Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) publikoval 8. října 2018 první ze tří mimořádných zpráv, které jsou naplánovány do roku 2021. Zpráva s názvem „Globální oteplení o 1,5 °C“ má podtitul „Speciální zpráva IPCC o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s předindustriální úrovní a vývoj globálních emisí skleníkových plynů v souvislosti s posílením mezinárodní reakce na ohrožení klimatickou změnou, s udržitelným rozvojem a s úsilím o vymýcení chudoby“. Zpráva byla připravena na základě požadavku, uvedeného v Pařížské dohodě z roku 2015, širokým týmem více než 200 autorů, s využitím více než 6 000 citovaných publikací. Podle pravidel IPCC byla zpráva průběžně připomínkovaná přihlášenými experty a v poslední fázi i vládami členských zemí. Autoři připravili stručné shrnutí 800stránkové zprávy pro politické představitele (tzv. Summary for Policy Makers), které bylo rovněž posuzováno širokým týmem expertů a diplomatů.
Zpráva je členěna do pěti základních částí, od popisu aktuálního stavu měnícího se klimatu a jeho projekce do budoucích desetiletí, přes popis možných způsobů snižování emisí skleníkových plynů, dopady oteplení na přírodní a antropogenní systémy, možnosti reakce lidstva na tento problém, až k hodnocení udržitelnosti a k možnostem zmenšování chudoby a nerovností. O tom, že změna klimatu probíhá a přináší lidstvu problémy, už nikdo nepochybuje, proto považuji za nutné zmínit, že aktuální modely ukazují velký rozdíl v dopadech pro lidskou společnost a přírodní ekosystémy při oteplení o 1,5 nebo o 2,0 °C. Zpráva však ukazuje, že udržení růstu globální teploty pod 2,0 °C předpokládá zahájení masívního snižování množství emisí skleníkových plynů již do roku 2030, s následným poklesem na tzv. čistou nulu v polovině století (zbytkové emise budou dorovnány tzv. propady uhlíků například z nových lesních porostů nebo zachytáváním uhlíku přímo na zdrojích). Toho lze však dosáhnout jen radikálními změnami v energetice, průmyslu, dopravě, zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a dalších oborech. Na takové změny není lidstvo ani technicky, ani psychicky připraveno, a další vývoj bude proto záležet na politických reprezentacích jednotlivých států.
Radim Tolasz, MZ 2018/5, roč. 71, str. 137