JEŠTĚ KE KATASTROFÁLNÍ POVODNI V PODHŮŘÍ ORLICKÝCH HOR VE DNECH 22. AŽ 25. ČERVENCE 1998
Podrobné údaje o katastrofální povodni v Orlických horách v červenci 1998 byly již v Meteorologických zprávách publikovány [11. Protože nebyla uvedena některá data získaná pozorováním na bývalé stanici HMÚ Deštné v Orlických horách – Luisino údolí, která byla v provozu v rozsahu hlášení INTER od května 1956 do září 1973 a dále s omezeným přístrojovým vybavením v minimálně týdenních pozorovacích intervalech, kromě denního pozorování v měsících červenci a srpnu, a speciálních zájmových období autora, pokládám za prospěšné uvést některé doplňující údaje. Pro pobočku ČHMÚ v Hradci Králové se prováděla měření srážek, výšky a vodní hodnoty sněhové pokrývky a v letech 1993-1995 sběr srážek pro analýzy vertikálních srážek včetně spadu. V roce 1997 pobočka ČHMÚ v Hradci Králové tuto stanici zrušila.
Autor tohoto příspěvku však provádí pozorování dále pro potřeby soukromého ekologického výzkumu. Některá data byla v souvislosti s dokumentací určitých změn druhového spektra fauny a flory, včetně výsledků analýz námraz, publikována v [2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11].
Lokalita
Stanice Luisino údolí leží ve výšce 870 m n. m. blízko pramenů Zdobnice a rozvodí k Bělé (obr. 1). Vzhledem k vzrůstu vegetace neodpovídá v posledních letech umístění srážkoměru normě ČHMÚ. Z tohoto důvodu se měří současně i na 2 m vysokém podstavci zbylém z období předválečných měření na této stanici, stojícím 25 m severně od žaluziové budky a srážkoměru. Rozdíl v měření je podle směru a síly větru a intenzity srážek v rozmezí 0-2 %.
Výsledky a diskuse
V aktuálním období katastrofální povodně, tj. 22.-25. 7. 1998, bylo na stanici Luisino údolí naměřeno celkem 143,7 mm srážek s následujícím časovým rozložením: 118,2 mm od 22. 7. 16.15 h až 23. 7. 6.00 h; 24.4 mm v časných ranních hodinách 24. 7. a 1,1 mm 25. 7. mezi 15.30-16.00 h při bouřce.
Soudě podle eroze půdy podél silnice ve směru Zákoutí-Luisino údolí procházela ostrá hranice rozdílu intenzity a množství srážek asi 200 m jižně podél potoka ústícího spolu s potokem od Luisina údolí do Bělé (obr. 1, srovnej topografii terénu). Právě topografii terénu v pramenné oblasti Bělé, tj. západním svahům Velké a Malé Deštné, Šerlichu a údolí Zákoutí oddělujícím hlavní hřeben od jihozápadně předsunutého hřebene svažujícího se od Vrchmezí přes Po-lomský kopec až k obci Deštné, lze přičíst občasné výrazné rozdíly mezi stanicí ČHMÚ Deštné v Orlických horách (635 m n. m.) a pozorováním v Luisině údolí (870 m n. m.).
V citované stati o katastrofální povodni v červenci 1998 [1] je uvedeno pro stanici Deštné v Orlických horách jako předcházející maximální množství srážek spadlých za 24 hodin 100,9 mm naměřené 15. 6. 1910. K tomu je nutné uvést denní úhrn srážek 104,0 mm dosažený 4. 7. 1958. Údaje z extrémně srážkově bohatého údobí v červnu a červenci 1980 včetně srovnání hodnot mezi stanicemi Deštné v Orlických horách – Luisino údolí a Deštné v Orlických horách udává tab. 1. Některé údaje z této tabulky a další klimatologická data pro stanici Luisino údolí jsou uvedena včetně výsledku analýz námraz v publikacích o některých vlivech na fluktuace, změny druhového spektra a jiné otázky ekologie drobných savců [5, 6, 7, 11].
