Lubomír Coufal
1937–2007
Zemřel RNDr. Lubomír Coufal (1937–2007)
Dne 21. srpna 2007 zemřel v roce svých nedožitých sedmdesátin RNDr. Lubomír Coufal, dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a významný představitel české klimatologie.
Narodil se 11. listopadu 1937 v Brně, kde po středoškolských studiích v roce 1960 úspěšně ukončil studium fyzické geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně, nyní Masarykovy univerzity v Brně.
Celoživotní odborné působení L. Coufala bylo spjato především s Českým hydrometeorologickým ústavem, ve kterém pracoval nepřetržitě po dobu 43 let, až do odchodu do důchodu v roce 2003.
V ČHMÚ postupně zastával řídící funkce až po funkci provozně-technického náměstka ředitele, ve které se téměř 12 let významně podílel na činnosti a rozvoji jak CHMÚ, tak i meteorologie a klimatologie jako oboru.K jeho hlavním zásluhám v tomto období patří zejména významný podíl na výstavbě centrální budovy ústavu v Praze-Komořanech, vybudování výpočetního a telekomunikačního centra a realizace četných investičních akcí při modernizaci a rozvoji technické infrastruktury ČHMÚ.
Hlavní oblastí odborných aktivit Luboše Coufala byla klimatologie. Zde sehrál klíčovou roli při přechodu od klasických metod zpracování dat a klimatologických analýz k vytváření, rozvoji a využívání klimatické databáze ČHMÚ pomocí moderních počítačových a informačních technologií. Tato činnost, které se plně věnoval především v posledních letech jako vedoucí odboru klimatologie, vyústila mimo jiné i v implementaci moderního a komplexního databázového systému CLIDATA. Úspěšné završení jeho profesionální kariéry by nebylo možné bez průběžně rozšiřovaných odborných znalostí, vytrvalosti při hledání technických a finančních zdrojů a především bez jeho schopnosti získat a motivovat novou generaci odborníků, kteří dnes v jeho práci pokračují. Odborné znalosti a výsledky své práce rád předával i ostatním. Publikoval několik desítek studií, článků a monografií a prezentoval četné přednášky. V posledním desetiletí se významným způsobem zapojil do programu Světové meteorologické organizace v oblasti zahraniční pomoci rozvojovým zemím při budování národních klimatologických databází s využitím již zmíněné databázové aplikace CLIDATA. Osobně se účastnil instalací příslušných technologií a školení odborníků v řadě zahraničních meteorologických služeb, kde využíval své vzácné pedagogické a jazykové schopnosti. Dokázal své školící přednášky a cvičení v anglickém jazyce doprovodit vysvětlením v ruském jazyce podle potřeb posluchačů.
Typickými vlastnostmi Luboše Coufala byly především jeho prozíravost při posouzení potřeby uplatnění výpočetní a telekomunikační techniky při rozvoji aplikované meteorologie a houževnatost, se kterou šel za realizací vytyčených cílů. Jako řídící pracovník přistupoval k řešení odborných i personálních problémů vždy s nadhledem a se schopností odlišení věcí podstatných od podružných. Odbornou invenci, která pro něho byla charakteristická až do posledních dnů jeho života, neoslabila ani bolestná ztráta syna. V RNDr. Coufalovi odešel nejen drahý člen rodiny, ale i dlouholetý kolega, přítel, vážený odborník a výrazná postava české klimatologie.
Karel Vaníček – Radim Tolasz, MZ 2007/5, ročník 60, str. 161–162
RNDr. Lubomír Coufal
se narodil 21. 8. 1937 v Brně, kde po středoškolských studiích úspěšně ukončil studium fyzické geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně, nyní Masarykovy univerzity v Brně, v Českém hydrometeorologickém ústavu pracoval (v různých řídících funkcích) nepřetržitě 43 let, až do odchodu do důchodu v roce 2003. Hlavní oblastí jeho odborných aktivit byla klimatologie, v níž se zásadní způsobem podílel na implementaci moderního a komplexního databázového systému CLIDATA. Členem ČMeS byl od 28. 5. 1959.
Věstník ČMeS 2007/2, prosinec 2007
ŽIVOTNÍ JUBILEUM RNDr. LUBOMÍRA COUFALA
„Dejte si co nejvíce práce, abyste doopravdy žili.“
W. Saroyan
Dne 11. 11. 1937 se v moravské metropoli Brně narodil náš kolega – klimatolog Lubomír Coufal, jehož celý pracovní život je spjat s Českým hydrometeorologickým ústavem.
S jistou literární licencí můžeme uvést, že první narozeninové čtyřčíslí patrně předznamenalo výborné studijní výsledky od základní školy až po Přírodovědeckou fakultu Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykovy univerzity) v Brně, kde vystudoval fyzickou geografii.
A jako druhou výjimečnost musíme zdůraznit, že od svého absolutoria v roce 1960 pracuje po celých 38 let nepřetržitě v Českém hydrometeorologickém ústavu.
Jako úspěšný klimatolog zastával již v roce 1966 funkci vedoucího oddělení. Odborné předpoklady i přesný odhad dalšího vývoje jej dovedly k další významné etapě – spoluúčasti na zavádění výpočetní techniky v ústavu. Vedle odborných předpokladů jej i tyto aktivity předurčily do funkce provozně-technického náměstka ředitele ústavu, kterou zastával od roku 1979 do roku 1990.
Jen ten, kdo je schopen objektivně zhodnotit složitost tehdejších poměrů, ocení úsilí, nápaditost, houževnatost a obětavost, kterou musel vyvinout, aby tak mnohostranná organizace, jakou je ČHMÚ, technicky nezaostávala. Jeho vizitkou zůstává nezanedbatelný podíl na postavení centrální budovy ústavu v Praze-Komořanech, dokončení výpočetního a spojovacího centra a realizace dalších četných investičních akcí.
Po reorganizaci ústavu se RNDr. L. Coufal vrátil ke své původní profesi – stal se vedoucím odboru klimatologie. V nelehké situaci, kdy na pracovišti chybí z důvodu nízkých mezd trvale několik pracovníků, se mu podařilo činnost zkonsolidovat do té míry, že jsou plněny všechny základní činnosti. Jde zejména o digitalizaci, kontrolu a archivaci získaných dat pomocí modulu CLICOM, dokončení prověrky úplnosti digitalizovaných dat za období 1961 až 1990. K publikaci jsou připravovány normály tlaku vzduchu, teploty vzduchu, slunečního svitu, úhrnu srážek a vlhkostních charakteristik za období 1961-1990.
Významná je i publikační činnost L. Coufala – publikoval desítky článků, studií, posudků i monografií představujících výrazný přínos v historii naší klimatologie.
Vyznačuje-li se někdo mimořádnou pracovitostí, houževnatostí a systematičností jako náš dlouholetý kolega, RNDr. Lubomír Coufal, pak to nemá v životě lehké. Tyto vlastnosti totiž zpravidla předurčují nositele k údělu vymykajících se zarputilců a osobních rváčů již proto, že větší část populace obdobnými vlastnostmi neoplývá. Ale zarputilci obvykle zanechávají znatelnou stopu a vytyčují směr. A také potvrzují, že v životě není nic vzácnějšího a cennějšího než je čas vymezený pro jednotlivce.
Přejeme jubilantovi do dalších let dobré zdraví, spokojenost v osobním životě a radost z povolání, které má rád.
Zdeněk Horký – Václav Richter, MZ 1998/1, ročník 51, str. 32