V dějinách moravské meteorologie zaujímá významné místo zasedání Moravsko-slezského lesnického spolku, sekce Zemědělské společnosti, které se konalo ve Frýdlantu nad Ostravicí v roce 1880. Na něm Johann Jackl, vrchní Iesmistr z Kroměříže, inicioval podle vzoru z Čech rozšíření meteorologických měření a pozorování, zvláště srážek, také na Moravě a ve Slezsku. Pro zakládání stanic získal podporu olomouckého biskupství i šlechty a jeho snahy uvítala také státní administrativa, jež se připravovala na regulaci řek. Proto byla v Přírodozpytném spolku sídlícím v Brně vytvořena meteorologická komise, s níž spolupracoval kromě jiných Moravský zemský stavební úřad. Komise si vytkla za úkol organizovat pozorování a zveřejňovat jeho výsledky. Obsažné ročenky pozorování za roky 1881 až 1911, které vydala s finanční podporou zemského výboru Markrabství moravského v německém, později českém jazyce pod redakcí profesorů brněnské techniky Gustava von Niessla z Mayerdorfu a Artura Szarvassiho, jsou pozoruhodným dílem velké faktografické ceny a širokého využití.
Tabulkovou část ročenek od jejich prvního čísla doplňovaly mapové přílohy, týkající se hlavně geografického rozložení srážek. Nejstarší ročenkové mapy sestavené vždy pro dvě roční období zobrazovaly množství spadlých srážek pomocí obdélníků s různým šrafováním, které byly umístěny v blízkosti příslušné stanice. Na obr. 1 obdélníky orientované vodorovně vyjadřují srážkové úhrny léta 1881, obdélníky orientované svisle podzimní srážky téhož roku. Šipky udávají převládající směr větru, u některých stanic je uvedena i průměrná sezonní teplota vzduchu. Popsané znázorněni srážek, které bylo vynuceno neznalostí závislosti srážek na nadmořské výšce, bylo nepřehledné a nepraktické. Z toho důvodu na přání vodohospodářů začali tvůrci ročenek počínaje svazkem za rok 1890 zobrazovat srážky pomocí izohyet a plochy mezi nimi vyznačovat rozličnou šrafurou (obr. 2), k reliéfu krajiny však nemohlo být ještě dosti přihlíženo. Mapy začaly být sestavovány odděleně pro čtyři roční období a rok.
Ročenek Přírodozpytného spolku z let 1883–1902 využil ke zhodnocení srážkových poměrů Moravy a Slezska Hermann Schindler, který v roce 1904 vyhotovil první klimatologickou mapu srážek uvedených zemí [5]. Závislost srážek na nadmořské výšce podrobněji studoval až F. Říkovský [3, 4].
Obr. 1 Ukázka mapy srážek (léto a podzim 1881) u první ročenky Přírodozpytného spolku v Brně (vlevo)
Obr. 2 Ukázka mapy izohyet (léto 1890) z ročenky Přirodozpytného spolku v Brně (vpravo)
Literatura
[1] Bericht der meteorologischen Commission des naturforschenden Vereines in Briinn tiber die Ergebnisse der meteorologischen Beobachtungen im Jahre 1881, 1882. Brünn: Verlag des Vereines. 132 s. + příl.
[2] X. Bericht der meteorologischen Commission des naturforschenden Vereines in Brünn. Ergebnisse der meteorologischen Beobachtungen im Jahre 1890, 1892. Brünn: Verlag des Vereines. 176 s. + příl.
[3] ŘÍkovský F., 1925. Vliv tvářnosti půdy na srážkové poměry na Moravě a v našem Slezsku. Sborník čs. společnosti zeměpisné, sv. 31, s. 163.
[4] ŘÍkovský F., 1926. Vztah mezi atmosférickými srážkami a nadmořskou výškou na Moravě a ve Slezsku. Spisy vydávané Přírodovědeckou fakultou Masarykovy university, č. 78. 15 s.
[5] Schindler, H.: Beitrag zur Kenntnis der Niederschlags verhältnisse Mährens und Schlesiens, 1904. Brünn: Verlag des naturforschenden Vereines. 13 s. + příl.
Karel Krška – Václav Vlasák, MZ 2007/4, ročník 60, str. 127–128