Ve dnech 24.–29. července 2016 proběhla v polské Wroclavi mezinárodní konference s názvem Fog, Fog Collection and Dew. Jedná se o dobře zavedenou akci opakující se vždy jednou za tři roky, která je věnována veškerým aspektům týkajícím se mlhy a rosy. První z řady úspěšných konferencí na toto téma byla uspořádána již v r. 1998 v kanadském Vancouveru. Následovala setkání v r. 2001 v St. John’s v kanadském Newfoundlandu, v r. 2004 v jihoafrickém Kapském Městě, v r. 2007 v chilské La Sereně, v r. 2010 v německém Münsteru a v r. 2013 v japonské Jokohamě.
Probíraná témata byla tentokrát skutečně různorodá a pokrývala nejen vědy exaktní, ale překvapivě dokonce i umělecké disciplíny. Patřily mezi ně monitoring mlhy, klimatologie mlhy, dálkový průzkum mlhy, modelování mlhy, chemie mlhy, fyzika mlhy, mlžná depozice, vliv mlhy na vegetaci, předpověď mlhy, mlha v dopravě, projekt týkající se shromažďování mlžné vody, materiály k zajištění sběru mlhy, mlha v umění, mlha v literatuře, projekty týkající se rosy, chemie rosy, fyzika rosy.
Jednání neprobíhala paralelně v sekcích, jak bývá u mnoha konferencí obvyklé, ale organizátoři zvolili formát „one single track“. Prezentace se tedy odehrávaly v jednom sále pro všechny účastníky, jednotlivé sekce následovaly po sobě, nebylo nutné mezi tématy volit, a účastník o nic nepřišel.
Posterové prezentace byly krátce slovně uvedeny vždy v příslušných sekcích, takže bylo možné se velmi rychle zorientovat a jít přímo k posterům podle předem vytypovaných zájmů.
Konference se konala v moderní budově Fakulty právnické, administrativní a ekonomické Wroclawské univerzity. Organizační výbor, v čele s předsedou Dr. Mieczyslawem Sobikem a jeho tajemníkem Dr. Markem Blašem z Wroclavské univerzity, připravil účastníkům skutečně výborné zázemí pro výměnu odborných informací, nejnovějších výsledků i pro společenská setkání.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že mlha a rosa jsou zcela okrajovým odborným tématem, účastnilo se akce asi 120 participantů z více než 30 zemí zastoupených na všech kontinentech. V rámci konference byla nově ustavena Mezinárodní asociace pro mlhu a rosu (International Fog and Dew Association – IFDA). Založení proběhlo aklamací účastníky konference. Do čela Asociace bylo na tříleté období mezi konferencemi zvoleno devítičlenné předsednictvo. Prezidentem se stal Prof. Otto Klemm z University v Münsteru.
Ačkoliv mlha je v podmínkách ČR spojována především s problémy v dopravě letecké i pozemní či s kontaminací přírodního prostředí znečišťujícími látkami z ovzduší prostřednictvím atmosférické depozice, v řadě oblastí světa může být mlha či rosa velmi prospěšná až životně důležitá, jakožto jediný zdroj vody pro ekosystémy i člověka. Již dnes existuje a dále se vyvíjí celá řada důmyslných zařízení, která jsou schopna velmi účinně zachytávat a shromažďovat vodu z mlhy či rosy tak, aby ji mohl člověk využít pro své potřeby. Zvířata i rostliny žijící tam, kde je sucho, se na nedostatek vody dokázaly v průběhu času adaptovat, a tak mohou přežít i v extrémně suchých oblastech, jakými jsou třeba Namibská poušť či Atacama. Pro některé živočišné druhy, např. plazy, může být jediným zdrojem vody ranní rosa vysrážená na jejich vlastním těle. V chilské Atacamě, nejsušší poušti světa, dokáže přežít jediná rostlina, Tillandsie, a to jen díky zvláštní schopnosti velmi účinně využít vodu z mlhy.
Dokáže absorbovat až 50 ml vody na m2 za hodinu a její absorbce vody je asi 200× rychlejší než evaporace. Řada studií z různých oblastí světa upozorňuje na to, že výskyt mlhy na většině pozorovacích lokalit v posledních desetiletích klesá, stejně tak jako délka jejího trvání a intenzita (Vautard et al. 2009). Analýzou denních pozorování horizontální dohlednosti v období 1976–2006 bylo zjištěno, že v Evropě došlo k významnému snížení počtu dnů s nízkou horizontální dohledností, a to mnohde až o polovinu (van Oldenborgh et al. 2009).
Spekuluje se, že to může být důsledek klimatické změny nebo klesajícího znečištění ovzduší. V jedné z klíčových přednášek prezentoval Prof. Otto Klemm výsledky zajímavé studie prokazující, že fyzikálně je možné obojí, přičemž nárůst průměrné teploty o 0,1 °C odpovídá nárůstu v dohlednosti o 36 m stejně tak, jako snížení koncentrace aerosolu o 10 % (Klemm, Lin 2016).
Za ČHMÚ byl prezentován příspěvek „The Contribution of Fog to Nitrogen deposition: Estimation of Spatial Pattern based on Data-Driven Geostatistical Model“ (Hůnová et al. 2016) odhadující, že příspěvek mlhy k atmosférické depozici dusíku se na přibližně 85 % českého zalesněného území pohybuje v rozmezí 0,25–1,0 g.m–2.r–1, a může tak, zejména v horských lesích, činit podstatnou část mokré atmosférické depozice dusíku.
Zájemci si mohou Sborník abstraktů z konference bezplatně stáhnout na webové adrese http://fog-conf.meteo.uni.wroc.pl/images/publications/FFCD_2016_Poland_proceeding_book.pdf.
Literatura:
HŮNOVÁ, I., KURFÜRST, P., STRÁNÍK, V., 2016. The contribution of fog to nitrogen deposition: estimation of spatial pattern based on data-driven geostatistical model. In: M. BLAŠ, M. SOBIK, eds., 7th International Conference on Fog, Fog Collection and Dew, 24–29 July 2016, Wroclav, Poland. Proccedings Book. Wroclaw: Uniwersytet Wroclawski, s. 172. ISBN 9787-83-62673-54-4.
KLEMM, O., LIN, N-H., 2016. What causes observed fog trends: air quality or climate change? Aerosol and Air Quality Research, Vol. 16, s. 1131–1142.
VAN OLDENBORGH, G. J., YIOU, P., VAUTARD, R., 2010. On the roles of circulation and aerosols in the decline of mist and dense fog in Europe over the last 30 years. Atmospheric Chemistry and Physics, Vol. 10, s. 4597–4609.
VAUTARD, R., YIOU, P., VAN OLDENBOURGH, G. J., 2009. Decline of fog, mist and haze in Europe over the past 30 years. Nature Geoscience, Vol. 2, s. 115–119.
Iva Hůnová, Meteorologické zprávy, roč. 69, 2016/6