Josef Brablec
1913–1973
Jeho rodinné sociální poměry mu v této době však nedovolovaly, aby se své zálibě věnoval jako povolání a tak se místo studia přírodních věd, po kterém toužil, vyučil holičem a kadeřníkem. Nikdy však na svou lásku k přírodě nezapomněl a zůstal jí za všech okolností věrný. Jeho dávné přání se začalo realizovat v roce 1935, kdy byl po nástupu vojenské presenční služby přidělen k povětrnostní službě, kterou si oblíbil tak, že u ní zůstal do konce svého života.
Od počátku roku 1938 pracoval jako civilní zaměstnanec ve vojenské letecké povětrnostní službě, odkud byl vyslán do kurzu pro velitele a správce povětrnostních stanic. Tento kurs absolvoval s píli a houževnatostí jemu vlastní s výtečným prospěchem a byl umístěn jako správce letecké povětrnostní stanice v Letňanech a později v Chustu na bývalé Podkarpatské Rusi. V roce 1939 musel toto své působiště za dramatických okolností opustit a po návratu domů, přes Rumunsko, Jugoslávii a Rakousko, byl v témže roce převeden do Státního meteorologického ústavu.
Od roku 1935, kdy se Josef Brablec poprvé seznámil s meteorologii stále víc a víc jí propadal, až se stala nejen jeho povoláním, ale i koníčkem, kterému věnoval všechen svůj volný čas. Intensivně studoval a pracoval a podařilo se mu z velké části odstranit nedostatky ve vzdělání.
V meteorologické službě prošel řadu profesí od letecké meteorologické služby přes klimatologii a zemědělskou meteorologii až k fenologii, kterou měl nejraději a kde zastával řadu funkcí i vedoucích.
Během dlouhé, téměř 351eté praxe v Hydrometeorologickém ústavu byl Josef Brablec vždy houževnatý a svědomitý pracovník, který se snažil, aby výsledky jeho práce našly vždy praktické uplatnění. Ze všech jeho prací vyzařovala láska k této disciplíně, přesnost a pečlivost.
Josef Brablec býval rovněž velmi politicky a veřejně činný člověk a řadu let působil v redakci Meteorologických zpráv. I tyto práce vykonával vždy svědomitě, a jak on to uměl, celým srdcem a věnoval jim všechen svůj volný čas.
Veškerá odborná i veřejně prospěšná práce Josefa Brablece byla vždy vysoce oceňována nejen pracovníky Hydrometeorologického ústavu, ale v roce 1970 se mu dostalo uznání a oceněni také udělením rezortního vyznamenání „Odznaku ministra lesního a vodního hospodářství”.
Při vzpomínce na Josefa Brablece nesmíme zapomenout ani na jeho lidské vlastnosti. Jeho klidná, kamarádská, veselá a vyrovnaná povaha mu získala oblibu u všech.
Smrtí Josefa Brablece byly zpřetrhány všechny jeho nemalé plány a snahy o stálé zdokonalování agrometeorologie.
- Příspěvek k výzkumu a zjištění suchých oblastí v ČSR. MZ, 2, 1948, č. 5.
- Ještě k výzkumu suchých oblastí ČSR. MZ, 3, 1949, č. 6.
- Předpověď nočních mrazů podle Sinjavského. MZ, 4, 1950, č. 1-2.
- Pokus o znázornění nebezpečí mrazů v době vegetační. MZ, 4, 1950, č. 3-4.
- Klimatické vymezení oblastí v ČSR vhodných pro pěstování rýže. MZ, 4, 1950, č. 5-6.
- Fenologický kalendář přírody Plumlova na Moravě. MZ, 5, 1952, č. 1.
- Fenologický kalendář přírody Střednic u Mělníka v Čechách. MZ, 5, 1952, č. 2.
- Fenologický kalendář přírody Hodonína na Moravě. MZ, 6, 1953, č. 3.
- Dvě studie z fenologie. MZ, 5, 1952, č. 3.
- Předpověď žní podle fenologických dat. II. celostát. meteor, konf. Bratislava 1953, Praha, HMÚ 1954
- Předpověď všeobecného počátku žní ozimého žita v roce 1954. III. celostát. hydromet. konf. Praha 1954. Praha, HMÚ 1956
- Předpověď všeobecného počátku žni ozimého žita v roce 1954. 2. Poznámky z komplexní kombajnové sklizně v Býkvi u Mělníka. III. celostát. hydromet. konf. Praha 1954. Sborník dokumentů, Praha, HMÚ 1956.
- Příručka pro fenologické pozorovatele. Praha HMÚ 1956.
- Agrometeorologické lhůty setí a sklizně kukuřice na zrno, na siláž a na zelené krmení. Stát. zem. nakl. Praha 1961.
Jaroslav Čulík, MZ 1973/5, ročník 26, str. 155