GEO neboli Group On Earth Observation je celosvětová nezávislá iniciativa, které vznikla v roce 2004 s cílem vnést systém do roztříštěných zdrojů dat pozorování Země a sjednotit je.
Naléhavá potřeba koordinování zdrojů dat pozorování Země byla oficiálně vyslovena již na Světovém Summitu pro udržitelný rozvoj v Johannesburgu (JAR) v roce 2002 nebo na zasedání průmyslově vyspělých zemí G8 ve francouzském Evianu v roce 2003. V roce 2005 pak situace vyústila v rozhodnutí vlád několika států spolu s Evropskou komisí o vytvoření mezivládní skupiny s názvem Group on Earth Observations (GEO), a to na období deseti let (2005–2015), s cílem řídit rozhodovací procesy a přijímat opatření prostřednictvím koordinovaných, úplných a spolehlivých informací získaných z dat pozorování Země. Tato vize dala vzniknout myšlence o vytvoření tzv. Systému systémů pozorování Země neboli GEOSS (Global Earth Observation System of Systems).
Vzhledem k tomu, že platnost původního desetiletého plánu z roku 2005 se blíží ke svému konci, bylo nutné rozhodnout o dalším pokračování iniciativy GEO. Dne 17. ledna 2014 se ministři a představitelé delegací členských států na zasedání GEO Ministerial v Ženevě shodli na pokračování činnosti GEO na bázi dobrovolné spolupráce i po roce 2015. Bylo tak rozhodnuto o prodloužení činnosti iniciativy o dalších 10 let.
Zároveň bylo pro období 2014–2020 stanoveno několik programů EU, které mají za cíl do GEO/GEOSS přispívat. Jedná se např. o rámcový program pro výzkum a inovace EU Horizont 2020 nebo evropský program pro vytvoření kapacit pro pozorování Země s názvem Copernicus.
V současné době existuje velmi široká škála dat z pozorování naší planety. Jedná se o data z tzv. in situ měření na straně jedné a pozorování Země metodami DPZ na straně druhé, které využívají k měření rozmanitých přístrojových platforem (družicových, atmosférických, námořních nebo pozemních).
Iniciativa se zaměřuje na 9 hlavních tematických okruhů, kterými jsou zemědělství, biodiverzita, klima, katastrofy, ekosystémy, energie, zdraví, voda a počasí. Do těchto okruhů přispívají organizace prostřednictvím projektů, které jsou však financované z externích zdrojů. Úkolem GEO je tak umožnit synergii probíhajících projektů v jednotlivých oblastech zkoumání Země.
V minulosti již vzniklo několik iniciativ, jako na příklad CEOS (Committee on Earth Observation Satellites), IGOS (Integrated Global Observing Strategy), ale i další národní a mezinárodní iniciativy, většinou integrované okolo konkrétní vědecké komunity, pozorovací technologie nebo pozorované sféry planety Země. I přesto však do roku 2005 neexistovala žádná iniciativa, která by problematiku pojímala komplexně.
Činnost iniciativy GEO, která koordinuje přístup ke zdrojům dat pozorování Země, prochází napříč vědeckými disciplínami a monitorovacími technologiemi. Zároveň je její snahou propojit vedení států s operátory monitorovacích systémů a uživatelskou komunitou pozorování Země.
Jedinečnost iniciativy GEO spočívá právě v jejím fungování na mezivládní a zároveň dobrovolné bázi a ve snaze o vytvoření systému, který by sjednotil jednotlivé systémy pozorování Země. V současné době GEO čítá 97 členských států a Evropskou komisi, jako samostatného člena, 87 organizací (např. ESA, EEA, EUMETSAT, WMO,OGC) a 8 pozorovatelů, kterými jsou jak státy, tak organizace. Řízení iniciativy má na starosti výkonná rada, do které je voleno 13 zástupců z pěti světových regionů. Voleni jsou vždy 4 zástupci Asie a Oceánie, 3 zástupci Amerických kontinentů, 3 z Evropy, 2 z Afriky a zástupce ze Společenství nezávislých států. Tato rada je zodpovědná za činnost sekretariátu, který se zabývá administrativním zajišťováním chodu iniciativy.
Iniciativa je financována prostřednictvím tzv. Trust fondu, do kterého členové mohou dobrovolně přispívat. Současným problémem a předmětem diskuzí při vytváření plánu na dalších deset let je neexistence pevného ročního rozpočtu, na jehož základě by probíhalo konkrétnější plánování aktivit iniciativy.
Finanční příspěvky budou i v následující dekádě ponechány na dobrovolném principu. Měly by však být rozděleny na příspěvky na fungování sekretariátu a na aktivity iniciativy GEO.
Rovněž se uvažuje o vytvoření speciálního mechanizmu pro zajištění stabilních zdrojů pro GEOSS, a to jak z veřejných, tak neveřejných zdrojů.
