ROZHOVOR S NÁMĚSTKEM PRO METEOROLOGII A KLIMATOLOGII ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU RNDR. MARIÁNEM WOLKEM
1. Pane náměstku, přestože letopočtová symbolika sehrává ve skutečnosti jistě významově podružnější roli, než se jí obecně přisuzuje, náš rozhovor se odehrává na prahu nového milénia. Přinese začátek nového tisíciletí pro českou meteorologii něco zcela nového nebo bude pokračovat vývoj kontinuálně? Pokud půjde o kontinuální vývoj, které trendy můžete uvést jako nejvýznamnější?
Neočekávám na začátku nového milénia výrazné změny v meteorologii a předpokládám, že vývoj bude pokračovat kontinuálně. Je nutné zdůraznit, že za posledních několik let dochází průběžně k výraznějším změnám. Zatím co v minulém století a podstatnou měrou i v tomto století se měřilo stejným způsobem (teplota, vlhkost, tlak apod.), začíná se přecházet na nové technologie měření, např. u větru ultrasonické měření apod., a co je důležité, stále ve větší míře se přechází na automatické bezobslužné měření. Tyto skutečnosti podněcují aktivity v rámci Světové meteorologické organizace (SMO) a je nutné v nejbližších letech očekávat změnu jak v kódování, tak i v systému přenosu dat. Výrazným způsobem pokročily metody měření v aerologii. Začínají se používat sodarová měření, systém WIND Profiler, a zlepšila se družicová technologie. METEOSAT druhé generace (MSG) spolu s připravovanou polární družicí v rámci programu EUMETSAT bude znamenat revoluci v měření a pozorování z kosmu. MSG po několika odkladech by měla být umístěna na oběžné dráze začátkem roku 2002. Výrazným způsobem pokročil i vývoj v letecké meteorologické přístrojové technice a též zavedení systému SADIS, čímž se dosahuje standardizace letecké meteorologické dokumentace. Zdá se mi, že ani není třeba zdůrazňovat rozvoj radiolokačních metod měření po celé Evropě a jejich využívání v operativním provozu.
2. Jak se v dané souvislosti daří Českému hydrometeorologickému ústavu jako ústřednímu ústavu státní správy pro meteorologii a klimatologii (ale i pro hydrologii, jakost vody a čistotu ovzduší) plnit svěřené úkoly, splňuje vaše představy, co se podařilo, a naopak, co se nedaří?
Mé hodnocení této otázky může být hodně subjektivní a snad by nás měl hodnotit nadřízený orgán, případně spolupracující organizace. Myslíme si, že svěřené úkoly vcelku zvládáme. Vzhledem k současné finanční politice státu jsme se zaměřili na zabezpečení pracovních podmínek (výstavba poboček, sociálních a školicích zařízení). Současně přestavujeme jednotlivé technologie zařízení, ale i softwarové výstupy (výstavba radiolokátorů, hydrologických objektů, letištních objektů). Rozumí se, že ve všech nových objektech se nacházejí nové moderní technologie. Doporučuji si prolistovat výroční zprávy ústavu, a zjistíme, že již pomalu zapomínáme, co se před pěti šesti lety udělalo a jak se ústav změnil. Z mého pohledu jsem neočekával, že v Komořanech bude pracovat RC LACE, což je obrovský úspěch spolupráce meteorologů střední Evropy, kteří se podílejí na provozu a vývoji modelu ALADIN. Naopak jsem očekával, že výraznějším způsobem postoupí automatizace všech sítí a integrace letecké a všeobecné meteorologické předpovědi.
3. Uplatňování technologického pokroku v meteorologii – např. nové přístrojové vybavení, pokračující automatizace moderních metod a systémů při zpracování dat a předpovídání počasí – zvyšuje značně finanční náklady. Do jaké míry se může ústav vyrovnat s touto skutečností v situaci, kdy rozpočet nejen nenarůstá, ale je naopak krácen?
