METEOROLOGICKÉ PUBLIKACE KRÁLOVSKÉHO ASTRONOMA ANTONÍNA STRNADA (1746-1799)

(Na okraj dvoustého výročí jeho úmrtí.)

1. ÚVOD

23. září 1999 uplynulo 200 let od úmrtí průkopníka české meteorologie Antonína Strnada, jehož význam byl podrobně­ji nastíněn na stránkách Meteorologických zpráv před třemi lety v souvislosti s 250. výročím jeho narození [6], Doplňkem byl příspěvek o Strnadově popularizaci názorů G. Toalda u nás [7], V tomto navazujícím článku bychom chtěli přede­vším připomenout jeho odkaz v podobě pozoruhodného sou­boru meteorologických publikací z let 1775-1795.

Obr. 1 Hřbitov v Chržíně, místo posledního odpočinku A. Strnada

Před blížícím se výročím Strnadova úmrtí jsme považo­vali za vhodné navštívit hřbitov u kostela sv. Klimenta v Chržíně (okr. Kladno), místa jeho posledního odpočinku. Přesné místo hrobu prof. Strnada je sice po stavebních úpra­vách hřbitova již obtížně identifikovatelné, potěšitelné však je, že na zdi kostela je dochovaná pamětní kovová deska s věr­nou kopií nápisu z původního náhrobku z pískovce, který dala zbudovat Strnadova manželka Kateřina (obr. 1, 2). Na desce, zhotovené z podnětu dr. F. Schustera z Krajinského muzea v Kralupech n. Vltavou a zasazené v roce 1935 [14], čteme:

„Odlehčení v nemoci hledaje věčné odpočinutí nalezl tuto 23. záře 1799 Pan Antonín Strnad, královský hvězdář a učitel na vysokých školách pražských, rozličných učených společ­ností oud, horlivý křesťan, laskavý manžel, otec pečlivý a pra­vý vlastenec, narozený v Náchodě 14. srpna 1746. Na důkaz lásky postavit dala manželka. ” Český nápis je doplněn latin­ským dvojverším, připomínající Strnadovo povolání: „TE CAPIUNT LAETO VENIENTEM SIDERA VULTU, AST, QUAE TE GENUIT, PATRIA TERRA DOLET”, tj. S radost­nou tváří přijímají hvězdy tvůj příchod, truchlí však rodná zem.

Obr. 2 Kopie náhrobní desky ze Strnadova pomníku

Letopočet na pomníku je jedním z dokladů, že A. Strnad se nenarodil v r. 1749. Připomínáme to opět proto, že tento omyl uvedly znovu Dějiny Karlovy univerzity [2] i nový Pražský uličník [5], v němž se píše: „Antonín Strnad (1749-1799), astronom a matematik, od roku 1781 ředitel hvězdárny v Klementinu, rektor pražské univerzity”, tedy na­víc beze zmínky o jeho působení v meteorologii. S potěšením lze naopak konstatovat, že správný letopočet Strnadova naro­zení 1746 má již Encyklopedie Diderot [3]. Je třeba ovšem dodat, že na hřbitovním pomníku je nesprávné datum Strnadova narození: stěží se totiž mohl narodit o den později, než byl pokřtěn [6],

Nehynoucím pomníkem je bezesporu publikační odkaz profesora Strnada. Při sestavování jeho přehledu jsme vychá­zeli nejprve z několika dosavadních bibliografií, počínaje dobo­vým nekrologem [1] a pracemi F. Schustera [13, 14]. Základ­ními pak byly práce O. Seydla [9, 12] spolu s výčtem Strnado­vých spisů v Pejmlově knize vydané k 200. výročí meteorolo­gické observatoře v Klementinu [8]. Nejnověji se tomuto téma­tu věnovala M. Kouklová z Památníku národního písemnictví v souvislosti s druhým pokusem o rekonstrukci a zhodnocení dnes již rozptýleného unikátního souboru dobové literatury, kterou Strnad získal do své soukromé knihovny [4],

Protože zmíněné soupisy obsahují četné nepřesnosti, považovali jsme za nezbytné konfrontovat „de visu” všechny dostupné Strnadovy práce. Přesto se nepodařilo nahlédnout do všech jeho pojednání. Domníváme se však, že připojený nový seznam bude užitečným východiskem pro žádoucí obsa­hové zhodnocení díla A. Strnada.

