Po absolvování vysoké školy v roce 1951 zůstává na katedře jako asistent a získává tak hlubší odborné znalosti pro pozdější vodo­hospodářskou praxi. Převážně teoretická práce však mladého inženýra nadlouho neuspokojuje a proto po třech letech odchází ing. Boháč na stavbu jednoho z našich nej větších vodních děl — na Orlík. Z funkce stavebního dozoru se vypra­cuje až na vedoucího výstavby celého vodního díla. Po úspěš­ném splnění I. etapy stavby — napuštění vlastní nádrže — je povolán na tehdejší ministerstvo zemědělství, lesního a vodní­ho hospodářství, aby zde vedl obor výstavby a technického rozvoje vodního hospodářství. V roce 1963 je jmenován náměstkem ministra pro vodní hospodářství. V této funkci setrvá i po vzniku nového ministerstva lesního a vodního hospodářství a působí v ní až do roku 1975. V této době je nutno sjednotit výzkumnou a rozvojovou základnu vodního hospodářství ČSR; této odpovědné povinnosti so ing. Boháč ujímá jako nově jmenovaný ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Odborná činnost ing. Boháče byla vždy úzce spjata s čin­ností politickou. Svědčí o tom jeho aktivita při zakládání ČSM na vysoké škole i práce v KSČ, jejímž členem se stal v roce 1953. Vysoko byla hodnocena především jeho politicko-organizátorská práce na Orlíku, kde byl členem celozávodního výboru KSČ a organizoval socialistickou soutěž. Své zkuše­nosti z této práce využíval později i jako aktivista ÚVKSČ.

Dosažené pracovní výsledky ing. Boháče byly hodnoceny resortním vyznamenáním i udělením pamětních medailí k 50. výročí založení KSČ a 30. výročí osvobození naší vlasti. V roce 1961 mu bylo propůjčeno státní vyznamenání “Za vynikající práci”.

Odešel člověk, který věnoval našemu vodnímu hospodářství všechny své síly.

Čest jeho památce.

Evžen Řehoř, MZ 1984/6, ročník 37, str. 191-192