V roce 2000 se Český hydrometeorologický ústav rozhodl v rámci mezinárodní spolupráce vyhovět žádostem meteorologických služeb v Makedonii (Makedonski hydrometeorološki zavod) a v Ghaně (Meteorological Services Department) a poskytnout těmto službách komplexní instalaci klimatologické databázové aplikace CLIDATA. Stejným způsobem byl v roce 1993 poskytnut Českému hydrometeorologickému ústavu systém CLICOM a je tedy pochopitelné, že se snažíme tímto způsobem oplácet mezinárodnímu společenství jejich tehdejší postoj k našim potřebám. Celá akce byla průběžně konzultována s odpovědnými pracovníky sekretariátu Světové meteorologické organizace v Ženevě a naším hlavním cílem v roce 2000 bylo upozornit jednotlivé meteorologické služby na naše možnosti v této oblasti. Komplexnost našeho přístupu se značně odlišuje od podobných akcí jiných vyspělých meteorologických služeb zaměřených stále ještě na CLICOM.

Instalace aplikace CLIDATA je rozdělena do dvou úzce souvisících částí. V první řadě jsme pozvali do České republiky předpokládaného administrátora aplikace z Makedonie a z Ghany na čtrnáctidenní školení. Školení, které proběhlo na pobočce ČHMÚ Ostrava v květnu 2000, se zúčastnili Boris Sekirarski ze Skopje a Andy Nkansah z Akkry. V rámci školení byly naplněny metadatové tabulky v aplikaci, připraven import datových souborů do datových struktur CLIDATA, vysvětleny souvislosti jednotlivých částí aplikace, provedeno úvodní zaškolení do jazyka SQL (Structured Query Language) a seznámení obou administrátorů s produktem Oracle Discoverer. Celé školení v Ostravě probíhalo na špičkovém hardwarovém vybavení, které jsme vzápětí odeslali příslušným meteorologickým službám a administrátoři tak mohli pokračovat v započaté práci ihned po svém návratu domů. Hardwarová sestava pro každou službu obsahovala NT server Compaq s instalovanou Oracle databází verze 8i s datovým modelem CLIDATA, jeden Compaq klient s instalací gisovského software ArcView a s aplikací CLIDATA a jeden Compaq klient s aplikací CLIDATA. Doplňkovou instalací na obou klientech byl Oracle Discoverer a MS Office 2000.

Druhá část výcviku již proběhla odděleně v makedonském Skopje (od 21. srpna do 8. září 2000) a v ghanské Akkře (od 27. listopadu do 15. prosince 2000) a obsahovala kontrolu hardwarového připojení do místních počítačových sítí LAN, opakování a dotazy vyplývající z určitého odstupu od ostravského školení a proškolení jednotlivých uživatelů v pořizování, kontrole a vybavování dat. Autoři aplikace, kteří se na těchto školeních aktivně podíleli (RNDr. Coufal a RNDr. Tolasz z ČHMÚ, Filip Křižka, ing. Marek Hersan a ing. Jiří Walder ze softwarové firmy ATACO, s.r.o.), získali velice cenné zkušenosti a řadu podnětných připomínek a návrhů na doplnění a změny v aplikaci CLIDATA.