Česká republika je v iniciativě GEO reprezentována, jako každý stát tzv. GEO Principal, kterým je v současné době RNDr. Radim Tolasz, Ph.D. z ČHMÚ a dvěma jeho zástupci, tzv. Principal Alternate. Úloha hlavního reprezentanta a jeho zástupců spočívá především v udržování přehledu o dění v iniciativě, informování české odborné veřejnosti o tomto dění a v účasti na plenárním zasedání, které se koná jednou do roka.
Na tomto zasedání reprezentuje Principal, či jeho zástupce, stanoviska České republiky k aktuálně projednávaným tématům.
Informačním zdrojem pro formulaci stanovisek je Národní Sekretariát GEO/Copernicus (dále jen sekretariát), který je zřízen Ministerstvem životního prostředí a jehož členy jsou zástupci i dalších rezortů a organizací. Sekretariát je složen ze stálých a mimořádných členů. Jako stálý člen je zapojeno kromě Ministerstva životního prostředí ČR také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo dopravy, Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Mimořádní členové jsou povoláváni při řešení témat specifických oblastí, které svou odborností stálí členové nepokrývají. Mezi mimořádně členy patří Česká kosmická kancelář (CSO), Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) a dále Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství.
GEOSS – systém systémů
Hlavním smyslem vytváření systému GEOSS je vize propojení systémů pozorování Země, a tím pádem zpřístupnění dat pořizovaných těmito systémy širokému okruhu uživatelů. To je zajištěno např. prostřednictvím dohod o interoperabilitě, podporou společných datových protokolů a otevřenou a neomezenou výměnou dat a metadat. GEOSS tím představuje posun od jednotlivých programů pozorování Země, různých infrastruktur a datasetů k otevřenému sdílenému systému dat a informací, a aspiruje tak stát se jedinečným přístupovým bodem národních, regionálních i globálních zdrojů pozorování Země.
Úspěch GEOSS však velmi záleží na expanzi globální sítě jeho poskytovatelů a uživatelů. Rozsah dat, která jsou prostřednictví GEOSS poskytována se pohybuje od nezpracovaných dat (z in situ či dálkových měření) až k informacím odvozeným z dat pozorování Země a nástrojům pro správu a transformaci dat (analýza, modelování či vizualizace). GEO vítá všechny datové příspěvky do systému GEOSS, poskytovatelé však musí při registraci přesně zdokumentovat poskytovaný produkt.
Pro usnadnění přístupu k datům a umožnění tvorby odvozených produktů široké škále uživatelských komunit, od manažerů soukromých společností, politických činitelů, vědeckých pracovníků po veřejnost, bylo vytvořeno webové rozhraní s názvem GEOSS Portal, prostřednictvím kterého lze prohlížet a stahovat dostupná data. Na portálu je možné vyhledávat jednak podle devíti výše zmíněných tematických oblastí, ale i podle hranic států či geografických souřadnic, poskytovatele dat nebo data pořízení. Zároveň je možné se na stránkách portálu GEOSS zaregistrovat a začít poskytovat svá vlastní data.
GEOSS Portal je tak rozcestníkem pro data dálkového průzkumu Země, který se neustále zdokonaluje. Do budoucna zatím zůstává otázkou, zda budou prostřednictvím portálu GEOSS poskytována i data komerční, která jsou zpoplatněná. Soukromí poskytovatelé by toto řešení samozřejmě uvítali, protože by se jejich produkty dostaly většímu okruhu uživatelů.
Co přinese nové desetiletí
Pro nadcházející desetiletí (2016–2025) má iniciativa GEO velké množství plánů. Tyto cíle stručně shrnuje například dokument GEO Vision 2025, ze kterého je patrné, že jednou z klíčových oblastí stále zůstává usnadňování přístupu k datům a z nich odvozeným informacím. Jedná se však nejen o informace na úrovni národní, regionální či globální, ale rovněž o existující datové mezery a přístup k nástrojům pro transformaci dat. Dále bude prohlubována spolupráce s celosvětovými iniciativami v oblastech strategického plánování, podpory sítě systémů pozorování Země a efektivního definování potřebných vstupů pro aplikace a služby. Rozvíjet se bude rovněž spolupráce s rozvojovými zeměmi a se subjekty soukromé sféry.
Všechny tyto cíle budou podrobně popsány v realizačním plánu, který by měl být přijat na konci roku 2015 a GEO o jeho obsah bude informovat Česká komise kanceláří na svém webu www.czechspace.
Jmenovaným zástupcem České republiky v iniciativě GEO je zástupce Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.
Originální text: GEO vstupuje do nové dekády, dostupný na WWW: http://www.czechspace.cz/stres/default/files/chzech-space_10.pdf
Kristýna Leimerová, Meteorologické zprávy, roč. 68, 2015/3