- Úvod
Experti úseku kvality ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu svými aktivitami zajišťují i povinnosti vycházející z mezinárodních dohod, na kterých participuje i Česká republika. Dalšími aktivitami je především sledování a vyhodnocení znečištění ovzduší v oblastech blízko hranic, kde dochází k blízké spolupráci s odborníky ze sousedních států.
- Přeshraniční spolupráce
2.1 Kvalita ovzduší na území Małopolského vojvodství
Mezinárodní spolupráce čítá řadu projektů a přeshraniční spolupráci s odborníky z jiných států na řešení výzkumných úkolů, které nám pomáhají lépe porozumět systémům pohybu vzdušných mas, a tím i lépe interpretovat situace rozšíření emisí a imisí v rozdílných podmínkách. Jedním z takových projektů je projekt LIFE-IP MALOPOLSKA – Implementation of Air Quality Plan for Małopolska Region – Małopolska in Healthy Atmosphere (LIFE14 IPE/PL/000021) 1). Cílem projektu je implementace programů zlepšování kvality ovzduší na území Małopolského vojvodství se zvláštním zaměřením na emise z lokálního vytápění. Český a Slovenský hydrometeorologický ústav zajišťují modelování kvality ovzduší na přeshraniční oblasti České republiky, Polska a Slovenska. Cílem je vyhodnotit dopady různých scénářů budoucího vývoje emisí z lokálního vytápění. Obr. 1 ukazuje emise benzo[a]pyrenu pro referenční rok 2015. Jeho převažujícím zdrojem je lokální vytápění. Emise z lokálního vytápění byly pro území České republiky, Slezska, Małopolska a Slovenska spočteny s využitím jednotných emisních faktorů.
1) https://powietrze.malopolska.pl/en/life-project/ a http://ec.europa.eu/environment/life/project/Projects/index. cfm?fuseaction=search.dspPage&n_proj_id=5440
2.2 Projekt SAMIRA – využití satelitních dat
Další mezinárodní projekt SAMIRA má za cíl zkvalitnění odhadu znečištění ovzduší v regionálním měřítku, se zaměřením na Českou republiku, Polsko, Rumunsko a Norsko, s využitím dat satelitních, dat naměřených v rámci státní sítě imisního monitoringu a výstupů z modelů. ČHMÚ se v rámci projektu zabývá vývojem a testováním kombinace uvedených typů dat pomocí metod data fusion, zejména residual skrigingu, pro NO2, PM10, PM2,5 a SO2 jednak pro území České republiky, jednak pro většinu území Evropy.
2.3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a v Ústeckém kraji
Od roku 2011 se projektem „Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a v Ústeckém kraji“ podílel ČHMÚ na „Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007–2013“. Tento projekt pokračuje i nadále v rámci udržitelnosti. Přeshraniční spolupráce má své pokračování v „Programu spolupráce Hallo Nachbar“ (Ahoj sousede). Od 1. 4. 2016 se ČHMÚ účastní programu projektem „OdCom – Objektivizace stížností na zápach v Erzgebirgkreis a v Ústeckém kraji – příspěvek k analýze příčin a zjišťování zdravotních následků.“
Cílem projektu je objektivní vyhodnocení zápachových epizod, měření ultrajemných částic a zjišťování podílu těkavých látek v jednotlivých velikostních třídách. Dále analýza toxikologického rizika zapáchajících látek a zjišťování možných zdrojů zapáchajících látek. V epidemiologické studii pak je následně studováno a vzájemně porovnáno objektivní zdravotní nebezpečí a subjektivně pociťované zdravotní následky.
Důležitou aktivitou projektu je i osvěta obyvatelstva tak, aby byl snížen konfliktní potenciál a došlo k patřičné informovanosti cílových skupin.
2.4 Spolupráce a vyhodnocování vývoje znečištění ovzduší v příhraničních oblastech Ostravsko-karvinské a Katovické aglomerace
Pracovníci pobočky ČHMÚ v Ostravě spolupracují od roku 1995 s kolegy katovického oddělení Institutu Meteorologii i Gospodarki Wodnej (IMGW-PIB) – současného Zakładu Monitoringu i Modelowania Zanieczyszczeń Powietrza se sídlem v Katovicích při výměně informací o vývoji znečištění ovzduší v příhraničních oblastech Ostravsko-karvinské a Katovické aglomerace. V rámci výročních pracovních setkání byly organizovány tematické exkurze na měřicích stanicích znečištění ovzduší, na meteorologických stanicích a v areálech některých významných zdrojů průmyslového znečištění.
Tato spolupráce se zintenzivnila během projektu AirSilesia tří českých a tří polských partnerů. Projekt „Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraniční ve Slezském a Moravskoslezském regionu“ probíhající v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR-PR 2007–2013, se zabýval problematikou kvality ovzduší v jedné z nejvíce znečištěných oblastí Evropy. Náplní práce ČHMÚ v projektu byla pozemní i letová měření, zpracování dat, publikace výsledků v odborné literatuře, na konferencích a na internetovém portálu www.air-silesia.eu. Do řešení projektu byli kromě pracovníků oddělení ochrany čistoty ovzduší zapojeni i kolegové z dalších oddělení ČHMÚ.
