Emílie Trefná
1914–1992
Odešla Emilie Trefná …
S opožděním jsme so dozvěděli smutnou zprávu, že dne 30. dubna 1992 zemřela v Domažlicích ve věku nedožitých 78 let RNDr. Emilie Trefná (nar. 26.6.1914). V Hydrometeorologickém ústavu pracovala od roku 1949 až do odchodu do důchodu v roce 1976 na úseku klimatologie. Podílela so autorsky na významných odborných publikacích, které ústáv vydal, např. na Podnebí ČSSR – Souborná studie a Podrobí a počasí v Krušných horách, s J. Reinhartovou napsala knihu Stručná klimatografie světa pro leteckou a jinou dopravu, Po mnoho let přednášela na podnikavé technické škola a akvivně pracovala i v Československé meteorologické společnosti při ČSAV, kdo byla dlouholetou členkou Hlavního výboru a hospedářkou. Čest její památce.
Redakce MZ, Věstník ČSMS, 1992/2, září 1992
RNDr. EMILIE TREFNÁ SE DOŽÍVÁ 70 LET
28. června 1984 oslavila RNDr. E. Trefná v obdivuhodné svěžesti významné životní jubileum. Rodačka z Domažlic, vystudovala kreslení na ČVUT a geografii (se zaměřením na meteorologii a klimatologii) na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. V roce 1946 se stala doktorkou přírodních věd. Po kratším působení na gymnáziu, kde vyučovala zeměpis a kreslení, přišla v roce 1949 do tehdejšího Státního meteorologického ústavu v Praze. Zpočátku pracovala v oddělení aplikované klimatologie, kde se věnovala studiu skleníkového mikroklimatu, později přešla do oddělení všeobecné klimatologie a tam setrvala až do důchodu.
Významnou měrou se podílela na mnoha vědeckých publikacích, jež HMÚ v oboru klimatologie v posledních 30 letech vydal. Připomeňme především “Podnebí ČSSR — Souborná studie” a “Podnebí a počasí v Krušných horách” (1975 české a zároveň i německé vydání v NDR). Zabývala se též otázkami světového klimatu — společně s J. Reinhartovou napsala “Stručnou klimatografii světa pro leteckou a jinou dopravu” (vyd. Dopravní nakladatelství, 1959). Své pedagogické vzdělání uplatnila i v HMÚ v podnikové technické škole, kde vychovala několik stovek středně-technických kádrů. V roce 1969 jí bylo uděleno resortní vyznamenání MLVH “Budovatel vodního hospodářství”. A konečně nesmíme zapomenout na obětavou práci jubilantky v Československé meteorologické společnosti, kde je po řadu let iniciativní členkou výboru pražské pobočky. Pro svou milou, družnou a nesobeckou povahu byla vždy velmi oblíbena jak mezi spoluzaměstnanci, tak i v širším kolektivu meteorologů z ostatních institucí. Přejeme jí do dalších let hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a mnoho úspěchů v další obětavé práci pro meteorologii a klimatologii.
Jarmila Reinhartová, MZ 1984/6, ročník 37, str. 189