Ignác Uhrecký
1928–1987
Nedožité osmdesátiny doc. Ing. Ignáce Uhreckého, CSc.
Jedním z nadaných a pracovitých asistentů prof. Dr. Václava Nováka, DrSc. na Vysoké škole zemědělské v Brně byl doc. Ing. Ignác Uhrecký, CSc. Pocházel z velmi chudé rodiny příležitostného dělníka z vesnice Obyce na Slovensku (okres Nitra, dříve Zlaté Moravce). Narodil se 27. prosince 1928. Po základní škole a gymnáziu ve Zlatých Moravcích studoval v letech 1948 až 1952 na Agronomické fakultě VŠZ v Brně. Na konci studia obhájil diplomovou práci na téma Geonomický výzkum pěstování důležitějších teplomilných rostlin v rajonu Starý Poddvorov, Nový Poddvorov, Prušánky, Josefov a Dolní Bojanovice v okrese Hodonín s výborným prospěchem.
Potom byl přijat jako asistent na Ústav půdoznalství, meteorologie a klimatologie agronomické fakulty VŠZ v Brně, kde se stal v roce 1954 odborným asistentem. Pod vedením prof. V. Nováka vypracoval a v roce 1962 úspěšně obhájil kandidátskou dizertační práci na téma Studium tepelných vlastností půd.
Kromě pedagogické činnosti na ústavu, kde působil, se podílel velkou měrou na výzkumu půdního klimatu, především na jeho teplotních charakteristikách. Dále se významně účastnil na rozvoji fenologie, kde byla původní fenologická síť změněna na komplexnější biometeorologickou observatoř Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity (MZLU) v Brně s celkovým počtem 25 stanic. Stanice sledovaly a měřily všechny základní meteorologické prvky včetně výparu, půdních teplot a intenzity slunečního záření.
Uhreckého habilitační práce s názvem Půdní klima jako neoddělitelná součást vegetačního klimatu z roku 1966 byla cíleným pokračováním jeho dosavadní vědecké činnosti. Docentem byl jmenován v roce 1968. V další vědeckovýzkumné práci svou pozornost soustředil na půdní a porostové klima, včetně lužního lesa v lednicko-valtickém areálu. Zvláštní zřetel věnoval růstu, vývoji a výnosům různých zemědělských plodin na Školním závode v Žabčících. Z této činnosti publikoval 21 odborných prací a 2 závěrečné zprávy.
Docent Uhrecký byl srdečný, velmi oblíbený mezi spolupracovníky i posluchači agronomického, zahradnického a lesnického inženýrství. Byl jedním z mála učitelů slovenského původu na VŠZ v Brně, kteří se plně adaptovali na moravské prostředí, a průběžně se zdokonaloval v češtině. Výchově svých tří dětí věnoval velkou pozornost; jeho syn Štěpán se stal lékařem a působil v Třebíči, syn Jan je zvěrolékařem v Jaroměřicích nad Rokytnou, dcera Zdeňka Se provdala do Frýdku-Místku.
Doc. Uhrecký byl po dva roky vedoucím katedry půdoznalství, meteorologie a klimatologie VSŽ; podílel se na metodice sledování klimatu v porostech obilovin i v porostech lesních. Byl autorem či spoluautorem 37 publikací, včetně 3 celostátních učebnic a 4 učebních textů. Byl aktivním účastníkem celostátních i zahraničních vědeckých konferencí a přednesl celou řadu popularizačních přednášek.
Docent Ing. Ignác Uhrecký, CSc. zemřel náhle dne 30. července 1987 v Brně ve věku 59 let, kdy dokončoval svou doktorskou práci. Jeho životní dílo a neobyčejná houževnatost si zaslouží u příležitosti jeho nedožitých osmdesátin alespoň tuto krátkou vzpomínku.
Zdeněk Smolík, Blahomil Grunda, MZ 2008/5, ročník 61, str. 160
DOC. ING. IGNÁC UHRECKÝ, CSc., ZOMREL
Uprostřed tvořívej práce 30. júla 1987 vo veku 59 rokov po krátkej ťažkej chorobě zomrel dlhoročný vedúci pracovník Katedry krajinných meliorací a bioklimatologie Agronomickej fakulty Vysokej školy zemědělskej v Brně doc. ing. Ignác Uhrecký, CSc. Narodil sa 27. decembra 1928 v Obyciaoh pri Zlatých Moravciach. Absolvoval Vysokú školu zemědělskú v Brne, kde aj pracoval od roku 1951. V roku 1962 obhájil vedeekú hodnost kandidáta zemědělsko-lesniekých vied a v roku 1968 bol menovaný dooentom.
Na začiatku svojho odborného vývoja pracoval pod vedením profesora V. Nováka v problematiko tepelného režimu pdd. Takmer 25 rokov sa věnoval intenzívnemu štúdiu produkčno-ekologických problémov, hlavně sledovaniu vzťahov medzi prírastkami organickej hmoty a abiotickými faktormi prostredia. Za svoj plodný život publikoval vyše 50 póvodných vědeckých prác, vypracoval desiatky recenzií a odborných posudkov pre potřeby praxe. Jeho práce, známe u nás i v zahraničí, prinášajú nové poznatky o problémoeh prognóz potřeby vody u róznych polnohospodárskych plodin. Aka úspěšný, náročný, avšak u študentov oblůbený vysokoškolský učitel podielal sa na výchove stoviek, ba tisícok nových poln a hospodářských a lesných inžinierov. Širokého uznania so dostalo celoštátnym učebniciam Agrometeorologie a Lesnicko bioklimatológia, ktorých bol doc. Uhrecký spoluautorem.
Vela organizačnej práce vykonal ako člen Československej meteorologickej a zvlášť Československej bioklimatologickej spoločnosti pri ČSAV, kde dlhé roky pracoval vo funkcii člena předsednictva, člena hlavného výboru, člena terminologiokej komisie a předsedu sekcie bioklimatologie rastlín. Velmi aktivně vystupoval pri organizovaní celoštátnych odborných zasadaní, konferencií a sympózií. Bol členom vědeckých rád viacerýeh výskumných ústavov a od r. 1975 pracoval v subkomisii agroekologie Československé akademie zemědělské.
Doc. Ing. Ignác Uhrecký, CSc., svojou významnou vědeckou, organizátorskou a pedagogickou prácou dosiahol uznanic, hlbokú úctu a obdiv biometeorológov i v zahraničí. Československá agrometeorológia a fytobioklimatológia stratila v ňom uznávaného vedca, obětavého pracovníka, vzorného učitela a čestného člověka.
Vladimír Havlíček — Ján Tomlain, MZ 1987/6, ročník 40, str. 192