František Stuchlík

1914–1995

Zemřel nestor české meteorologie

Dne 9. října 1995 zesnul po delší těžké nemoci RNDr. František Stuchlík ve věku 81 let. Jeho neutuchající o meteorologii již od gymnaziálních let ho provázel opravdu po celý život. Ještě na počátku letošního září jsme spolu několikrát diskutovali o předpokládaném vývoji povětrnostní situace na nejbližší dny dopředu, aby si mohl ověřit svou vlastní aktuální dlouhodobou předpověď. Byl jsem pravděpodobně asi poslední z jeho bývalých kolegů meteorologů (i když o celou generaci mladší), kdo s ním ještě v polovině září hovořil.

Dr. Stuchlík využíval pro tyto předpovědi některé statistické závislosti významného německého meteorologa F. Baura a jeho následovníků, obohacené o vlastní poznatky, zjištěné z velmi důkladného studia dlouhodobých řad meteorologických prvků, změn sluneční aktivity a celé řady dalších zemských vlivů.

Některé z těchto dlouhodobých řad v 60. letech sám s velkou pečlivostí zpracoval a publikoval. Jedná se zejména o klementinskou řadu srážek (od roku 1840) a tlak vzduchu (od roku 1850). Tyto řady, podobně jako např. teplotní (od roku 1775) zpracovaná dr. Hlaváčem, mají v současné době pro studium změn klimatu prvořadý význam. Podobné zpracování provedl dr. Stuchlík i pro teplotu a sluneční svit z observatoře Praha-Karlov (od roku 1921). Další výčet jeho významnějších prací spolu se základními životopisnými daty je uveden v Československém biografickém slovníku (Praha 1992).

Pan dr. Stuchlík byl jedním z mála opravdu čestných lidí, se kterými jsem se v životě setkal. Vždy zachovával naprosto korektní jednání, slušné a uctivé. Nám mladším, z nichž mnohým tak rád nezištně předával své dlouholeté odborné zkušenosti, zůstane trvalým vzorem. V dobách značně nepříznivých, kdy se snadno lámaly charaktery, si udržel vždy rovnou páteř. Přejme si jen, aby nastupující generace meteorologů se už s takovými obtížnými poměry a překážkami, které musel prožít dr. Stuchlík, v budoucnu nestřetly.

Vilibald Kakos, Věstník ČMeS 1996/1, duben 1996 (převzato z MZ, 1995, č. 5)

75 let RNDr. Františka Stuchlíka

Dne 16. 3. 1989 se dožil v plném zdraví 75 let RNDr. František Stuchlík, dlouholetý pracovník ČHMÚ. Studium na Přírodovědecké fakultě UK v letech 1934–1939 ukončil disertační prací a byl prohlášen po rigorózních zkouškách doktorem přírodních věd. V důsledku válečných i poválečných událostí pak ještě dlouho trvalo, než se mohl dostat ke svému životnímu hobby, meteorologii. V letech 1939 až 1953 pracoval totiž jako úředník v leteckém průmyslu (nejprve v ČKD Karlín, později v letňanském Rudém Letově). Teprve až skončilo období „nadbytku státních zaměstnanců“, nastoupil v roce 1954 do našeho ústavu. Od té doby zde setrval plných třicet let až do svého odchodu do důchodu v roce 1983.

Příznačně neúnavnou odbornou prací přispěl podstatným dílem do rozsáhlé kolektivní publikace Podnebí ČSSR – tabulky. Kromě celé řady dalších klimatologických studií a posudků se stalo jeho hlavní náplní hodnocení některých sekulárních řad, a to zejména klementinské (srážky, tlak vzduchu a oblačnost). Přitom prověrku těchto dat prováděls neobvyklou důkladností a pečlivostí (podobně jako dr. Hlaváč teplotu vzduchu). Poznatky ze studia dlouhodobých řad, na nichž prokázal i některé středoevropské singularity, zveřejnil v několika článcích, mj. i na stránkách zahraničních časopisů. Jeho celoživotní zájem se už od mladých let soustředil na dlouhodobé sezónní předpovědi počasí. Znalosti o této problematice hlavně ve vztahu ke změnám sluneční aktivity si prohloubil koncem 60. let na několika odborných zasedáních v NSR (Bad Homburg), kde navázal užší spolupráci s významnými světovými odborníky (prof. F. Baur, H. von Rudloff aj.). Samozřejmě že se také s vehemencí jemu vlastní pokoušel tyto vědomosti uplatnit nejen v odborných publikacích, ale i v denním tisku zveřejňováním konkrétních předpovědí.

