Autor: Josef Štekl a kolektiv autorů. Praha: Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, vydání 1., 2005. Náklad neuveden, doporučená cena 195 Kč. Formát 205 x 145 mm. 184 s. ISBN 80-200-1376-8.
Účastníci semináře České meteorologické společnosti „Historie, současnost a budoucnost meteorologických měření a pozorování“, konaného ve dnech 4. – 6. října 2005 v Teplicích měli vůbec jako první možnost seznámit se a dokonce i zakoupit zcela „čerstvou“ publikaci, vydanou u příležitosti stého výročí založení meteorologické observatoře na Milešovce. Sám editor, RNDr. Josef Štekl, CSc., představil v jedné z úvodních přednášek semináře svou úctyhodnou práci, na které se podílel kolektiv pěti autorů a dalších sedmi spoluautorů, citovaných na 4. straně. Zpracovatelům patří bezesporu pochvala za tuto půvabnou knížku, formátem a počtem stran možná nevelkou, ale ne tak obsahem informací a rozsahem témat. Kniha jistě potěší řadu čtenářů, kteří se zajímají o historii, krásnou přírodu, možnosti turistiky, klimatologické a meteorologické zvláštnosti celé oblasti a zvláště pak o její nádhernou dominantu. tzv. Hromovou horu – Milešovku.
Publikace má velmi pěknou ilustrativní grafickou úpravu, je vybavena mnoha novými fotografiemi od Miloslava Kalíka, i historickými od různých autorů, obrázky, grafy a tabulkami. Text je přehledně uspořádán do osmi hlavních kapitol s obsahem a seznamem použité literatury. I když není uveden lektor nebo recenzent, při četbě jsem se nesetkal s formálními chybami a mnou postřehnutelnými nepřesnostmi. Po této stránce je publikace dobře a pečlivě zpracována. Zájemce z řad čtenářů Meteorologických Zpráv bych chtěl seznámit s názvy zmíněných osmi kapitol, případně jen velmi stručně s jejich obsahem:
- 1. Význam Milešovky pro region (3 strany).
- 2. Historie okolí Milešovky (49 stran).
- 3. Geologická charakteristika Milešovky (5 stran).
- 4. Flóra a fauna Milešovky (13 stran).
- 5. Turistika a významná místa v okolí Milešovky (33 stran).
- 6. Význam měření a pozorování na observatoři Milešovka (19 stran).
- 7. Stručná klimatografie Milešovky v období 1905–2004 (44 stran).
- 8. Budoucnost Milešovky (3 strany).
V nejrozsáhlejší druhé kapitole je poměrně značná pozornost věnována nejstarší historii Milešovky a okolí od pravěku, raného středověku, v období husitství až po novověk. Zajímavé informace zde čtenář získá také o historii, významu vybudování meteorologické observatoře, vývoji pozorování od roku 1905 dodnes. Je možné se seznámit také s ne vždy snadným zajišťováním existence a chodu observatoře a zabezpečováním spojité řady meteorologických pozorování včetně aktivit v posledním desetiletí, které vedly k založení obecně prospěšné společnosti Milešovka (OPSM). Ve třetí kapitole autoři poukázali na další významnou specifiku a krásu regionu třetihorní vulkanický charakter Českého středohoří a Milešovky. Následující dvě kapitoly si všímají zvláštností fauny a flóry Chráněné krajinné oblasti České středohoří, dále je pozornost věnována kvalitě a stavu ovzduší a jeho vlivu na zdraví obyvatel oblasti, inspiraci pro volbu turistických tras a zajímavostem Z historie hradů, zámků a kostelů v okolí Milešovky. Z odborného hlediska jsou zásadní další dvě kapitoly. Šestá je věnována měření a pozorování na observatoři, jejich aplikací v k1imatologii, synoptické, dynamické, letecké a plachtařské meteorologii, meteorologii mezní vrstvy, experimentálnímu meteorologickému výzkumu a některým dalším aplikacím v zemědělské, lesnické, technické, lékařské meteorologii a nejnověji ve větrné energetice. Druhá nejrozsáhlejší sedmá kapitola se zabývá stručnou klimatografií Milešovky na základě unikátních stoletých záznamů dat a charakteristik o teplotě vzduchu, atmosférických srážkách, směru a rychlosti větru, mlhách, bouřkách a námrazách. Jsou zde také zmíněny dosažené extrémy sledovaných meteorologických prvků. V poslední kapitole autoři stručně hodnotí velký regionální, evropský i světový význam mimořádně vhodně umístěné horské meteorologické observatoře a zamýšlí se nad nezbytnosti zachování nejen meteorologických měření a výzkumu, ale i nad možnostmi zachování a zvelebování krajinných a kulturních funkcí dominanty Českého středohoří.
Závěrem chci zopakovat, že informační hodnota publikace Milešovka a milešovský region je velmi dobrá a jistě splní záměr editora a kolektivu autorů, který je uveden na konci úvodní kapitoly, a vzbudí zájem čtenářů od školních lavic až po důchodce, čtenářů odborníků meteorologů a klimatologů i čtenářů turistů se vztahem k přírodě a ke krásám Českého středohoří.
Jan Strachota, MZ 2006/1, ročník 59, str. 31–32