V úseku meteorologie a klimatologie se s tímto problémem vyrovnáváme částečně zvýšenou komerční činností. Vždyť příjmy od roku 1992 vzrostly do současnosti pětkrát. Zatím se vedení ústavu daří snižování státní dotace nahrazovat z jiných zdrojů, jako např. různé granty, projekty, popř. Státní fond životního prostředí. Když sledujeme vývoj v evropských službách, zjistíme, že prakticky ve všech dochází ke snižování stavu pracovníků, omezování některých činností. A to zvláště v oblastech, které jsou duplicitní. Je nutné se připravit na to, že podobný dopad může být i na naši službu. Perspektivu mají projekty RC LACE hrazené z financí jednotlivých států, a nebo mezinárodních programů.
4. Jaké jsou dosavadní zkušenosti s působností nově utvořených integrovaných předpovědních pracovišť na ústředí v Praze-Komořanech a na pobočkách. Domníváte se, že toto uspořádání přispěje k dalšímu zkvalitnění předpovědní služby zejména na regionální úrovni?
Dle mého názoru jsou zkušenosti z tohoto řešení dobré. Zvýšila se příjmová část poboček z této činnosti, co je však podstatnější, zlepšila se komunikace mezi ústavem a regionálními organizacemi, které využívají našich služeb. Očekávám, že výrazný pokrok nastane v roce 2001-2002 zlepšením činnosti výstražné služby a upozorňování obyvatelstva na blížící se nebezpečné jevy počasí cestou regionálních médií. Osobně předpokládám, že regionální předpovědní pracoviště budou mít opodstatnění ještě minimálně 15 let. Při této otázce je též nutno zdůraznit, že v rámci našeho úseku jsou koordinovány některé odborné činnosti z regionálních pracovišť, např. operativní a režimová databáze z Ostravy, klimatické modelování z Hradce Králové apod. Zdá se, že toto rozhodnutí bylo správné.
5. Již delší dobu se připravuje sloučení synoptické a letecké meteorologické služby do Centrálního předpovědního pracoviště v Praze-Komořanech. Jaké jsou důvody k tomuto kroku a jaké očekáváte výsledky z hlediska odborného, provozního a ekonomického?
V současné době již probíhá 1. etapa přemísťování leteckých meteorologů z Ruzyně do Komořan. Důvody jsou především ekonomické. K tomuto kroku bylo nutné zabezpečit spolehlivé a kvalitní telekomunikace, což se v roce 2000 podařilo. Je všeobecný tlak na snižování nákladů na leteckou meteorologickou službu. Prostory, ve kterých se budou vykonávat činnosti spojené s meteorologickým „briefingem“, jsou nejdražší, a proto je účelné, aby byly co nejmenší. Ostatní činnosti jsou ve vzdálenějších, levnějších prostorách. V současné době technika a telekomunikace dokonce umožňují, že mohou být vzdálené několik desítek kilometrů. Je možné též očekávat, že se zlepší komunikace a odborná informovanost mezi jednotlivými odbory. A lze též předpokládat úsporu pracovních sil v podpůrných činnostech.
6. Vedle již existujících firem zabývajících se na různých úrovních „obchodováním s počasím“ (např. Meteopress, Meteogres) budou vznikat i další. Potřebné informace získají nejrůznějšími cestami ať již kompilativně nebo únikem, třeba i z ČHMÚ. Jak se na tuto situaci ČHMÚ připravuje a jaká bude politika ústavu v oblasti komerčních aktivit v nejbližších letech?
Politika ČHMÚ v oblasti komerčních aktivit se v nejbližších letech podstatněji nezmění. Bude zřejmě nutné personálně posílit malou skupinu lidí o odborníky, kteří se komerčními aktivitami zabývají. Je nutné zdůraznit, že nemůžeme očekávat výrazný nárůst příjmů, protože se v současné době pohybujeme na její horní hranici. V zahraničních meteorologických službách přicházejí k poznatku, že je důležité věnovat se rozhodujícím velkým zákazníkům. Na odstranění případných úniků dat a informací a udržení malých klientů jsou náklady podstatně vyšší, než je skutečný zisk z této činnosti. Očekávám, že vznik národních a nadnárodních privátních firem i na našem území bude pokračovat. V rámci středoevropské iniciativy máme „gentlemanskou dohodu“ a v rámci Světové meteorologické organizace se touto problematikou zabývá rezoluce 40. Tyto dokumenty částečně upravují komerční vztahy na mezinárodní úrovni. I nadále se budeme snažit únik dat a informací omezit. Je jasné, že organizace jako Meteopress a Meteogres, ale i ČTK jsou někde napojené na naše data.