- Evropská tematická centra
ČHMÚ je také součástí Evropského tematického centra pro znečištění ovzduší a zmírnění následků změny klimatu (ETC/ACM). Úkolem centra je odborná podpora činností Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti znečištění ovzduší a zmírnění změny klimatu. ČHMÚ je zapojen v oblastech reportování a hodnocení kvality ovzduší. V případě pravidelných aktivit se jedná zejména o přípravu evropských map znečištění ovzduší (PM10, PM2.5, ozon, NO2, NOx) a příslušných expozičních tabulek, včetně každoroční přípravy zprávy „European air quality maps“.
- Mezinárodní spolupráce imisního monitoringu a kalibrační monitoring
Imisní monitoring je zkušební laboratoř zabývající se měřením kvality venkovního ovzduší (imisí) a Kalibrační laboratoř imisí kalibruje analyzátory plynných znečišťujících látek v imisích. Součástí povinností Národní referenční laboratoře (NRL) je účast na mezilaboratorních porovnávacích zkouškách (MPZ) – srovnávání měření NRL členských států EU. Tato měření nejčastěji probíhají v referenční laboratoři Evropské komise v Italské Ispře (Joint Research Centre, JRC). Tento rok je ČHMÚ přihlášen také do MPZ pořádané sdružením EURAMET (Evropská asociace národních metrologických institutů). Účastí na těchto MPZ si ústav udržuje přehled o stavu postupů i přístrojů, kterými měří.
Kalibrační laboratoř imisí (KLI) spravuje pro Český metrologický institut národní etalon ozonu NIST SRP 17. Jeho pravidelné metrologické navazování je uskutečňováno souměřením a případným seřízením v Sèvres ve Francii v mezinárodním úřadu pro váhy a míry (BIPM). Pro národní i mezinárodní zákazníky nabízí KLI kalibrační služby přístrojů pro měření venkovních koncentrací již zmíněného ozonu (O3), oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NO/NO2/NOx) a skupiny těkavých látek benzen-toluen-xyleny (BTX).
Široká klientela do KLI jezdí např. ze Slovenska, Polska, Slovinska, Srbska, Chorvatska či Rakouska.
- Látky znečisťující ovzduší a Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států
Pod záštitou Konvence (The Convention on Long-range Transboundary Air Pollution – CLRTAP) je realizován Program spolupráce při monitorování a hodnocení dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě EMEP (Co-operative Programme for Monitoring and Evaluation of the Long Range Transmission of Pollutants in Europe – Kooperativní program monitorování a hodnocení dálkového přenosu znečištění ovzduší v Evropě, přecházejícího hranice států). Jeho hlavním cílem je předkládat spolehlivé vědecké důkazy k podpoře, rozvoji a hodnocení politik ochrany životního prostředí.
- Činnosti observatoře Košetice
Pod CLRTAP spadá i program tzv. integrovaného monitoringu ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems). Obecným cílem ICP-IM bylo původně hodnocení a prognóza stavu a změn terestrických a sladkovodních ekosystémů v dlouhodobé perspektivě, především s ohledem na vliv znečištění ovzduší (zejména síra a dusík). V současné době se zájem ICP-IM rozšířil i na ekologické dopady přízemního ozonu, těžkých kovů a POPs. ČHMÚ zajišťuje účast ČR v ICP-IM od samého začátku programu prostřednictvím Observatoře Košetice jako stanice CZ-01. Významné jsou aktivity zaměřené na monitoring a výzkum atmosférických aerosolů v rámci evropských projektů. Projekt EUSAAR (European Supersites for Atmospheric Aerosol Research – Síť evropských superstanic pro výzkum atmosférických aerosolů), realizovaný v rámci výzkumného projektu technologického rozvoje „Structuring the European Research Area-Support for Research Infrastructures” v období 2006–2011 umožnil OBK vybavení moderní přístrojovou technikou pro monitoring atmosférických aerosolů a integroval ji do prestižní sítě. Ta se po ukončení projektu EUSAAR v roce 2011 transformovala do šířeji koncipovaného projektu ACTRIS (Aerosols, Clouds, and Trace gases Research Infrastructure Network), který kromě EUSAAR integruje původně samostatné projekty EARLINET (European Aerosol Research Lidar Network) a CLOUDnet (síť pro monitoring profilů oblačnosti). Nově byla zařazena i část věnující se monitoringu a výzkumu prekurzorů ozonu (VOCs a NOx). Po roce 2015 projekt pokračuje jako ACTRIS-2 pod Horizon 2020. Řada stanic a observatoří zařazených v ACTRIS je zároveň i stanicemi EMEP a GAW a disponuje mnohem delší řadou měření než výše zmíněné evropské projekty. Observatoř Košetice je takovou stanicí. Dlouhodobým cílem ACTRIS po dosažení plně operační fáze je provoz v tomto režimu po dobu 20 let, tedy v období 2025–2045. Důležité je propojení s aktivitami ICOS (Integrated Carbon Observation System). V současné době je Česká Republika jedním z prvních států v Evropě, kde jsou aktivity ACTRIS a ICOS realizovány na jedné lokalitě.