2. STRNADOVY PUBLIKACE S METEOROLOGICKOU TEMATIKOU

1. Witterungsbeobachtungen fiir das Jahr 1774. Abhandlun­gen einer Privatgesellschaft in Bohmen, I, Prag 1775, s. 389-394.
2. Meteorologische Beobachtungen auf das Jahr 1775. Abh. Privatges. in Bohmen, II, 1776, s. 392-406.
3. Meteorologische Beobachtungen auf das Jahr 1776. Abh. Privatges. in Bohmen. III, 1777, s. 406-418.
4. Meteorologische Beobachtungen auf das Jahr 1777. Abh. Privatges. in Bohmen, IV, 1779, s. 349-354.
5. Meteorologische Beobachtungen vom Jahre 1778-1781. Abh. Privatges. in Bohmen, V, 1782, s. 387-388, tb.
6. Observationes Pragenses, a. 1781 (od 1. 8. do 31. 12.). In: Ephemerides Societatis meteorologicae Palatinae 1781, s. 327-337. Manheimii 1783.
7. Auszug aus den meteorologischen Beobachtungen welche auf der Prager Sternwarte sind gemacht worden im Jahre 1782. Abh. Privatges. in Bohmen, VI, 1784, s. 393-106.
8. Observationes Pragenses a. 1782. In: Eph. Soc. met. Palat. 1782, s. 285-305. Manhemii 1784.
9. Prager Witterungsbeobachtungen fiir das Jahr 1783. In: Sammlung der vorziiglichsten Schriften aus der Thie-rarzney. Bd. II., ed. Joh. Knobloch, Prag 1786.
10. Observationes Pragenses a. 1783. In: Eph. Soc. met. Palat. 1783, s. 371-416. Manheimii 1785.
11. Meteorologische Beobachtungen von den Jahren 1783, 1784 nebst einem Entwurfe der beobachteten Barometer-bewegungen von 6 Uhr friih bis 10 Uhr abends i. J. 1785 Abh. d. bohm. Ges. der Wiss., I, 1785.
12. Observationes Pragenses a. 1784. In: Eph. Soc. met. Palat. 1784, s. 630-682. Manheimii 1786.
13. Observationes meteorol. unius mensis lunaris synodici factae Pragae Bohemorum [VII 1785]. In: Eph. Soc. met. Palat. 1784, s. 596-610. Manheimii 1786.
14. Betrachtungen uber einige meteorologische Gegenstände, besonders uber die Ebbe und Fluth in der Luft, als auch uber die mehrmaligen täglichen Beobachtungen, wie auch der mittleren auf 1783-1784. Mit Tabellen. Abh. d. bohm. Ges. d. Wiss., I, 1785, s. 300-342.
15. Observationes Pragenses a. 1785. In: Eph. Soc. met. Palat. 1785, s. 557-595. Manheimii 1787.
16. Meteorologische Beobachtungen auf das Jahr 1785. Tafel zu den meteorologischen Beobachtungen der k. k. Stern­warte zu Prag 1785. Abh. d. bohm. Ges. d. Wiss., III, 1787, s. 233-256.
17. Observationes Pragenses a. 1786. In: Eph. Soc. met. Palat. 1786, s. 549-568. Manheimii 1788.
18. Etwas uber das Klima von Bohmen. In: Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmenm, ed. J. v. Riegger, II. Heft, Prag u. Leipzig 1787.
19. Noch etwas uber das Klima in Bohmen. In: Materialien V. Heft, Leipzig u. Prag 1788.
20. Etwas vom Klima in Bohmen. In: Materialien VIII. Heft, Leipzig u. Prag 1788.
21. Observationes Pragenses a. 1787. In: Eph. Soc. met. Palat. 1787, s. 81-93. Manheimii 1789.
22. Physikalischer Witterungskalender. Prag 1788, 152 s.
23. Physikalischers Taschenbuch auf das Jahr 1789. Fiir Freunde der Oekonomie und Witterungskunde. Prag 1789, 183 s.
24. Meteorologische Resultate der in Prag und einigen andern Orten in Bohmen gemachten Luftbeobachtungen und andern Erscheinungen [1786-1789], Neuere Abh. d. k. bohm. Ges. d. Wiss., I, 1790, s. 235-256.
25. Chronologisches Verzeichnis der Naturbegebenheiten im Königreiche Bohmen vom Jahre Christi 633 bis 1700 … Prag 1790, 235 s„ 2. vydání 1795.
26. Kurze Beschreibung, Erklárung und Abbildung der am 17ten Maymonats 1790. erschienenen NebenSonnen. Prag 1790, 14 s. + 2 obr.
27. Observationes Pragenses a. 1789. In: Eph. Soc. met. Palat. 1789, s. 343-344 [jen měsíční přehledy]. Manheimii 1793.
28. Observationes Pragenses a. 1790. In: Eph. Soc. met. Palat. 1790, s. 144-170. Manheimii 1793.
29. Beytrag zu der Geschichte des Winters im Christmonate 1788. In: Sammlung physikalischer Aufsatze, ed. J. Mayer, III, s. 39-88. Dresden 1793.
30. Meteorologischer Beytrag auf das Jahr 1792. In: Neue Sammlung vermischter oekonomischen Schriften, ed. J. Riem, III, Dresden 1793.
31. Betrachtung uber die Wetterableiter. In: Sammlung phys. Aufsatze, ed. J. Mayer, III, s. 89-114. Dresden 1793.
32. Stoletý kalendář na způsob Krysstofa z Helwiku. V Praze 1793.
33. Observationes Pragenses a. 1791. In: Eph. Soc. met. Palat. 1791, s. 67-91. Manheimii 1794.
34. Ueber die mittlere Barometerhóhe von Prag. In: Samm­lung phys. Aufsatze, ed. J. Mayer, IV, s. 41-60 + 2 tb. Dresden 1794.
35. Bestimmung des mittleren Grads von Warme von Prag. In: Sammlung phys. Aufsatze, ed. J. Mayer, IV, s. 61-68. Dresden 1794.
36. Resultate der in Prag und einige Orten in Bohmen 1790, 1791,1792,1793 gemachten meteorologischen Beobach­tungen. Neuere Abh. d. k. bohm. Ges. d. Wiss., II, 1795, s. 249-253 + 5 tb.