7. Není tajemstvím, že většina vysokoškoláků po ukončení studia hledá možnosti dostatečného výdělku mimo meteorologické instituce. Zároveň však průměrný věk zaměstnanců některých oddělení i vedoucích pracovníků ČHMÚ napovídá, že za 5 až 10 let bude personální obsazení některých meteorologických pracovišť hodně odlišné. Jaké vidíte perspektivy spolupráce mezi Matematicko-fyzikální fakultou UK, event. Přírodovědeckou fakultou a ČHMÚ při získávání „mladé krve“?
Tato otázka obsahuje dva zásadní problémy. První z nich je skutečnost, že starší zaměstnanci se brání odchodu do důchodu při dosáhnutí důchodového věku, protože se jim výrazněji sníží životní úroveň a u mnohých pracovníků je nutno zdůraznit, že jejich celoživotní zájem byla práce v ústavu a nemají jiného koníčka pro volný čas. Myslím, že ústav by měl do budoucna vytvořit takové prostorové, technické a sociální podmínky, aby odborníci (důchodci) měli možnost docházet na ústav, věnovat se svému oboru, dělat poradce vedoucím pracovníkům, konzultanty v daných oborech a školitele odborných prací. Druhý okruh problémů souvisí s nízkým příjmem nastupujících vysokoškoláků na ústav. Matematicko-fyzikální fakulta připravuje absolventy s vysokou odbornou erudicí a není problém, aby se tito absolventi zaměstnali v jiných oborech činnosti s podstatně lepšími platovými podmínkami. V současné době se již trh pracovní síly v této oblasti naplňuje a v posledních dvou letech se nám začíná dařit získávat „mladou krev“.
8. Se vstupem ČR do EU se zásadně zvýší požadavky na schopnost zaměstnanců státní správy spolupracovat a komunikovat se svými evropskými partnery. Jak hodnotíte připravenost řídících, výzkumných a provozních pracovníků ČHMÚ na tuto skutečnost po odborné a jazykové stránce. Bude tato připravenost součástí kvalifikačních požadavků při řešení personálního rozvoje a tarifní struktury ústavu? Jaké jsou vlastně záměry ohledně doškolovacích programů pro pracovníky ČHMÚ? Počítá se s nějakou organizovanou formou nebo dáváte přednost osobnímu studijnímu rozvoji?
Hodnocení připravenosti řídících, výzkumných a provozních pracovníků ČHMÚ na vstup ČR do EÚ bych raději nechal na jiných. Je nutno však konstatovat, že náš ústav má celou řadu výzkumných pracovníků, kteří se podílejí na mezinárodních programech, grantech a projektech a jsou na mezinárodní úrovni vysoce odborně hodnoceni. Jak je všeobecně známo, v roce 2001 budeme připravovat nové zařazení pracovníků do 16 tříd, jehož součástí budou i nové popisy práce včetně kvalifikačních požadavků. ČHMÚ spolu s Karlovou univerzitou připravuje doškolovací programy, jejichž rozsah a náplň budou upřesněny v průběhu tohoto roku. Jedná se ve smyslu vysokoškolského zákona o při akreditaci ČHMÚ k univerzitě v oblasti doktorského studia, postdoktorandského studia a postgraduálu, kterému pracovně říkáme rekvalifikační postgraduál. Bude určen pracovníkům s vysokoškolským vzděláním z jiného oboru. Největší váhu přikládáme na přípravu bakalářského studia, které by absolvovali pracovníci s úplným středním vzděláním a které by bylo zaměřeno kromě teoretických základů na plnění provozních úkolů ústavu. V rámci tohoto studia bude požadována i jazyková příprava především pro pracovníky letecké meteorologické služby.
9. Český hydrometeorologický ústav jako majoritní meteorologické pracoviště vždy dbal na pěstování dobrých vztahů a spolupráce s příbuznými organizacemi a institucemi. V oblasti meteorologických služeb to byli zejména armádní meteorologové (Povětrnostní ústředí), na poli výzkumu pak Ústav fyziky atmosféry AV ČR, na úseku vzdělávání Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK, ale i Přírodovědecká fakulta UK v Praze a Přírodovědecká fakulta MU v Brně. Můžete konkretizovat, v čem spolupráce v současné době spočívá a jakými směry by se měla ubírat v příštích letech?