V této souvislosti si nejde odpustit vysvětlující poznámku, že i jiní meteorologové-prognostici zpravidla nesklízejí za tuto činnost vavříny. Jsou takříkajíc všem na očích, neuchráněni od častých, a někdy snad až příliš kritických poznámek. To platí zejména pro dlouhodobé předpovědi, jejich úspěšnost je celosvětově dosud nízká.

Dr. Stuchlík jako dlouholetý člen Čs. Meteorologické společnosti neustále popularizoval svůj obor slovem i písmem, organizoval zájezdy na různá vědecká pracoviště, pomáhal některým mladším spolupracovníkům, a to často bez ohledu na pracovní dobu. Jeho svědomitost, píle, pořádkumílovnost, dochvilnost a zejména pak korektní jednání, by mohly být stále vzorem pro nastupující generaci perspektivních odborníků. I v současné době má náš oslavenec nadále neutuchající zájem o meteorologii. To vše mu umožnilo s určitou dávkou hrdosti ve zdraví překonávat někdy dosti obtížné životní překážky, které zub času jen pozvolna odstraňoval…

Ale mysleme už jen na budoucnost, a proto do dalších let přejeme upřímně hodně zdraví a mnoho dalších úspěchů v dosti nevděčné oblasti meteorologických předpovědí.

Vilibald Kakos, MZ 1989/3, ročník 42, str. 95

RNDr. FRANTIŠEK STUCHLÍK SEDMDESÁTNÍKEM

13. března 1984 oslavil své sedmdesáté narozeniny dlouho­letý pracovník českého hydrometeorologického ústavu RNDr. František Stuchlík. Narodil se v Praze, kde v letech 1925 až 1933 vystudoval reálné gymnázium na Vinohradech a po­tom absolvoval přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. Studia ukončil v roce 1939, kdy dosáhl hodnosti doktora přírodních věd. Do roku 1953 pracoval v Leteckých závodech ČKD Praha — Karlín (později Rudý Letov Letňany). Od 1. prosince 1953 nastoupil do tehdejšího Státního meteoro­logického ústavu, kde zůstal třicet let až do svého odchodu do důchodu v září 1983.

Po celou tuto dobu pracoval na úseku klimatologie. Zabýval se převážně zpracováním dlouhodobých řad jednotlivých meteorologických prvků a jejich využitím pro dlouhodobou předpověď počasí. Při všech svých, pracích využíval co největší množství dat, které vždy podrobil pečlivé kritice, ať už to bylo při zpracování oblastí s převlá­dajícími směry a rychlostmi větru v západní polovině ČSSR, normálů srážek, slunečního svitu a teploty z Prahy-Karlova a Klementina, při sestavování některých extrémních hodnot, nebo při mnoha dalších odborných pracích.

Meteorologie a klimatologie byly a jsou jeho největším koníčkem. Jeho pečlivě vedené záznamy z vlastní stanice v Krči by mohly být příkladem mnohým (i profesionálním) pozorovatelům naší staniční sítě. Jakékoliv extrémy v prů­běhu počasí sleduje vždy s velkým zanícením a je schopen vždy znovu nás překvapit množstvím přesných údajů, které si pamatuje i z doby před několika desítkami let.

RNDr. František Stuchlík se dožívá svých sedmdesátých narozenin v plném zdraví a se stále stejným zájmem o své počasí. Do dalších let mu přejeme nadále pevné zdraví a po­hodu v osobním životě.

Luboš Němec, MZ 1984/6, ročník 37, str. 189-190