Již téměř 20 let funguje v geografickém prostoru terénní hra s názvem Geocaching, která mnohé uchvátila. Je to opravdu jen hra? Nebo se jedná o reklamní nástroj nebo zvláštní typ turistického průvodce? Pokud se s tímto fenoménem posledních let ještě někdo nesetkal, tak stručně shrnuji, že se jedná o hledání v terénu ukrytých krabiček s využitím GPS.
Nejvyužívanějším zdrojem informací o těchto krabičkách je server Geocaching.com, kde lze najít souřadnice, popis a někdy i nápovědu, jak krabičku najít (obr. 1).
Většinou krabičky popisují nějaké místo nebo událost, někdy tvoří série, v některých případech musíte k získání souřadnic a nápovědy splnit nějaké úkoly. Při hledání tak můžete navštívit české hrady a zámky, rozhledny, pivovary, rodné domy, technické památky nebo se jen tak projít v lese, poznat různé naučné stezky nebo vystoupat na vrcholy. Zvláštní kapitolou jsou městské krabičky ukryté v okapových rourách, na zábradlí, v různých výklencích a jiných ne vždy lákavých místech.
Samotné umístění krabiček je klasifikováno svou obtížností, terénem a velikostí krabičky. Obtížné může být po příchodu na správné souřadnice krabičku objevit, protože je dobře maskovaná, nebo ji vyzvednout, je-li umístěna vysoko na stromě, na skále nebo na ostrůvku uprostřed rybníka. Po nalezení se „kačer“ (účastník hry) do krabičky zapíše (loguje se) a na serveru zápis potvrdí. Účastníci se snaží zkompletovat různé série, mít nález v každém dni v roce, najít „nej“ krabičku (nejsevernější, nejvyšší, nejstarší, …), popřípadě zkompletovat všechny možné kombinace terénu a obtížnosti.
A proč o tom informujeme v Meteorologických zprávách? V Česku lze dnes již najít i krabičky, které tematicky souvisí s meteorologií nebo klimatologií. Například u některých pracovišť ČHMÚ jsou tyto tematicky zaměřené krabičky, které mají ve svém informačním sdělení (listing) i základní odborné informace (často je vidět, že jsou to informace zkopírované z veřejných zdrojů, autor popisu krabičky o daném oboru nic neví, někdy lze tušit, že popis psal odborník, ale systém funguje anonymně, a tak není důvod po autorech pátrat).
Namátkově lze vybrat tyto krabičky:
– Zámek Komořany (kód v systému Geocaching.com je GC1YJN9). Tato krabička má s ústavem společnou jen blízkost sídla ČHMÚ a v popisu informaci, že zámek od roku 1957 připadl do trvalého užívání Hydrometeorologickému ústavu. Od roku 2009 je v systému evidováno 1 770 nálezů.
– CHMI Plzeň Mikulka (GC6KNHC). Pěkná historická informace o vzniku pobočky ČHMÚ v Plzni. Informace o aktuální pracovní náplni je nepřesná a o rekordech by odborník u stanice založené v roce 2004 vůbec nehovořil. Přesto je to pro plzeňskou veřejnost zajímavá informace. Krabička je v systému necelý rok a eviduje zatím přes 300 nálezů.
– Sluneční hodiny (GC357MX). Stručná informace o pobočce ČHMÚ v Ústí nad Labem doplněná odkazy na další informační zdroje. Popis je napsán česky i anglicky a je zaměřen hlavně na popis slunečních hodin, které na budově pobočky existují. Od roku 2011 eviduje tato krabička téměř 1 100 nálezů.
– Pěkné počasí (GC1AA6D). K nalezení souřadnic je nutné vyluštit jednoduchý hlavolam umístěný přímo v popisu. Žádná informace o ČHMÚ zde není, ale nalezené souřadnice zavedou uživatele přímo k pobočce ČHMÚ v Ostravě. Od roku 2008 je evidováno téměř 650 nálezů.
– Klementinská meteocache (GC1M6N6). Zde je nutno k nalezení souřadnic krabičky odpovědět na testové otázky, které vycházejí z dlouhodobých měření na stanici v Klementinu, a odpovědi použít pro výpočet výsledných souřadnic, které jsou v blízkosti této stanice. Od roku 2009 systém eviduje 3 100 nálezů.
