Nutno podotknout, že kromě nároků na výpočetní techniku tato problematika obnášela i značné nároky na fyzickou kondici řešitele – vzpomeňme na inventární položku tehdejšího družicového oddělení, která nesla specifikaci „baťoh na dálkový přenos hromadných dat“. Za tímto poněkud krkolomným až tajuplným názvem se skrýval skutečně obyčejný, asi třicetilitrový baťoh, ve kterém jubilant přenesl na svých zádech mezi různými výpočetními centry v Praze a Libuší řádově stovky gigabajtů dat, určených pro zpracování na tehdejších sálových počítačích…

Vedle již výše zmíněných aplikací se „náš Karlík“ podílel například na vývoji algoritmů pro zpracování dat ze 3. kanálu AVHRR (jak pro účely výzkumu horních hranic konvektivních bouří, tak např. pro odhad rozsahu sněhové pokrývky), na zajištění provozu a pozdější inovaci družicového systému na Libuši, resp. na různých lektorských aktivitách pracoviště; za všechny vzpomeňme na postgraduální kurz družicové meteorologie, konaný v rámci SMO a UNDP pro specialisty z KLDR v letech 1986 až 1987. V rámci tohoto kurzu působil tři měsíce v KLDR jako lektor.

Další vývoj výpočetní techniky odsunul „baťoh na dálkový přenos hromadných dat“ pryč z inventury, přenos dat na zádech nahradily počítačové sítě, výpočetní technika se současným prudkým růstem výkonu značně miniaturizovala, takže nyní se družicová data zpracovávají na místě příjmu. Současně prošel jubilant i značným vývojem svých odborných zájmů – postupně přibral zpracování dat z družicové sondáže atmosféry (např. výpočet celkového množství ozonu), až po současné provozní správcování systému družicového příjmu firmy VCS, instalovaného na Libuši v letech 1994 až 1995.

Popřejme Karlovi nejen dobré zdraví, pevné nervy, mnoho dalších terrabajtů úspěšně zpracovaných družicových dat, ale občas pro osvěžení mysli i nějakou tu atraktivní internetovou virtuální micinku!

Martin Setvák, MZ 2002/1, ročník 55, str. 32