Jana Janotová

narozena v roce 1942

Paní Jana Janotová – 50 let dobrovolným pozorovatelem ve Světlé Hoře

Dne 1. května 1970 poprvé přistoupila k meteorologické budce a odečetla všechny potřebné hodnoty pro svůj první klimatologický termín jako dobrovolný pozorovatel Českého hydrometeorologického ústavu. Od té doby uplynulo neuvěřitelných 50 let, a i když se v průběhu desetiletí změnil typ stanice i rozsah pozorování, nic to nemění na skutečnosti, že paní Jana Janotová ze Světlé Hory je jednou z mála, které se této mety podařilo dosáhnout.

Paní Jana Janotová (roz. Komárková) se narodila 7. 6. 1942 ve Zlíně, ale pochází ze Světlé Hory, která se nachází na východním úpatí Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce 600 m, 7 km severozápadně od města Bruntál. Vyučila se
zahradnicí a po svatbě s panem Josefem Janotou se přestěhovali do Václavova u Bruntálu, kde byli rovněž oba
zaměstnáni v místním JZD. Zde se jim také narodila dcera Iveta a po dalších pěti letech syn Josef. V této době dostali možnost
se přestěhovat zpátky do Světlé Hory a pracovat pro Horskou laboratoř, vedenou pod Výzkumným ústavem zelinářským Olomouc (původně Krajský výzkumný ústav zemědělský), a vést tam zelinářský výzkum. Protože se provádělo zejména testování nově vyšlechtěných odrůd (okurky, košťáloviny), bylo potřeba znát i klimatické podmínky daného místa. Součástí této horské laboratoře byla proto i klimatologická stanice, kterou od jejího založení v roce 1955 obsluhoval řídící učitel ve výslužbě pan Josef Friedl. V květnu roku 1970 náhle zemřel, a proto ihned pozorování převzali manželé Janotovi. Výzkum v této podobě zde probíhal až do roku 1990, kdy byl zřizovatelem zrušen, a stanice byla zprivatizována. Chvíli ještě pokračoval
výzkum pro obilnářský Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž. Poté byl provoz ukončen a na místě zřízeno klasické
zahradnictví, které vedla paní Janotová, zatímco pan Janota se pustil do komunální politiky (místostarosta Světlé Hory).
Po mnoho let zde také chodili na praxi studenti střední zemědělské technické školy.
Pozorování a měření ve Světlé Hoře bylo díky své poloze a podmínkám považováno za velmi důležité a stanice vždy
patřila k páteřní dobrovolnické síti ČHMÚ. Pozorovací program stanice byl bohatý, kromě standardních meteorologických prvků jako teplota a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, srážky nebo sněhoměrné charakteristiky se měřily
i sluneční svit nebo teploty půdy. Několik let zde fungovala i fenologická stanice nebo stanice kvality ovzduší (1997–2010). Spolu s dalšími 12 dobrovolnickými klimatologickými stanicemi v působnosti ostravské pobočky, tvořila Světlá Hora tzv. skupinu interových stanic, což znamenalo, že se denně telefonicky předávaly informace o naměřených datech za uplynulých 24 hodin ve speciálních kódech. V roce 1998 pak byla stanice mezi prvními dobrovolnickými automatizovanými stanicemi ostravské pobočky, vybavenými komunikačním počítačem pro vkládání a odesílání naměřených a pozorovaných dat. Svou práci paní Janotová i její manžel (zemřel 22. 11. 2017) vykonávali vždy pečlivě a svědomitě.
V historickém žebříčku nejdéle sloužících pozorovatelů klimatologických stanic na severní Moravě a ve Slezsku jsou manželé Janotovi na 2. místě, hned za Gustavem Adolfem Thalem, učitelem ze Suchdola nad Odrou, který byl pozorovatelem v období leden 1873 až červen 1924, tedy celkem 51,5 let. V příštím roce se tedy paní Janotová dostane na příčku nejvyšší. V žebříčku nejdéle sloužících pozorovatelů bez rozdílu typu stanice jí pak patří 7. příčka.
Děkujeme paní Janě Janotové (i jejímu manželovi), že svou činností tak dlouho přispívá k poznání meteorologických podmínek v podhůří Hrubého Jeseníku. Do dalších let jí přejeme pevné zdraví, optimismus, spokojenost a skvělé rodinné zázemí.
Miroslav Řepka, MZ 2020/4, str. 123-124