– Meteorologická věž (GC3P669). Tematicky je popis zaměřen na architektonickou zajímavost meteorologické věže v Praze na Libuši. 1 050 nálezců od roku 2012 však jistě zaznamenalo, že se nachází v blízkosti známého pracoviště ČHMÚ. Bohužel byla tato krabička v posledních měsících několikrát ukradena, a není jisté, že v systému zůstane zachována.
– Meteorologická stanice Přimda (GC2D7GN). Stručné informace o stanici ČHMÚ v popisu přivedly na místo od roku 2010 více než 330 nálezců.
– Atmosférická stanice (GC414DA). Krabička je věnována stavbě 250 m vysokého stožáru a popis je doplněn odkazem na informace o observatoři Košetice. Od roku 2012 je evidováno 200 nálezů.
– Žebrácká meteostanice (GC48ACN). Navštívit lze i vtipné krabičky, které na první pohled jsou něčím jiným než ve skutečnosti. Tato s výhledem na hrad Žebrák zve k meteostanici „pracující na bázi nejmodernější techniky“. Přivede však účastníky k úplně jinému zařízení, se kterým citovaný ČHMÚ nemá nic společného. Od roku 2013 je evidováno 770 nálezů.
– Thunder mountain (GCJ6RD). Krabička věnovaná Milešovce i s informací o meteorologické stanici na vrcholu. Jedna z nejstarších krabiček u nás přilákala od roku 2004 již 3 250 návštěvníků.
– Meteorologická 1, 2 a 3 (GC19JQY, GC1EG4D, GC1Q2ZE). Sada tří krabiček věnovaných oblakům, aerologickému výstupu a synoptické mapě. První v pořadí již byla zrušena, informace v popisu však zůstávají dostupné. Autor přiznává, že se jedná o laické informace, odkazuje však na odbornou literaturu, se kterou umí pracovat. Krabičky byly založeny v roce 2008 a byly již navštíveny 464×, 500× a 360×.
– Odkud vítr fouká (GC3ETQE). V blízkosti krabičky je umístěna větrná směrovka a korouhev. V popisu je stručně popsán princip historického měření směru větru a nálezci krabičky jsou vyzváni, aby do logu připsali aktuální směr větru. Od roku 2012 bylo zapsáno 2 050 nálezů.
– Povodně 97 (GC1HRN7). Vzpomínková krabička zavede účastníky do Otrokovic a při hledání výsledných souřadnic je provede místy zatopenými během tzv. moravských povodní v červenci 1997. Od roku 2008 má pouze 360 nálezů.
Tato tématika není českou specialitou. Podobné lze najít i v zahraničí:
– Aladin cache (GC3F1XD). Krabička je umístěna v blízkosti SHMÚ v Bratislavě na Kolibě a popis obsahuje základní informace o meteorologickém předpovědním modelu ALADIN. Od roku 2012 se díky krabičce k SHMÚ přišlo podívat 200 nálezců.
– Meteorology (GC3V39Y). Krabička je věnována portugalskému meteorologickému ústavu (Instituto Português do Mar e da Atmosfera, IPMA). Od roku 2012 má evidováno 340 nálezů.
– Finn Malmgren (GC2M0JE). Krabička je věnována meteorologovi, který se mimo jiné účastnil norské expedice vedené R. Amundsenem na lodi Maund v Severním ledovém oceánu. Od roku 2011 má krabička 740 nálezů.
V úvodu jsem se ptal, zda se jedná o hru, reklamní nástroj nebo turistického průvodce. Osobně považuji tento systém ne za hru, ale za skvělý nástroj doplňující dostupné turistické průvodce. Keškování zavede účastníky na místa, o kterých se průvodci nezmiňují, a dokonce i tam, kde to dobře znám, jsem díky keškám objevil spoustu zajímavých zákoutí. Turistický průvodce poskytuje informace o turisticky zajímavých, a tedy turisty vyhledávaných místech. Kešky ukazují zajímavosti tak, jak si jich cení místní znalci, a které nebývají turisty nijak přeplněny. Přestože podmínky využívání systému Geocaching.com nedovolují reklamu, je možné systém jako zábavný reklamní nástroj využít. Je možné seznámit účastníky s mnoha zajímavostmi z oborů, kterým se profesně věnujeme. Informace není a ani nemůže být kompletním přehledem tematických krabiček u nás, ukazuje jen několik subjektivně vybraných příkladů, jejichž seznam se v průběhu času vyvíjí.
Radim Tolasz, Meteorologické zprávy, roč. 70, 2017/2