Makedonie je samostatným státem vzniklým v roce 1991 osamostatněním z bývalé federativní Jugoslávie na základě občanského referenda. Do dnešních dnů není uznán její název (používá se The former Yugoslav Republic of Macedonia), je však členem OSN a dalších mezinárodních institucí. Životní úroveň obyvatelstva je úzce svázána s přítomností různých mezinárodních organizací na území těsně přiléhajícím k problémovým albánským, kosovským a srbským oblastem i v samotném hlavním městě republiky – Skopje. Přítomnost vojenských, zdravotnických a charitativních organizací přináší do republiky ekonomické stimuly podporující rozvoj služeb (hlavně hotelových a restauračních) a infrastruktury (oprava silnic a výstavba dálnic). Obyvatelstvo si pomalu začíná uvědomovat, že musí podporovat hlavně turistický ruch a zemědělství – mohli jsme srovnávat změny v myšlení a přístupu lidí i malých firem se svým předcházejícím pobytem v Makedoni v roce 1997. „Federativní“ uspořádání bývalé Jugoslávie mělo a má svůj vliv i v meteorologické službě. Pracovníci klimatologické části ústavu mají velké problémy s daty, které byly uloženy v Bělehradě – byly uloženy většinou v textových souborech, v různých formátech v různém stupni kvality. Za posledních 10 let byla data k dispozici ve formátu tabulkových procesorů, převážně MS Excel, přičemž některé měsíce a roky nenávratně zmizely. Naším hlavním úkolem bylo tedy připravit import všech těchto dat do CLIDATA a pokud možno tento import i zahájit. Napojení na operativní data z GTS (např. SYNOP) je možné pouze pomocí diskety, přestože jsou fyzicky ve stejné budově. Velkým problémem, se kterým jsme se v Makedonii setkali, je zažitý konzervatizmus v přístupu k práci u některých pracovníků, projevující se v neochotě využívat nové možnosti zpracování klimatologických dat. Ve volných chvílích a o víkendech jsme měli možnost poznat nádhernou krajinu Makedonie, která je tvořena vysoko položenou planinou. Celá země je rozdělena na dvě nestejné části hlubokým údolím řeky Vardar, přičemž centrální oblasti (Skopje a okolí) jsou seismicky aktivní. Turisticky nejpřitažlivější je okolí tektonického jezera Ohrid (349 km2 s maximální hloubkou 286 m) na hraničním trojmezí s Řeckem a Albánií. Na mnoha místech jsou přístupné středověké kláštery, vypovídající o silném pravoslavném založení Makedonců (téměř 60 % se jich dnes hlásí k východní pravoslavné církvi).

Ghana je zemí s bohatou koloniální historií na pobřeží Guinejského zálivu, známá dříve pod názvem Zlatonosné pobřeží. Nevýrazný reliéf Voltské pánve je na východě ohraničena nevysokým pohořím Akwapim s nejvyšší horou Ghany (Mount Afadjoto, 885 m n. m.). Značná část této pánve (asi 8 500 km2) byla zatopena přehradou Akosombo, která se svými šesti turbínami představuje jediný zdroj elektrické energie pro celou Ghanu. Na jihu dvě (květen – červen a září – říjen) a na severu jedno (srpen – září) období dešťů rozděluje rok na vlhké a suché období s typickým tropickým klimatem. Severojižní orientace území podmiňuje i postupný vegetační přechod od pobřežních mangrovových porostů přes tropický les až k travnaté savaně na severu. Hlavním zdrojem obživy je zemědělství – polovina příjmů ze zahraničního obchodu je výsledkem vývozu kakaa a dřeva. Postavení meteorologického ústavu ve státní hierarchii se zdá být pevné, jeho zaměstnanci si váží určité jistoty, kterou jim státní služba poskytuje. Produktivita práce a pracovní nasazení se však zdá být přímo úměrné teplotě a značné problémy způsobují i nespolehlivé telekomunikace (po celou dobu našeho pobytu byl ústav odříznut od vnějšího světa poruchou spojení mezi městskou telefonní ústřednou a městskou částí Legon, do které je ústav situován). Stejně jako v Makedonii i zde jsme měli možnost poznat nejbližší okolí hlavního města (ústav nám dal k dispozici auto se schopným a příjemným průvodcem – řidičem). Kvalita cest a komunikací je srovnatelná s kvalitou telekomunikací – pouze čtvrtina cest jsou cesty zpevněné a i ty mají daleko k našim okresním silnicím (výlet z Akkry k přehradě Akosombo a zpět nám zabral celou sobotu, najeli jsme asi 150 km). Pestrá krajina tropického lesa s mnoha vesničkami je příjemnou změnou oproti velkoměstskému stylu v centru Akkry. Hliněné přízemní domky jsou většinou doplněny televizní anténou na vysokém sloupu, popřípadě na blízké palmě, většina vesnic v jižní části Ghany je plně elektrifikovaná, problémem však je absence kanalizace. Nejsilněji na nás zapůsobila neuvěřitelná čistota obyvatel žijících v tomto prašném a na první pohled nehygienickém prostředí.

Několik měsíců po provedené instalaci je celá aplikace v Makedonii a v Ghaně v dobrém stavu a v každodenním používání, s pracovníky obou meteorologických ústavů jsme stále v úzkém kontaktu. Závěrem lze jen vyslovit přesvědčení, že mezinárodní aspekt vývoje aplikace CLIDATA bude i nadále důležitou součástí naší práce. Není neskromné sdělit odborné veřejnosti, že úroveň této aplikace je přijímána u našich zahraničních kolegů s velkým respektem a značnou zvědavostí.

Radim Tolasz – Lubomír Coufal, MZ 2001/2, ročník 54, str. 57-59