3. ZÁVĚR

K přínosům uvedeného soupisu patří např. podrobné cita­ce Strnadových příspěvků do manheimských meteorologic­kých ročenek v letech 1781-1787 a 1789-1791. Nebo dopl­nění položky č. 29 o průběhu zimy v prosinci 1788, která chy­bí v bibliografii M. Kouklové [4], Shodou okolností se jedna­lo o rok, pro nějž chybí v uvedených ročenkách pozorování z Prahy. Přitom v tomto pojednání doplnil Strnad průběh extrémního prosincového počasí v evropském kontextu nejen údaji z Prahy, nýbrž i ze Žitenic a Telče. Meteorologická měření v Telěi, která pro něj prováděl telčský lékař Franz Alois Mack von Magg v roce 1788, jsou patrně nejstarší dochovaná přístrojová pozorování z Moravy.

Za pozornost stojí i vůbec první Strnadův článek o pozo­rováních v roce 1774 (obr. 3), protože rekonstruovaná seku­lární řada teplot v Praze začíná rokem 1775. Tehdy se ovšem sledovala teplota a tlak vzduchu jen dvakrát denně: jednak na podzim, v zimě a na jaře při východu slunce, v létě dvě hodiy po něm, jednak odpoledne ve 3 hodiny. Zajímavé rovněž je, že se jedná také o první a poslední práci v němčině s nezko­moleným příjmením, tj. Strnad místo pozdějšího Strnadt.