LÉTO 1986 NA ŠUMAVĚ
Díky nové rozsáhlejší síti stanic, které zřídili Josef Jindra a Antonín Vojvodík v centrální části Šumavy, můžeme nyní podrobně sledovat výjimečný průběh teplot, který nastává během krátkých letních nocí při vyjasnění a uklidnění větru. Od první stanice na Březníku je po silnici přes Modravu k dalším stanicím na Horské Kvildě, Kvildě, Zátoni, Hliništi až k poslední staničce ve Strážném přes 50 km.
Naměřené údaje upozorňují na zvláštnosti klimatu šumavských plání a mělkých údolí převážně využívaných jako pastviny. Několikaleté měření ukazuje, že teploty v létě 1983 popsané v článku Malý šumavský zázrak (MZ, 38, 1984, č. 3) nejsou zvláštností. Na Šumavě se na mnoha místech vyskytují v letním období záporné teploty častěji než na Lomnickém štítu. V červenci 1984 bylo na Horské Kvildě naměřeno minimum ve dvou dnech —6,2 °C a —5,7 °C. V některých měsících jsou průměrné teploty vypočtené “z hodinových hodnot odečtených z pásek termografu srovnatelné s průměrnými teplotami krkonošských hřebenů (Labská bouda). V létě 1986 byl neobvykle studený červenec, kdy minimální teplota klesla patnáctkrát pod bod mrazu. Ale ani ostatní měsíce nezůstaly příliš pozadu (červen 12krát, srpen 9krát, září 19krát). 20. září bylo naměřeno téměř — 10 °C.
V tabulce jsou uvedeny minimální teploty v létě 1986 ze stanic Kvilda-Pláň, Hliniště, Vimperk, Praha-Libuš. Údaje z Kvildy jsou odečteny z pásek termografu, údaje z Hliniště, Vimperku a Prahy-Libuše jsou naměřeny minimálním teploměrem, v Hliništi je pozorovatel odečítá s přesností 0,5 °C. Je vidět, že rozdíly mezi teplotou v Kvildě a Praze často přesahují 10 °C, ojediněle i 15 °C.
Antonín Vojvodík, MZ 1987/3, ročník 40, str. 93-94