Ve dnech 6. 6. až 10. 6. 2016 se v Albertě v Kanadě, v městečku Canmore konalo již 13. setkání klimatologů, meteorologů a statistiků na konferenci The 13th International Meeting on Statistical Climatology (IMSC). Tyto akce jsou pořádány každé tři roky již od roku 1979 a dávají prostor pro debatu mezi statistiky na straně jedné a klimatology, meteorology, popř. dalšími vědci příbuzných oborů na straně druhé. Letošní konference byla organizována Výborem IMSC (IMSC Steering Committee) a podpořena několika dalšími organizacemi (Pacific Climate Impacts Consortium, World Climate Research Program, Canadian Statistical Sciences Institute a Environment and Climate Change Canada).

Příspěvky byly rozděleny do následujících 11 sekcí:

– The Attribution of Extreme Weather Events and their Impacts to External Drivers of Climate Change,

– Climate and Weather Model Evaluation,

– Nonlinear Methods for Climate Extremes,

– Climate Data Homogenization and Climate Trends/Variability Assessment,

– Understanding Climate Variability and its Teleconnections under Global Warming,

– Stochastic Analysis of the Hydrologic Cycle,

– Statistical Downscaling Methods for Seasonal to Centennial Predictions and Projections,

– The Detection and Attribution Model Intercomparison Project (DAMIP),

– WCRP Grand Challenge on Climate Extremes,

– Advanced Methods for Evaluating Weather and Climate Extremes in Climate Model Simulations,

– Extreme Value Theory and its Applications.

Po minulém setkání před 3 roky, které bylo hodně zaměřeno na výsledky související s podklady pro 5. hodnotící zprávu IPCC (Mezivládní panel o změně klimatu), byla tato konference více věnována aplikacím různých statistických metod na klimatologická a meteorologická data. Objevily se informace o nové generaci klimatických modelů CMIP6 (Coupeled Model Intercomprarision Project Phase 6), které budou využity pro potřeby IPCC, a projektech vázaných na vyhodnocování výsledků z těchto modelů. Byl představen projekt DAMIP (Detection and attribution model intercomparison project), který má ambice vytvořit nový statistický přístup pro detekci klimatické změny a jejích příčin na základě metody maximální věrohodnosti. V budoucnu se počítá s využitím tohoto přístupu k vyhodnocování výsledků modelů CMIP6.

Byla prezentována analýza náhodného výskytu (event. coincidence analysis) jako ná stroj pro kvantifikaci vztahů mezi různými datovými řadami (např. výbuchy sopek a teplota vzduchu) z klimatických modelů, mezi kterými mohou být i nelineární a nestacionární vztahy.

Velká pozornost byla věnována extrémům v současném i budoucím klimatu, a to s důrazem na jejich analýzu pomocí nelineárních metod. Například vyhodnocování extrémních srážek bylo věnováno velké množství příspěvků, a to jak v současném klimatu (množství extrémních srážek se v různých dostupných datasetech liší – problém gridování), tak ve výsledcích klimatických modelů (problém předpokladu stacionarity). Většina se však věnovala denním a vícedenním úhrnům.

Velkou výzvou zůstává korektní homogenizace dat, která by měla citlivě pracovat nejen s průměrnými hodnotami, ale právě i s extrémy.

Překvapivě velmi málo příspěvků bylo věnováno sezonním a dekádním výhledům. V Evropě uživatelé vycházejí z výsledků sezonních předpovědí ECMWF (Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí v Readingu) – Systém 4 (prezentována sezonní předpověď extrémních indexů pro Švýcarsko), ale vzhledem k velkým nejistotám je praktické využití těchto výhledů zatím omezené a diskutabilní.

Celkově lze hodnotit tuto konferenci, na které byly v drtivé většině předneseny kvalitní a inspirující příspěvky, velmi kladně.

Sborník abstraktů je v elektronické podobě k dispozici u účastníka konference. V dohledné době by se na stránkách konference měly objevit i celé příspěvky ústních prezentací a posterů.

Stanislava Kliegrová, Meteorologické zprávy, roč. 69, 2016/4