Jak již bylo uvedeno, ČHMÚ jako největší meteorologická organizace v zemi, plní úkoly ústředního ústavu státní správy pro pověřené obory. Kromě provozní činnosti však ČHMÚ v minulosti měl a i v současnosti má poměrně velkou výzkumnou složku, která přispívá k rozvoji vědního oboru meteorologie a klimatologie i dalších oborů. Vedení ústavu se pravidelně setkává s vedeními jednotlivých meteorologických pracovišť, kde se hodnotí spolupráce v oblasti odborné výchovy pracovníků a spolupráce v odborných činnostech. Abych byl konkrétní, ČHMÚ má databázi meteorologických údajů, kterou poskytuje jednotlivým vědeckým pracovištím, diplomantům a doktorům při zpracování jejich prací. Naši odborníci jsou externími učiteli na jednotlivých fakultách a univerzitách. Jsme zapojeni i do řešení různých grantů, hlavně s Ústavem fyziky atmosféry AV ČR a Katedrou meteorologie a ochrany prostředí MFF UK. Spolupráce s armádní hydrometeorologickou službou (Povětrnostní ústředí) je především v provozních oblastech. Máme zpracovanou studii o integraci civilní a vojenské hydrometeorologické služby. Očekávám, že uvedená spolupráce bude pokračovat i v příštích letech.
10. Československá, od roku 1993 Česká hydrometeorologická služba (ČHMS), byla jednou ze třiceti zakládajících členů Světové meteorologické organizace. O vysoké prestiži ČHMS svědčí i skutečnost, že prvním generálním tajemníkem SMO byl Gustav Swoboda, do svého útěku před fašismem občan Československa, a že ředitel ČHMÚ jako stálý zástupce ČR byl několikrát zvolen do vrcholného orgánu SMO – Výkonné rady. Je ČHMÚ jako hlavní představitel ČHMS úspěšným pokračovatelem tradic mezinárodní spolupráce? Rozvíjí se tato spolupráce dynamicky nebo jde o setrvalý stav?
Jsme si vědomi významu osoby Gustava Swobody pro SMO, a stejně tak i dalších pracovníků, kteří v orgánech SMO pracovali (Hrbek, Dřevikovský, Novotný, Dvořák a další) V posledních deseti letech se nám do orgánů SMO nepodařilo prosadit žádného našeho kandidáta. Naproti tomu spolupráce se i nadále vyvíjí, a to formou přípravy různých odborných akcí a setkání, které ČHMÚ organizuje, jakož i vysílání našich odborníků do komisí SMO. ČHMÚ poskytuje technickou pomoc rozvojovým zemím. Jedná se o pomoc především v oblasti školení pracovníků na měření a zpracování dat pomocí Dobsonova spektrofotometru. Tuto činnost vykonává specializované pracoviště v Hradci Králové, kde jsme školili odborníky z Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Solární a ozonová observatoř v Hradci Králové je metodickým a kalibračním pracovištěm SMO – RA VI. Technickou pomoc též poskytujeme v oblasti klimatických databází. V tomto případě, kromě vyškolení odborníků, ČHMÚ poskytuje i hardwarové prostředky. Můžeme konstatovat, že náš ústav je zapojen do několika mezinárodních dvoustranných i vícestranných spoluprací (např. s Météo France a Národním meteorologickým úřadem USA). Rád uvádím, že ČHMÚ měl jako jeden z prvních postkomunistických států legalizován vztah s EUMETSATem a na tuto službu přispíval. S radostí mohu konstatovat, že vláda ČR svým usnesením z prosince minulého roku odsouhlasila vstup ČR do Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF). Bylo by možné ještě připomenout různé příhraniční odborné aktivity, aktivity našich zaměstnanců v orgánech Mezinárodní organizace civilního letectví apod. V závěru je nutno si uvědomit, že samotné SMO je ve stavu výrazné reorganizace. Původní „zakládající listina“ v současné době neodpovídá reálným podmínkám a připravuje se nová. Tím, že SMO má největší počet členů (států), její formulace a odsouhlasení potrvá řadu let. Při úvahách o novém zaměření SMO se též hovoří o podílu privátních meteorologických služeb v činnosti SMO. Všechny tyto aktivity jsou zaměřeny na zefektivnění a zlevnění této organizace.
