenec měl zde tedy 26,3 %. Absolutní rekord v nedostatku srážek patří říjnu 1908 s pou­hým 1 mm. Při dlouhodobém průměru 48,5 mm, počítaném za léta 1876 až 1993, napršelo tehdy jen 2,06 % srážek. Připomeňme pro zajímavost, že na srážky nejbohatší od roku 1876 byl červenec 1981 se 195 mm, což je 222 % dlouhodobého průměru. Je to absolutní srážkový rekord české řady od roku 1876. Můžeme odhadnout pořadí le­tošního července, co se týče množství srážek. Pravděpo­dobně připadne na 16. až 17. místo za nejsušším z roku 1904.

Pro názornost uvádíme na obr. 1 integrální křivku červencových teplot od roku 1771 do roku 1994. Ta má tři výrazná teplotní období. První epocha, teplejší, se vze­stupným trendem v letech 1771 až 1836. Druhá, chladnější, v letech 1837 až 1927 a třetí od roku 1928 do současnosti. Ta je opět poněkud teplejší.

V pracích [1,2] bylo poukázáno na určité vztahy mezi mimozemskými vlivy, tj. sluneční a geomagnetickou akti­vitou a meteorologickými prvky. V případě teplot jde o souhlasný efekt, dlouhodobé trendy těchto parametrů jsou „paralelní”, u srážek pak „opačné”. Toto je zvláště dobře vyjádřeno v případě geomegnetické aktivity. S jejím pokle­sem se postupně začaly objevovat silnější srážky, a to od prosince 1993. Od ledna 1994 začala geomegnetická aktivita opět vzrůstat, zvláště v měsících únoru, březnu, dubnu a květnu. Tento vzrůst vyvolává menší výskyt srážek a zdá se, že tomu dobře odpovídá srážkově podprůměrný červen a červenec letošního roku. V červnu se objevuje opět zmenšování geomagnetické aktivity, a pakliže tento pokles bude pokračovat, můžeme očekávat opět větší srážkové pří­děly.

Literatura

[1] Brůžek, V: Dlouhodobé změny meteorologických paramet­rů. Sborník prací ČHMÚ. sv. 44. Praha, ČHMÚ 1994. 80 s.

[2] Brůžek, V: Pressure fields, meteorological parameters, extraterrestrial influences and climaticchange. Meteorol. Zpr., 47, 1994, č. 2, s. 33-40.

Vladimír Brůžek, MZ 1994/4, ročník 47, str. 127-128