REKORDNÍ ČERVENEC 1994
Příliv teplých vzduchových hmot od jihu a jihozápadu spolu s převažujícím anticyklonálním tlakovým polem způsobil po 160 letech překonání teplotního rekordu v pražském Klementinu z roku 1834. Tehdy byla průměrná měsíční teplota rovných 24,0 °C, letos 24,31 °C, tedy o 0,3 °C více.
Zhodnoťme alespoň stručně tuto skutečnost. Připomeňme, že průměrná měsíční teplota v červenci počítaná za léta 1771 až 1993 je 19,62 °C. Tomu odpovídá letošní odchylka +4,69 °C, což je o +0,31 °C více než v roce 1834. Třetím v pořadí je červenec 1983 s teplotou 23,3, čtvrtým červenec 1788 s teplotou 23,2 a pátým červenec 1794 s teplotou 22,9 °C.
Červenec však nemá absolutní klementinský rekord. Ten získal srpen 1807 s teplotou 25,3 °C. Tomu odpovídá teplotní odchylka +6,3 °C od průměru rovného 19 °C.
Letošní červenec měl v Klementinu 16 tropických dnů, kdy byla maximální denní teplota alespoň 30 °C. Přes nedostatek srážek zde napršelo 60,8 mm, což není zas tak málo. Pro zajímavost nejchladnější byl tento měsíc v roce 1771 s průměrnou měsíční teplotou rovných 15 °C. Tomu odpovídá odchylka -4,62 °C.
Podle předběžných údajů k 2. 8. 1994 napršelo v České republice v červenci 1994 celkem 54,2 mm. Nejnižší srážky v Čechách od roku 1876 patří roku 1904 s pouhými 23 mm. Dlouhodobý průměr počítaný za léta 1876 až 1993 je pro Čechy 87,6 mm. Nejsušší červenec měl zde tedy 26,3 %. Absolutní rekord v nedostatku srážek patří říjnu 1908 s pouhým 1 mm. Při dlouhodobém průměru 48,5 mm, počítaném za léta 1876 až 1993, napršelo tehdy jen 2,06 % srážek. Připomeňme pro zajímavost, že na srážky nejbohatší od roku 1876 byl červenec 1981 se 195 mm, což je 222 % dlouhodobého průměru. Je to absolutní srážkový rekord české řady od roku 1876. Můžeme odhadnout pořadí letošního července, co se týče množství srážek. Pravděpodobně připadne na 16. až 17. místo za nejsušším z roku 1904.
Pro názornost uvádíme na obr. 1 integrální křivku červencových teplot od roku 1771 do roku 1994. Ta má tři výrazná teplotní období. První epocha, teplejší, se vzestupným trendem v letech 1771 až 1836. Druhá, chladnější, v letech 1837 až 1927 a třetí od roku 1928 do současnosti. Ta je opět poněkud teplejší.
V pracích [1,2] bylo poukázáno na určité vztahy mezi mimozemskými vlivy, tj. sluneční a geomagnetickou aktivitou a meteorologickými prvky. V případě teplot jde o souhlasný efekt, dlouhodobé trendy těchto parametrů jsou „paralelní”, u srážek pak „opačné”. Toto je zvláště dobře vyjádřeno v případě geomegnetické aktivity. S jejím poklesem se postupně začaly objevovat silnější srážky, a to od prosince 1993. Od ledna 1994 začala geomegnetická aktivita opět vzrůstat, zvláště v měsících únoru, březnu, dubnu a květnu. Tento vzrůst vyvolává menší výskyt srážek a zdá se, že tomu dobře odpovídá srážkově podprůměrný červen a červenec letošního roku. V červnu se objevuje opět zmenšování geomagnetické aktivity, a pakliže tento pokles bude pokračovat, můžeme očekávat opět větší srážkové příděly.
Literatura
[1] Brůžek, V: Dlouhodobé změny meteorologických parametrů. Sborník prací ČHMÚ. sv. 44. Praha, ČHMÚ 1994. 80 s.
[2] Brůžek, V: Pressure fields, meteorological parameters, extraterrestrial influences and climaticchange. Meteorol. Zpr., 47, 1994, č. 2, s. 33-40.
Vladimír Brůžek, MZ 1994/4, ročník 47, str. 127-128