V současné době pracuje v oddělení biometeorologických aplikací odboru klimatologie.

Od počátku svého působení spolupracoval na klimatologických studiích regionů České republiky a mezinárodních agroklimatických projektech. Účastnil se ambulantních měření mikrometeorologických podmínek v porostech různých zemědělských plodin na experimentálních pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze 6-Ruzyni (VÚRV) a observatoře Doksany. V sedmdesátých letech prováděl gamaskopická a neutronová měření vlhkosti půdy a tepelné vodivosti na VÚRV a Výzkumném ústavu závlahového hospodářství. V roce 1980 založil novou výtvarnou podobu informačního bulletinu Agrometeorologický zpravodaj, která s menšími úpravami přetrvala dodnes.

V průběhu let 1982-1984 spolupracoval na výzkumu znečištění životního prostředí s podnikem Stavební geologie, pro který vytvořil model experimentálního území Samšín (sklolaminát a nerezová ocel). V letech 1985-1987 se účastnil post-graduálního studia Ochrana a tvorba životního prostředí ve vodním hospodářství. Studium ukončil obhájením závěrečné práce na téma Vybrané prvky půdního klimatu a možnosti jejich využití v rámci operativních služeb ČHMÚ.

Významná je i jeho publikační činnost – uveřejnil více než dvacet odborných prací, počínaje článkem Hodnocení signalizace plísně bramborové v letech 1967-1968 (Meteorologické Zprávy, 1969, roč. 22), až po odborná vystoupení na semináři v nizozemském Wageningen v letošním roce (viz článek Mezinárodní konference Challenging Times v tomto čísle Meteorologických Zpráv).

Již od útlého mládí projevoval umělecké sklony: v dalším hudebním vzdělávání (hra na housle, základy komponování hudby) mu zabránil úraz krční páteře, a tak přesunul své zájmy k výtvarné činnosti. O tom svědčí i to, že absolvoval kurz uměleckého osvětlování pro výtvarnou fotografii a film. V letech 1974-1976 absolvoval kurz malby zátiší a krajinomalby a v letech 1977-1979 kurz kresby a malby portrétu a postavy.

Přejeme jubilantovi, aby alespoň v dosavadním tempu a s tímtéž elánem dokončil vše, co si předsevzal, zejména aby mohl předat „digitalizovanou štafetu“ mladším kolegům bez ztráty květiny.

Jiří Nekovář, MZ 2003/4, ročník 56, str. 118