ŘÁD PRÁCE ČESKÉMU HYDROMETEOROLOGICKÉMU ÚSTAVU

V jubilejním roce 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje československého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou bylo českému hydrometeorologickému ústavu propůjčeno — na návrh ministra lesního a vodního hospodářství a po schválení příslušnými stranickými a odborovými orgány — vysoké státní vyznamenání Řád práce.

Vysoké státní vyznamenání převzali dne 30. dubna 1985 na Pražském hradě zástupci Českého hydrometeoro­logického ústavu.

V návaznosti na udělení Řádu práce se 21. května 1985 v sále Kulturního domu v Praze 4 na Novodvorské uskutečnil Aktiv brigád socialistické práce a komplexních racionalizačních brigád pod heslem „Úkoly XVI. sjez­du plníme”. Více než 300 delegátů aktivu z ČHMU přivítalo významné hosty, vedoucího 10. oddělení ÚV KSČ dr. Julia Vargu, ministra LVH ing. Františka Kalinu, zástupce ČSLA generálmajora Otakara Vlacha, náměstka primátora hl. m. Prahy ing. Bohumila Moravce a další zástupce stranických, státních, odborových orgánů i vědeckých institucí. Vedoucí delegací ve svých projevech vysoce zhodnotili dosavadní úspěšnou činnost ústavu, ale zároveň zdůraznili závaznost dosažených výsledků pro splnění dalších ještě náročnějších úkolů. *

Jako velmi vhodné se ukázalo ocenění několika desítek nej lepších pracovníků ČHMU za dosažené pracovní výsledky i za dlouholetou angažovanou činnost v odborovém hnutí právě při této příležitosti. V diskusních vystoupeních zhodnotili zástupci některých BSP dosavadní výsledky, shrnuli kladné zkušenosti a upozornili i na překážky a nedostatky, které je nutné odstranit jako předpoklad k splnění všech úkolů v následujícím období. S pozitivní odezvou se setkal zpevněný socialistický závazek pracujících ČHMÚ i provolání BSP a KRB zúčastněných na aktivu.

V redakční zkratce uvádíme faktografii základních údajů o ČHMÚ tak, jak zazněla v hlavních projevech na aktivu.

Propůjčení Řádu práce Českému hydrometeorologickému ústavu je oceněním jeho dlouholeté práce pro všechna odvětví národního hospodářství, pro správní a politické orgány a především pro veřejnost, kterým poskytuje komplexní předpovědi a informace o stavu atmosféry a hydrosféry, informace o kvalitě vodních zdrojů, o kvalitě ovzduší a vlivu člověka na atmosféru a hydrosféru. Ústav zvýšenou aktivitou a iniciativou pracovního kolektivu úspěšně plnil zejména v posledních letech úkoly vyplývající ze značně vystupňovaných nároků na rozsah a přesnost poskytovaných informací. Zpracovával předpovědi průtoků na tocích, nutné ze­jména v povodňových situacích k ochraně socialistického majetku, při manipulaci na vodních dílech a při udržování splavnosti vodních cest. V letecké dopravě poskytoval informace nutné pro bezpečnost i pro hospo­dárnost letů, v silniční a městské dopravě informace přispívající k včasným opatřením pro sjízdnost vozovek. V energetice sloužily předpovědi větru a námraz k zajištění přenosu elektrické energie. Ústav současně vypra­coval podklady pro využívání netradičních zdrojů energie — slunečního záření a větru. Hydrometeorologické informace stále intenzivněji využívá naše zemědělství, zejména při sklizni obilí, lnu, chmele, sena, brambor, ovoce a hroznového vína a k opatřením proti škůdcům. Ústav vydával i speciální předpovědi pro filmaře, letní kina, divadla a koncerty v přírodě, pro sportovní a společenské akce, zemědělské letectví, montáže apod.

Neméně významné národohospodářské dopady měly hydrometeorologické informace o dlouhodobém režimu atmosféry a hydrosféry na území ČSSR. Pro vodohospodářské stavby to byly hydrologické podklady pro vy­pracování projektové dokumentace, pro výstavbu a provoz jaderných elektráren informace o meteorologických a hydrologických podmínkách, pro spojaře nutné podklady pro stavby rozhlasových a televizních stožárů, pro vývozce strojů a zařízení klimatologické informace o zemích odběratelů, pro zdravotníky údaje nutné pro zkoumání vlivu počasí na psychiku lidí, na zvýšený počet infarktů i na šíření nakažlivých chorob, pro útvary VB, pojišťovny a soudy podklady nutné pro vyšetřování nehod i trestné činnosti atd. Od roku 1983 zabezpe­čuje ústav v Severočeské hnědouhelné pánvi prognózní a signální systém, který umožňuje provádět opatření při nevhodných podmínkách pro rozptyl exhalací. Klimatologické údaje se staly nezbytným podkladem pro projektování sídlišť, průmyslových závodů, komunikací, hospodářských a zdravotnických zařízení i k rozho­dování při vytipování oblastí vhodných pro pěstování plodin a zalesňování.

V rámci plnění současných úkolů i pro další rozvoj a kvalitu poskytovaných služeb řeší ústav závažné vě­deckovýzkumné úkoly. V této pětiletce jsou to zejména čtyři státní výzkumné úkoly a řada podnikových úkolů zaměřených převážně na problematiku životního prostředí.

Zaváděním nových forem hydrometeorologických služeb a zkvalitněním informací prakticky pro všechna odvětví i pro veřejnost se ústavu podařilo pokrýt bez podstatného nárůstu pracovních sil nejdůležitější poža­davky a potřeby. Významným racionalizačním opatřením, které umožnilo užší kontakt s uživateli hydrome­teorologických informací, jakož i zefektivnění práce, je budování krajských komplexních pracovišť ústavu.

Data, která ústav využívá k plnění svých informačních a vědeckých úkolů, vznikají ve složitém a technicky i organizačně náročném technickém systému, ať jde o data z vlastní staniční sítě, která dnes představuje víc než 5000 objektů, nebo z radiosond, z radiolokátoru nebo ze snímků pořízených z meteorologických družic. Přenos dat se uskutečňuje prostřednictvím telekomunikační sítě, přičemž pražské centrum je propojeno s cen­trem v Moskvě a v Offenbachu (NSR) a poskytuje své služby připojeným národním institucím v NDR. PLR, MLR a Rakousku.

Mimořádně významným uznáním práce československé hydrometeorologické služby bylo v roce 1983 jme­nování ředitele ústavu členem výkonné rady Světové meteorologické organizace. Rovněž spolupráce v rámci orgánu představitelů hydrometeorologických a meteorologických služeb socialistických zemí přináší efektivní zdroj informací k sledování celosvětového vývoje a konkrétní výsledky pro rozvoj ústavu i pro celé národní hospodářství. Rada specialistů ústavu úspěšně pomáhala při budování hospodářství rozvojových zemí.

Z rozsáhlé publikační činnosti je nutno zejména upozornit na dvě významná díla oceněná státními cenami. V roce 1960 byla udělena Státní cena Klementa Gottwalda za vydání „Atlasu podnebí ČSR” a v roce 1975 státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu” za vydání rozsáhlé publikace „Hydrologické poměry ČSSR”.