NĚKOLIK POZNÁMEK K NEJSTARSÍM DENNÍM POZOROVÁNÍM POČASÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1533-1545

Denní záznamy o počasí jsou jedním z nej významnějších zdrojů informací pro rekonstrukci klimatu v období před začátkem přístrojových pozorování. V mnoha případech významně doplňují a zpřesňují písemné zprávy o počasí z narativních pramenů. Nejinak je tomu i při rekonstrukci kli­matu v Českých zemích, kde denní záznamy počasí Jana z Kunovic z let 1533-1545, o nichž referuje Munzar [6] na stránkách tohoto časopisu, jsou unikátním materiálem.

Citovaná práce představuje doplnění předchozí práce [5], na rozdíl od ní autor opravuje zejména některé diskutabilní skutečnosti týkající se historie tohoto materiálu. V této sou­vislosti je však třeba upozornit na některé nepřesnosti, popř. jinou interpretaci uváděných skutečností.

Podle našich výzkumů [1] zkratka na předsádce Stoeflerových efemerid [8] „F: A. Z. Zierotain: baro” znamená Fridrich altus (starší) ze Žerotína, pán. Analogickými zkrat­kami byly totiž označovány knihy v knihovně, jejímž vlastní­kem byl Karel starší ze Žerotína [2]. Ten získal efemeridy patrně od svého strýce Fridricha ze Žerotína spolu s přerov­ským panstvím a knihovnou. Porovnání písma na předsádce s rukopisy Karla staršího ze Žerotína [9] ukazuje totiž na stej­nou ruku.

Od Fridricha ze Žerotína vede cesta k jeho matce Elišce z Kunovic (starší překlad slova Elisabeth také Alžběta), pro­vdané roku 1535 za Pavla ze Žerotína, jimž se Fridrich 23. srpna 1538 narodil (viz zápisky in [8]). Eliška z Kunovic jako dcera Jana z Kunovic získala efemeridy se zápisky patr­ně po otcově smrti po 9. dubnu 1545.

Fridrich ze Žerotína tedy není ani pisatelem úvodní sen­tence na předsádce, ani manželem Elišky, dcery Jana z Ku­novic, jak se uvádí v [6]. Podle [7] byl ženat třikrát, Eliška z Kunovic však mezi manželkami nefiguruje a z výše uvede­ných důvodů ani figurovat nemůže.

Z hlediska lokalizace pozorování se kloníme k Uherskému Ostrohu nebo Uherskému Brodu, který spolu s hradem získal Jan z Kunovic roku 1506 od českého krále Vladislava U. Jagellonského. Hrad ale opustil a v letech 1512-1520 si nechal ve městě vystavět v blízkosti dominikánského kláštera honos­ný dům [3]. Zdánlivé rozpory v místopisných informacích, kdy se autor několikrát vydal do Brodu a následně se vrátil „domů” [6], přičítáme spíše zjevné nesystematičnosti záznamů.

V práci [6] se objevuje několik dalších drobnějších ne­přesností. Poslední zápis Jana z Kunovic je z 9. dubna 1545 (nikoli 10. dubna). Zveřejněná pozorování z ledna 1541 se v přepočtu na gregoriánský kalendář netýkají 13. ledna až 14. února, ale 11. ledna – 10. února. Počet dnů n, který je tře­ba připočítat k datům podle juliánského kalendáře pro převod na gregoriánský, se totiž vypočítá podle vztahu [4]:

n = c-(c, /4)-2,

kde c je počet celých století od začátku letopočtu a c, je nejbližší předchozí celé stoleti dělitelné beze zbytku čtyřmi. Pro 16. století je tedy po dosazení c = 15 a c, = 12 do uvede­ného vzorce n rovno 10 dnům. S ohledem na problémy se čte­ním rukopisných záznamů se od [6] lišíme pro 6. únor 1539 (teplo, jasno, v noci vítr nikoli tání).

Protože období 1533-1545 je v českých zemích pokryto písemnými narativními prameny nedostatečně, a to ještě spíše v letním půlroce, jsou pozorování Jana z Kunovic důležitým materiálem pro charakterizování teplotního a srážkového cha­rakteru měsíců, k nimž se vztahují jeho pozorování (tab. 1). Tato interpretace doplňuje krátkou charakteristiku povětrnost­ních podmínek několika delších období uvedenou v [6].

Tab. 1 Interpretace teplotní a srážkové extremity měsíců podle denních záznamů počasí Jana z Kunovic na jihovýchodní Moravě v období 1533-1545. Vysvětlivky: teplotní extremita měsíce: T— teplý, P – průměrný, C – chladný, D – drsný; srážková extremita měsíce: V – vlhký, A – průměrný, S – suchý; x – neúplné denní záznamy neumožňující interpretaci extremity daného měsíce. Datace podle gregoriánského kalendáře.

Literatura

[1]   Brázdil, R. – Kotyza, O.: Denní pozorování počasí Jana z Kunovic na jihovýchodní Moravě v letech 1533-1545. Rukopis. Brno 1995.

[2]   Dudík, B.: Karfs von Žerotín bohmische Bibliothek in Breslau. Prag, Verlag der k. k. Gesellschaft der Wissenschaften 1877. 60 s.

[3] Hosák, L. – Zemek, M., eds.: Hrady, zámky a tvrze v Če­chách, na Moravě a ve Slezsku I. Jižní Morava. Praha, Svoboda 1981.367 s.

[4] Chrenov, L. S. – Golub, I. J.: Vremja i kalendář. Moskva, Nauka 1989. 125 s.

[5] Munzar, J,: The discovery of daily weather records in Moravia from 1533-1545 (An attempt of their authorization and localization). In: Brázdil, R., Kolář, M., eds.: Contemporary Climatology. Brno, 1994. s. 409-413.

[6] Munzar, J.: První systematická denní pozorování počasí na území České republiky z let 1533-1545. Meteorol. Zpr., 48, 1995, č. 4, s. 105-108.

[7] Slavík, J.: Heslo „ze Žerotína”. In: Ottů v slovník naučný. 27. díl. Praha, J. Otto 1908. s. 814-823.

[8] Stoefler, J.: Ephemeridum opus Ioannis Stoefleri Iustin-gensis mathematici a capite anni redemptoris Christi M.D.XXXII. in alios XX. proxime subsequentes, ad veterum imitationem accuratissimo calculo, elaborátům. Cum gratia et privilegio Caesareo. Tubingae per Huldenrichum, 1531. Morhart Ann. XXXI. Kal. Sept. Bibliotheka Universytecka, Wroclaw, nová sign. 394569 (stará sign. 4.M.620).