Na prvním summitu o pozorování Země (Earth Observation Summit, EOS-1), byla v červenci roku 2003 ve Washingtonu založena Skupina pro pozorování Země – GEO (Group on Earth Observations). Součástí této skupiny je dnes 89 států, Evropská komise a 61 mezivládních, mezinárodních a regionálních organizací. Nejnovějšími členy se v roce 2011 stal Tádžikistán a Kolumbia.
Hlavním úkolem Skupiny pro pozorování Země GEO je vytvoření jednotného globálního systému pro pozorování Země, tzv. Systém systémů pozorování Země – GEOSS (Global Earth Observation System of Systems), s cílem odstranění dosavadní roztříštěnosti a duplicit při pozorování Země. Měření a pozorování Země slouží různým účelům a je využívané řadou institucí, které provozují mnoho na sobě nezávislých a navzájem nekoordinovaných systémů. Jednotlivé země by měly postupně sladit své národní zájmy a cíle s aktivitami GEOSS tak, aby finanční zdroje nutné pro provoz měřicích a pozorovacích systémů byly využívány cíleně tam, kde základní datové zdroje vznikají.
V řadě zemí vznikly orgány pro řízení činností GEO. Evropská komise (EK) vytvořila pro podporu GEO speciální program Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti – GMES (Global Monitoring for Environment and Security).
GMES je společnou evropskou iniciativou Evropské komise a ESA (Evropská kosmická agentura). GMES tvoří společně s navigačním systémem Galileo a s iniciativami INSPIRE a SEIS rámec evropských aktivit na podporu využívání prostorových dat. Cílem GMES je vybudovat evropskou kapacitu pozorování Země a poskytovat spolehlivé a včasné monitorovací služby spojené především s ochranou životního prostředí a s bezpečností. GMES bude součástí monitoringu efektivity opatření EU i členských států v oblasti životního prostředí (lesy, půda, klima, územní rozvoj apod.), zemědělství, humanitární pomoci a bezpečnostní politiky. Stejně tak vytvoří kapacity pro rychlou a koordinovanou reakci při přírodních katastrofách k ochraně civilního obyvatelstva. Konečnými uživateli výstupů programu GMES budou kromě evropských institucí národní, regionální i místní samosprávy. Informační potřeby uživatelů jsou základním nástrojem pro budoucí směřování a vývoj GMES, neboť celý program je orientován na přizpůsobení se a harmonizaci informačních potřeb koncových uživatelů.
V České republice byl pro koordinaci aktivit GEOSS a GMES založen 9. července 2010 Národní sekretariát (NS), do kterého jsou jmenováni zástupci Ministerstva životního prostředí, CENIA, ČHMÚ, Ministerstva školství a Ministerstva dopravy (Usnesení vlády ČR č. 229/2009 a Příkaz ministryně ŽP Rut Bízkové č. 18/2010). Národní sekretariát GEOSS/GMES je výkonnou složku koordinace aktivit programů GEOSS/GMES v Česku. Gesci nad NS převzalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem dopravy. Statut NS ukládá jeho členům několik základních povinností:
- konzultovat pořizování pozemních monitorovacích sítí a veškerých dat a aplikací dálkového průzkumu Země z území České republiky využitelných pro GEOSS/GMES s členy vlády a vedoucími ostatních ústředních správních úřadů,
- udržovat kontakty s dotčenými institucemi (členové vlády, hejtmani, primátor hl. m. Prahy, odborná veřejnost),
- komunikovat s úřady veřejné správy ve věci širšího využívání a zapojování do GMES,
- zvyšovat povědomí o programu GEOSS/GMES v Česku (prezentace, brožury, web, média),
- zajišťovat každodenní operativní požadavky koordinace a zapojení českých pracovišť a organizací do obou programů,
- podporovat účast na jednání orgánů GEO, GMES a dalších mezinárodních výborech a akcích (WMO, ESA, EUMETSAT, EUMETNET a další) a
- připomínkovat odborné a legislativní materiály ve vazbě k programům EOSS/GMES.
Účelem NS je především vytváření podmínek k co nejefektivnějšímu využívání služeb, jež programy GEOSS/GMES nabízejí a koordinace aktivní účasti v projektech GMES. Jednotný a koordinovaný postup je nutný pro snadný přístup k potřebným datům a snížení veřejných nákladů pro ČR.
Luboš Moravčík, zástupce ČHMÚ v Národním sekretariátu GEOSS/GMES, Meteorologické zprávy, roč. 64, 2011/6