Autoři: Jan Daňhelka, Radim Tolasz, Karel Krška, Jan Macoun, Libor Elleder. Praha: ČHMÚ 2020, 148 stran. ISBN 978-80-7653-005-8.
Pod právě uvedeným názvem vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v závěru minulého roku knižní publikaci věnovanou stému výročí svého založení, pokud to ovšem počítáme v rámci celé škály jeho přímých institucionálních předchůdců a v souvislosti s komplikovaným organizačním vývojem probíhajícím již od založení někdejšího československého státu. Tato publikace je dílem autorů: Jan Daňhelka, Radim Tolasz, Karel Krška, Jan Macoun, Libor Elleder a vyšla v nákladu 500 výtisků pod ISBN 978-80-7653-005-8.
Kromě úvodu, závěru a rozsáhlého seznamu použitých literárních pramenů je členěna do následujících částí:
– Vývoj Českého hydrometeorologického ústavu.
– Sto roků extrémů 1919–2019.
– Kapitoly z historie vědních oborů:
a) Kapitoly z historie meteorologie na našem území.
b) Kapitoly z historie poznávání hydrologického cyklu.
c) Znečištění ovzduší – historický exkurz.
– Zrození vědních oborů – antická filozofie.
– Mytologické představy o atmosféře a hydrosféře.
Vyjdeme-li ze skutečnosti, že prvoplánově jde o pamětní publikaci k významnému jubileu instituce ČHMÚ, lze zřejmě konstatovat, že je publikací zdařilou. Působí velmi důstojným, ale nikoli nadneseně bombastickým dojmem, čtenářsky je nepochybně velmi zajímavá, po grafické stránce nevtíravá, ale dostatečné výrazná a vkusně uspořádaná, bohatě vybavená barevnou, a to zejména fotografickou dokumentací.
Z hlediska obsahového zpracování publikace a rozvržení probírané látky není situace recenzenta jednoduchá. Na první pohled je zřejmé, že zde, a to pravděpodobně záměrně, neproběhla sjednocující redakce, texty jsou evidentně tvořeny svými autory dosti nezávisle na sobě. Knížka není důsledně uspořádána dle nějaké vůdčí myšlenkové linie, ale představuje něco jako svým způsobem čítankový soubor zajímavých textů. Ostatně není uváděn žádný redaktor nebo recenzent díla. I když to není výslovně uvedeno, nebo nějakou grafickou úpravou vyjádřeno, lze knížku evidentně rozdělit na dvě základní části. Do první můžeme zařadit úvodní dva body ze zde uvedeného obsahu, do části druhé pak zbytek.
V prvním obsahovém bodu je chronologicky a čtivým způsobem zachycen stoletý vývoj instituce, jež má dnes podobu ČHMÚ, a to v nejednoduchých souvislostech a peripetiích, do nichž se v plném rozsahu promítá společenský, politický a státoprávní vývoj od vzniku Československa v r. 1918.
Druhý obsahový bod lze dle názoru recenzenta hodnotit jako odborně podstatné těžiště celé knížky. Rok po roce jsou zde uváděny, stručně popisovány a charakterizovány události, které se jakkoli dají považovat za počasové extrémy.
Přehlednosti velmi prospívá závěrečné, v podstatě tabelární shrnutí celého obsahu. Pro jakéhokoli zájemce o výraznější počasové jevy v zahrnuté stovce let to může být opravdu velice užitečný odborný materiál s vysokou informační hodnotou.
Zbývající část knížky má výrazně převažující historický charakter, není to však text historicko-vědeckého zaměření, je zpracován odborníky v meteorologii, klimatologii a hydrologii, kteří se o historii svých oborů aktivně zajímají, nejsou však na tomto poli odborníky profesionálního zaměření. K této části nyní uveďme několik poznámek.
