Zakládá tak postupně laboratoř pro zemědělsko-meteorologický výzkum, později přenesenou do nově zřízené observatoře v Doksanech. V r. 1940 se stává dr. Uhlíř vedoucím oddělení pro zemědělskou meteorologii ve Státním meteorologickém ústavě.

Svých zkušeností výhodně pak využívá ve spolupráci s aka­demiky Mařanem a Lhotou v ČSAZV při prvních výzkumných měřeních na větrolamech v ČSR a dále ve spolupráci se Struž­kou, v letech 1950 a 1951 při měření na větrolamech v Dobrudži v Bulharsku, kterážto činnost byla provedena na pozvání vlády NRB v rámci mezinárodní spolupráce sovětských, bulharských a československých specialistů a zaměřena na výzkum přírodních podmínek pro zakládání ochranných lesních pásů.

V r. 1951 přechází k prof. Košiloví na Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské (katedru půdoznalství a agrometeoro-logie), kde působí dodnes a kde rozvinul širokou pedagogickou činnost.

Mimo mnoha publikací a překladů napsal dvoudílnou „Mete­orologii” a v poslední době celostátní učebnici meteorologie pro vysoké školy zemědělské.

Docent dr. Uhlíř je prorektorem pro vědecko-výzkumnou činnost, je členem několika komisí ČSAV a ČSAZV, členem Vědecko-ekondmické rady HMÚ, širšího předsednictva Čs. me­teorologické společnosti, členem Mezinárodní společnosti pro bioklimatologii a biometeorologii a členem ústřední zemědělské sekce Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí.

Docentovi Uhlířovi přejeme do dalších let pevné zdraví, osobní pohodu a mnoho vědeckých úspěchů ku prospěchu československé meteorologie.           

Dr. Vladimír Stružka, MZ 1959/3, ročník 12, str. 95