Po maturitě, když mu nebylo dovo­leno studovat současně na Janáčkově akade­mii múzických umění v Brně a na Vysokém učení technickém v Brně, rozhodl se, snad kvůli jistější budoucí existenci, pro Elektrotechnickou fakultu VUT, obor silnoproud. Jistě neli­toval, protože v technické profesi vynikl a skvěle se uplatnil. V šedesátých letech získal titul kandidáta věd.

Celou svou profesní kariéru prožil v EGÚ Brno, kam nastoupil už v roce 1952 jako jeden z prvních zaměstnan­ců tehdejšího Výzkumného ústavu energetického. Ve své čin­nosti se věnoval zejména napěťovému a přepěťovému namá­hání a povětrnostním vlivům. V tehdejším Československu vybudoval unikátní síť více než 60 stanic pro měření inten­zity bouřkové činnosti a realizoval dlouhodobá měření bles­kových proudů přímo na venkovních elektrických vedeních. Získaná data zpracoval do prakticky použitelných postupů a norem, které výrazně přispěly k zajištění spolehlivosti pro­vozu elektrických sítí a silnoproudých zařízení. Jako jeden z prvních energetiků propracoval statistický přístup ke koor­dinaci izolace.

Ing. Popolanský se rovněž zabýval výzkumem námrazy, a to nejen na energetických stavbách. Po zimních kalamitách v letech 1969 a 1974, které způsobily značné národohospo­dářské škody, se zasadil o vybudování jedinečné měřicí sta­nice v obci Studnice u Nového Města na Moravě, v lokali­tě, která byla tehdy známa z hlediska tvorby námrazy jako nejexponovanější místo. Tím se mu podařilo navázat na tam­ní měření hmotnosti námrazy z 50. let 20. století, a získat tak ve světovém měřítku ojedinělou řadu hmotnosti námrazy v závislosti na výšce nad terénem. Fundovaný základ tomu­to sledování však dala již předválečná několikaletá spoluprá­ce tehdejšího vedoucího provozu Západomoravských elekt­ráren v Brně inženýra Emila Walda a meteorologa docenta Bohuslava Hrudičky, zakladatele české technické meteoro­logie. Wildova metoda měření námrazků na měrných tyčích i přímo na vodičích přinášela cenné poznatky, oba uvedení pánové o nich informovali jak domácí, tak zahraniční odbor­nou veřejnost (Hrudička a Wald 1934; Wald 1935 a další). Podobně F. Popolanský přednášel o výsledcích měření na mezinárodních konferencích o námraze, které se konaly v růz­ných částech světa, a zprávy ze Studnic bývaly hodnoceny jako nejvýznamnější (Popolanský 1996b). Měřicí stanice ve Studnicích je umístěna na náhorní plošině ve výšce 800 m n. m. a tvoří ji střední stožár vysoký 45 m, dvě rozpětí a obsluž­ná budova s měřicím zařízením (obr. 2). Její podrobný popis byl uveřejněn i v tomto časopisu (Popolanský 1996a). Ing. Popolanský také společně s Ing. Zdeňkem Zálešákem z EGÚ Brno položili základy stochastického přístupu k dimenzo­vání elektrických vedení s ohledem na kom­binované zatížení námrazou a větrem.

Vědecká, výzkumná, inženýrská a pub­likační činnost F. Popolanského je nezměr­ná, jen její výčet by zabral několik stran. Zmíníme alespoň publikaci, kterou napsal s Ing. Jaroslavem Jirků, CSc., s názvem „Atmosférická přepětí v rozvodu elek­trické energie“ (Jirků, Popolanský 1966), jež je dosud nepřekonaná. Jeho působnost významně přesáhla hranice naší země. Byl aktivním členem a uznávaným odborní­kem v celosvětových organizacích CIGRE (Profesní světová asociace elektroinženýrů) a IEC (Mezinárodní elektrotechnická komi­se). Meteorologové ČHMÚ i SHMÚ jeho bohatých zkuše­ností využívali ke konzultacím v oboru atmosférické elek­třiny při pořizování měřicí techniky a v posudkové činnosti. Nenahraditelná byla jeho autorská účast při tvorbě meteo­rologického slovníku (Sobíšek a kol. 1993), který oboha­til obsažnými hesly z bouřkové elektřiny a námrazové pro­blematiky. Z iniciativy Ing. Popolanského byly také od roku 1963 námrazkové stanice energetiky instalovány na některých profesionálních meteorologických stanicích HMÚ v českých zemích i na Slovensku. Paralelní měření přispělo k pozná­ní podmínek vzniku námrazy, protože byla sledována sou­časně s rychlostí a směrem větru a dalšími meteorologický­mi prvky. Až po osamostatnění rozvodných podniků v roce 1990 se námrazky ve stanicích ČHMÚ a SHMÚ přestaly měřit. Celostátní měření námrazy na stanicích EGÚ po skon­čení námrazového období Ing. Popolanský se spolupracov­níky každoročně vyhodnocoval a podle výsledků zpřesňoval námrazovou mapu tehdejšího Československa, jež se využí­vá k projektování venkovních elektrických vedení, ale která slouží i lesníkům.

Zesnulý František Popolanský byl vzorem zaníceného a seriózního vědce, který k poctivé práci vedl i své kolegy a podřízené. Jeden z autorů tohoto pojednání (Z. Š.) si dodnes pamatuje jeho slova, která od něho vyslechl v roce 1979, když nastoupil do EGÚ Brno: „Ve výzkumné a inženýrské činnosti nekompiluj svoje minulé práce, ani práce jiných. Vždy přines svoji přidanou hodnotu. Nelži ve výzkumné práci sám sobě ani jiným, i negativní výsledek výzkumu je přínosem pro dal­ší rozvoj.“. Na pana inženýra budeme s respektem a úctou vzpomínat.