Nárůst nepříznivých dopadů přírodních katastrof v posledních letech v celém světě je často dáván do souvislosti s dopady klimatické změny. Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) vydal nedávno zprávu pod názvem „Řízení rizik extrémních jevů a katastrof za účelem adaptace na klimatickou změnu (SREX)“. Pro hledání možností snížení dopadů narůstajících přírodních a jiných katastrof, a zejména strategií adaptací na klimatickou změnu v souvislosti a nárůstem katastrof, uspořádal Francouzský národní výbor pro omezování následků katastrof (AFPCN) společně s UNESCO dne 12. 12. 2011 v Paříži konferenci „Předpovězené katastrofy, současné katastrofy“.
Konference, kterou zahájil šéf sekce UNESCO pro snižování katastrof B. Rouhban, se za účasti 80 odborníků z Francie i dalších zemí zabývala obecnými otázkami snižování následků katastrof od problémů včasného varování až po matematické nástroje. Následovaly tři „kulaté stoly“, z nichž první se podrobně zabýval výše uvedenou zprávou IPCC o adaptacích SREX. Autor na něm prezentoval současnou situaci ve výzkumu možných dopadů klimatické změny na ČR, výsledky regionálních modelů (zejména modelu ALADIN-Klima) v oblasti vývoje teplot, srážek i možných povodní pro poslední dvacetiletí i pro budoucí období 2010–2039, 2040–2069 a 2070–2099. Výsledky zatím pro ČR ukazují, že může dojít k narůstání počtu zimních povodní a spíše poklesu povodní jarních i podzimních. Naproti tomu počet letních povodní patrně zůstane stejný. Model ovšem ukazuje stále častější vznik nebezpečných přívalových povodní. Tento trend je možné pozorovat v posledních třech letech. Autor však zdůraznil stále velkou míru nejistoty těchto předpovědí (v určení místa, času i rozsahu) a zároveň upozornil, že příprava na budoucí povodně právě v současné době není zbytečná, ale naopak stále aktuálnější. Přívalové povodně jsou kromě obtíží s velkou nejistotou výstrah nebezpečné pro svou velkou rychlost, což značně stěžuje reakci orgánů krizového řízení i občanů. Kromě neustálého vylepšování výstražné služby a krizového řízení je třeba především zlepšovat připravenost občanů na přírodní a jiné katastrofy.
Druhý „kulatý stůl“ byl věnován adaptačním politikám dvou zemí – Francie a Německa. Zástupce ČR byl přizván k tomu, aby prezentoval hlavní zásady navrhované adaptační strategie v ČR. Jak Francie, tak i Německo přikládají adaptacím velkou důležitost a již nyní mají hotové nejen strategie, ale na rozdíl od ČR i akční plány pro jejich plnění.
Třetí „kulatý stůl“ se zabýval rozvojem výzkumu adaptací na dopady klimatické změny, spoluprací ve vědě v Evropě a zejména zvýšením podpory těchto prací a projektů ze strany orgánů EU.
Závěry z konference zdůraznily nutnost věnovat souvislostem dopadů klimatické změny a možného nárůstu katastrof ze strany států větší pozornost a rovněž podporovat více výzkum jak na národní úrovni, tak v rámci EU. Závěrečný projev pronesl předseda AFPCN a člen francouzského parlamentu Ch. Kert. Konference byla velmi dobře zorganizována a proběhla v příjemném prostředí centrály UNESCO.
Následující den se konalo zasedání zástupců Evropské sítě národních platforem pro omezování katastrof (ENNP), kterého se zúčastnily delegace národních platforem z Francie, Německa, Polska a ČR. Prvním bodem programu bylo shrnutí činnosti ENNP v posledních dvou letech za francouzského předsednictví. Jako jeden z dobrých výsledků bylo zmíněno uspořádání workshopu o přívalových povodních v listopadu 2010 v Praze.
Ukazuje se, že je třeba dále rozšiřovat vzájemnou informovanost mezi členskými platformami o jejich činnosti. Důležitá byla zejména účast členských platforem na evropských projektech. Projednány byly i vztahy ENNP s ostatními mezinárodními organizacemi, především s ISDR, Evropským fórem pro snižování následků katastrof EFDRR, dále organizací UNESCO, Světovou meteorologickou organizací, Mezivládním panelem pro klimatickou změnu IPCC apod.
Projednána byla i doporučení a závěry z nedávné konference EFDRR v makedonském Skopje, rámcová strategie na léta 2012–2015 schválená na říjnovém jednání ISDR a také body společného programu ENNP na rok 2012. Předsednictví ENNP se v roce 2012 ujme polská platforma, která připraví společné jednání v Krakově v březnu 2012.
Ivan Obrusník, předseda Českého národního výboru, pro omezování následků katastrof, Meteorologické zprávy, roč. 65, 2012/2