11. Pane náměstku, vraťme se s jistou licencí k názvu naše-ho rozhovoru. Z Vašich odpovědí vyplývá, že meteorologie v ČHMÚ prošla řadou významných změn na úseku odborném, technologickém i organizačním, které by měly přispět k výraznému zefektivnění výkonnosti služby. Gordon A. McBean, generální ředitel Kanadské meteorologické služby, uvedl v článku Předpověď počasí pro 21. století [Meteorol. Zpr., 52, 1999, s. 129-133], že: „Budoucnost spočívá v integrovaném systému pozorování – optimalizované síti určené k poskytování komplexních atmosférických, hydrologických, povrchových a oceánických dat k uspokojení stále rostoucích potřeb nejrůznějších kategorií klientů. Se zvětšujícím se rozsahem předpovědí počasí budou mít národní služby v 21. století možnost stát se organizacemi, které své občany a vlády varují a informují o změnách ve spojitě se posouvajícím časovém měřítku od několika minut po několik desetiletí, např. varování před tornádem minuty předem, před zimní bouřkou a smogovými situacemi několik dní předem, před povodněmi a suchem týdny předem a změnami klimatu desetiletí předem“. Jde o vizi nebo reálný odhad vývoje? Anebo ještě jinak: jaká bude naše meteorologická služba za deset let?
Já jsem si podrobně vyslechl přednášku Gordona A. McBeana na posledním kongresu. Jeho přednáška hodně zaujala nejen mne. Souhlasím s jeho názory, že cíl a budoucnost meteorologických služeb spočívá v integrovaném systému pozorování. Služby budou poskytovat komplexní informace o atmosférických a hydrologických procesech k uspokojení stále rostoucích potřeb nejrůznějších kategorií klientů s požadavkem vzájemné provázanosti a zpětné vazby klienta se službou. Kromě základních informací pro chod některých organizací a podniků (energetika, plynárny, zemědělství apod.) bude kladen důraz na varování a informování vlády a občanů, týkající se nebezpečných jevů spojených s počasím a upozorňování na možné změny klimatu na desetiletí dopředu. Jak jsem už řekl, v podstatné části souhlasím, že je to reálný odhad vývoje. Vždyť už v současné době se „potichu“ mluví o integrované (jednotné) Evropské meteorologické službě. Získávání informací a dat distančními metodami ve větší míře smaže získávání dat národními službami. V současnosti stojí před odborníky úkol věnovat se asimilaci dat, získaných např. z radarů a družic, do modelů. Požadavek na kvalitní předpověď v časovém měřítku od několika minut až po několik let podpoří výzkum a vývoj nových prostředků na zabezpečení těchto předpovědí. Na otázku, jaká bude naše meteorologická služba za deset let, mohu říct následující: V případě, že věříme, že v roce 2030 budou zabezpečovat měření a pozorování atmosféry a hydrosféry jenom automaty, pak v roce 2010 bude náš ústav vypadat přibližně jako teď, ale „nastartuje“ proměna ústavu v oblasti pozorování, zpracování a vyhodnocování naměřených údajů. Vliv jednotlivců na rozvoj ústavu bude menší a při této příležitosti si dovolím ocitovat z přednášky Prof. Dr. Studničky ze dne 4. 7. 1880, ve které říká „Především táhla se má snaha k tomu, abych pozvolna zařídil, pokud sahaly skromné prostředky naší mizerně dotované kommisse pro vědecký výzkum Čech, co možná hustou síť dešťoměrných stanic s pozorovateli spolehlivými, což se mi v několika letech při hojných známostech osobních dosti dobře vydařilo “. Když to stručně shrnu, bude docházet k integraci, kterou můžeme nazvat nepopulárním výrazem „globalizace“. Bude na úrovni a kvalitě národních služeb, aby zabezpečily odborný vliv na tyto aktivity a alespoň částečný národní charakter služeb.
Rozhovor se uskutečnil v lednu 2001.
MZ 2001/1, ročník 54, str. 1-4