Především je svým netradičním řazením zajímavé uspořádání prezentované látky zpětně proti toku času, a to od novověkého formování systematických meteorologických, klimatologických a hydrologických poznatků až k mytologickým představám dávných civilizací starověku. Podstatnou záležitostí, kterou zde nutno brát v úvahu, představuje skutečnost, že v tematické oblasti meteorologie (se zahrnutím klimatologie) je pro zpracovatele textů situace metodicky a podkladově poněkud odlišná od hydrologie. V rámci české oborově historické literatury existují dvě velmi obsáhlé knižní publikace „Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku“ a „Hydrometeorologická služba armády české republiky v období 1918–2009“. Je proto svým způsobem přirozené, že část naší knížky nadepsaná „Kapitoly z historie meteorologie na našem území“ se může, přinejmenším v některých partiích, jevit jako jisté glosování právě zmíněných širších literárních pramenů, u nichž lze předpokládat širší čtenářskou obeznámenost. Začíná se od Johanna Keplera, výklad pak přímo směřuje ke stručné charakteristice vývoje meteorologických přístrojových měření až ke konci 19. století. Následuje jakoby zpětný odskok do 18. století k Prokopu Divišovi a posléze ke klementinské observatoři. Pokračují zmínky o prof. Augustinovi a prof. Hanzlíkovi. Potom se již víceméně kontinuálně přechází k prvorepublikovému vývoji a dále směrem k současnosti. Naproti tomu formálně symetrická část „Kapitoly z historie poznávání hydrologického cyklu“ je zpracována poněkud systematičtěji, z časového hlediska kontinuálněji, a především uvažována v širším světovém kontextu dějinného vývoje hydrologické problematiky. Je zřejmé, že autorským záměrem zde bylo vytvořit dílo zásadnějšího syntetického a obecnějšího charakteru. Z obecně historického hlediska se zde vyskytují některé marginální podivnosti, např. na str. 86 jsou v souvislosti s roky 1425 a 1432 zmínky, které navozují, že v této době vykonával císař Zikmund Lucemburský standardní vládu v Čechách.
Zamyslíme-li se nyní nad obvyklou otázkou: „Co v obsahu textu chybí?“, je mj. možno litovat absence dvou meteorologických témat. V prvním případě toho, že není přímo podchyceno zajímavé období aplikování tzv. meteorologické norské školy v naší prvorepublikové synoptické službě. Byla by to zároveň vhodná příležitost konkrétněji prezentovat významnou osobnost Gustava Swobody, která je sice sporadicky zmiňována, ale bohužel spíše mimo souvislý kontext. Reprodukce jeho obrazu na str. 75 je mimo textovou souvislost. Druhý případ souvisí s tím, že prakticky vůbec není podchycena zásadní změna meteorologických předpovědních metod a přechod od tzv. subjektivně synoptického přístupu k metodám založeným na aplikacích numerických předpovědních modelů.
Navazující část zaměřená na problematiku znečištění ovzduší je výstižně prezentována jako exkurs danou tematikou. Ten se týká jak mezinárodního kontextu, tak našich specifik v tematické oblasti, jež je jak v minulosti, tak v přítomnosti spojena s velkou odbornou a společenskou naléhavostí.
Zpracování se vyznačuje střízlivostí, kultivovanou věcností a zasvěceností. Dobře vystihuje významné aktivity ČHMÚ, a to i v kontextu hlavních mezinárodních kooperací Obecněji historická část knížky má spíše charakter šířeji vzdělávacího textu. Velmi zajímavou je pasáž ohledně antické filozofie věnovaná především Aristotelovi ze Stageiry. Poměrně rozsáhlá sbírka citátů z jeho díla týkajících se meteorologických a hydrologických záležitostí doprovozená dnešními stručnými výklady „uvádějícími věci na pravou míru“ působí velmi živým a inteligentním dojmem. Závěrečné pasáže knížky jsou věnovány mytologickým představám o atmosféře a hydrosféře starověkých civilizací Egypta, Mezopotámie a Indie, typicky se formujících v oblastech říčních veletoků. Z hlediska dnešních širokých zájmů o vše, co souvisí s Čínou, je otázkou, proč zde byla starověká Čína pominuta. Zvídavého čtenáře by dále mohlo zajímat, jak tomu bylo v souvislosti se severoamerickými nebo jihoamerickými Indiány v oblastech Amazonie nebo kolem veletoku Mississippi. Závěr textu je posléze věnován mytologii starých Slovanů.
Celkově možno uzavřít tak, že daná knížka představuje zdařilou reprezentativní publikaci jubilejního charakteru. Taková publikace si zpravidla neklade přímé a výrazné originálně vědecké ambice. Evidentně je to zde v souladu s vydavatelským záměrem, neboť nikde není uvedeno, že by texty prošly odbornou recenzí. Čtenáři se však nabízí zajímavá četba velké informativní hodnoty a pozoruhodné obsahové šíře.
Z čistě formálního hlediska lze říci, že knížka je dobře a poutavě graficky zpracována, je vybavena velkým počtem rozmanitých a většinou barevných fotografií. Určitým drobným kazem je zde skutečnost, že u některých z relativně nevelkého počtu prezentovaných grafů jsou špatně čitelné popisy, někde dokonce na osách chybí uvedení jednotek.
Případní zájemci si knížku mohou objednat přes webové stránky: nakladatelstvi.chmi.cz.
Jan Bednář, MZ 2021/3