- Emise skleníkových plynů a Rámcová Úmluva OSN o změně klimatu
Česká republika je jednou ze smluvních stran Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a odborníci z ČHMÚ zajišťují každoročně adekvátní vykazování emisí skleníkových plynů, které vyprodukuje český průmysl, energetický sektor, ale i zemědělství, nakládání s odpady, či jakým způsobem se mění zásoby oxidu uhličitého v české krajině.

Jako takoví se účastníme také vyjednávání na úrovni Evropské komise, ale i UNFCCC. V současné době probíhají nejpalčivější jednání s ohledem na nastavení funkčních mechanizmů Pařížské dohody, jejíž pravidla začnou platit v roce 2020 a budou platná pro všechny státy světa. Čeští specialisté na vykazování emisí a propadů skleníkových plynů se nadále zúčastňují i kontrolních mechanizmů nastavených v rámci EU a UNFCCC, tedy podílejí se na vyhodnocování adekvátnosti vykazování emisí skleníkových plynů jiných států z celého světa. Kromě toho mají odborníci z ČHMÚ i zastoupení v mezinárodní hodnotící komisi databáze emisních faktorů pro výpočty emisí skleníkových plynů.
- Další zajímavé projekty
ČHMÚ uskutečnil twinningový projekt „Strengthening Administrative Capacities for Implementation of Air Quality Management System (SR 07 IB EN 01)“ pro Srbsko. Projekt probíhal v letech 2009–2012. (http://www.ekoplan.gov.rs/aqptwinning). Pracovníci ostravského pracoviště se externě, příp. jako konzultanti účastní i aktuálních regionálních projektů přeshraniční česko-polsko-slovenské spolupráce, jako jsou AIR BORDER (http://airborder.vsb.cz), AIR TRITIA (https://www.interreg-central.eu/Content.Node/AIR-TRITIA-cz.html), i-AIR REGION (https://www.msk.cz/cz/dotace_eu/i-air-region-113116/).
Experti na emise skleníkových plynů se účastnili projektů pro rozvoj systému vykazování emisí a propadů skleníkových plynů v Kosovu, nastavení systémů monitoringu a vykazování v Černé Hoře, Srbsku a dalších zemích na Balkánském poloostrově. V neposlední řadě se jakožto mezinárodní experti účastní budování kapacit ve státech, které vyžadují podporu při přípravě svého výkaznictví emisí skleníkových plynů, jako jsou třeba Ukrajina, Malta a další.
- Závěrem
Mezinárodní spolupráce přináší odborníkům na kvalitu ovzduší cenné informace a možnosti spolupracovat na výzkumných projektech se zahraničními odborníky. Takové zkušenosti zlepšují kvalitu naší vlastní práce a dovolují nám je dále aplikovat do podmínek ČR.
V referencích můžete nalézt odkazy na relevantní mezinárodní aktivity, které jsou v tomto příspěvku zmíněny.
- Reference
- Vyjednávání Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu: https://unfccc.int/
- Pařížská Dohoda: https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/the-paris-agreement
- Kontrolní procesy v rámci UNFCCC: https://unfccc.int/process/transparency-and-reporting/reporting-and-review-under-the-convention/greenhouse-gas-invento-ries-annex-i-parties/review-process
- The Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (CLRTAP): https://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html
- Informace o projektu ACTRIS: www.actris.eu
- GAW: http://www.wmo.int/pages/prog/arep/gaw/gaw_home_en.html
- EMEP: http://www.emep.int/
- EMEP HTAP: http://www.htap.org/
- ICP-IM: http://www.syke.fi/nature/icpim
- Výsledky projektu Air-silesia: http://www.air-silesia.eu, http://www.air-silesia.eu/files/file/air_silesia/publikace_.pdf
- Spolupráce mezi Instytutem Meteorologii a Gospodarki Wodnej (IMGW) a ČHMÚ: http://www.cmes.cz/cs/node/200
- Informace o Evropském tématickém centru, ETC/ACM: http://acm.eionet.europa.eu/
- Dokumenty vytvořené v rámci Evropského tematického centra, ETC/ACM: http://acm.eionet.europa.eu/reports
- Program Ziel 3/Cíl 3 na podporu příhraniční spolupráce 2007–2013 mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, Projektové stránky ČHMÚ o projektu „Ultraschwarz“ http://www.chmuul.org/index-cil3.php
- Program na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 https://www.sn-cz2020.eu/cz/
- Webové stránky projektu OdCom http://odcom-sncz.eu/index.php/cs/
- Projektové stránky ČHMÚ o projektu „OdCom“ http://www.chmuul.org/index-cil3.php
Eva Krtková, Meteorologické zprávy, roč. 71, 2018/5