V souvislosti s údaji o extrémních srážkách lze porovnat i množství srážek v březnu 1970 a únoru 1999, která byla téměř stejná (v březnu 1970 231,1 mm s diferencí od průměru 1957 – 1967 + 153,4 mm; v únoru 1999 237,9 mm s diferencí od průměru 1957 – 1982 + 153,6 mm). Dne 6. 3. 1970 bylo zároveň dosaženo absolutního maxima 94,5 mm sněhových srážek spadlých na stanici Luisino údolí od r. 1956 [11].
Závěr
V tomto příspěvku o měření srážek a další činnosti v Luisině údolí, měřícímu místu nejblíže položenému nynější stanici ČHMÚ v Deštné v Orlických horách, podávám doplňující údaje k publikovanému syntetickému zhodnocení povodně [1], Dále jsou uvedena měření ze stanice Luisino údolí v některých srážkově extrémních obdobích jak v létě, tak v zimě, za účelem demonstrace lokálních rozdílů naměřených srážek, ovlivněných zřejmě rozdílem nadmořské výšky obou stanic a topografií terénu hřebenu Orlických hor (tab. 1, obr. 1).
Literatura
[1] Hančarová, E. – Metelka, L. – Mrkvica, Z. – Pavlík, J. -Pozler, R. – Šiftař, Z. – Váchal, P. – Veselý, R.: Katastrofální povodeň v podhůří Orlických hor ve dnech 22. až 25. 7. 1998. Meteorol. Zpr., 52, 1999, č. 1, s. 1-12.
[2] Porkert, J.: Ke strukturálním změnám biotopů tetřevovitých (Tetraonidae) v hřebenových partiích východních Sudet a jejich vztahu k imisím škodlivin transponovaných srážkovými vodami. Opera corcontica, 19, 1982, s. 165-182.
[3] Porkert, J.: Pas de chance de survie du grand tétras dans les Sudetes orientales. In: Kempf, Ch. (edit.): Act. Coll. Int. Tetras. Colmar 1982, s. 120-136.
[4] Porkert, J.: Einige Faktoren, die Úberlebenschancen der Tetraoniden in den Ostsudeten beeinflussen. In: Proc. XVI. IUGB Congr. Vysoké Tatry, Štrbské pleso 1983, s. 668-678.
[5] Porkert, J.: Kleinsáugerabfänge in einem Wohnhaus und deren das Artenspektrum beeinflussende Begleitumstande. Lynx (Mammalogické zprávy), nova series, 22/1984, s. 31-47.
[6] Porkert, J.: Zum Einfluss des Niederschlags auf dieVerschiebung der Gradationsjahre der Gelbhalsmaus (Apodemus flavicollis) sowie zur Veränderung des Artenspektrums der in einem Wohnhaus abgefangenen Kleinsäuger. Lynx (Mammalogické zprávy), nova series, 23/1987, s. 75-92.
[7] Porkert, J.: Zum Einfluss des Niederschlags und anderer Faktoren auf Fluktuationen und Artenspektrum der Kleinsáuger im Adlergebirge (Orlické hory) nach Abfángen im Wohnhaus. Lynx (Mammalogické zprávy), nova series, 25/1989, s. 41-64.
[8] Porkert, J.: Nebelfrost als das Aussterben von Tetraoniden fördernder Faktor in den Ostsudeten. Acta ornithoecol., 2, 3, 1991, s. 195-209.
[9] Porkert, J.: Some results of longterm hoarfrost research in the Orlické Hory Mountains, Czech Republic, and comparisons with hoarfrost from northeastern Finland. Acta Univ. Carol. Environmentalica, 12, 1999 . [V tisku].
[10] Porkert, J.: Methodische Gesichtspunkte zum Sammeln des Nebelfrostes als eines durch Speicherung von Schadstoffen umweltbelastenden Faktors. Vergleich der Ergebnisse aus Oulanka 1994-1998, Värno 1996-1998 und aus dem Adlergebirge, NO-Böhmen, Tschechien 1978-1998. Oulanka Reports 23, 1999. [V tisku].
[11] Vlasák, P. – Porkert, J. \ Immigration von Kleinsäugern in ein Wohngebäude, abhänging von meteorologischen Bedingungen. Lynx (Mammalogické listy), series nova, 14/1973, s. 78-98.
Jan Porkert, MZ 1999/5, ročník 52, st. 155-156