V praxi to znamená, že se bude moci zapojit do aktivního rozhodování o pravidlech naplňování celosvětového úsilí o ochranu klimatu. „Je symbolické, že Česká republiko po zdlouhavých debatách v Poslanecké sněmovně dokončila ratifikaci a stala se smluvní stranou přesně rok poté, co Pařížská dohoda vstoupila v platnost,”uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015, v platnost vstoupila 4. listopadu 2016 poté, co se k ní připojilo 55 států se souhrnným 55procentním podílem na globálních emisích skleníkových plynů a naplnily se tak podmínky pro její platnost. Nyní má Dohoda 169 smluvních stran, k nimž patří také Evropská unie a všechny její členské státy.
Pařížská dohoda upravuje základní zásady mezinárodní ochrany klimatu pro období po roce 2020, kdy by měla nahradit dosavadní Kjótský protokol. Jejím dlouhodobým cílem je přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů a tím k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.
Na základě Dohody se Česko společně s ostatními členskými státy Unie zavázalo ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Tento společný cíl Evropské unie a jejích členských států byl přijat Evropskou radou už v roce 2014. Česká republika by s naplněním svého závazku neměla mít za současného stavu problém. Po roce 2020 bude ale nutné realizovat i u nás razantnější kroky vedoucí ke snižování emisí. V současné době přispívá ke snižování emisí masivní zateplování budov a domů z programu Nová zelená úsporám a z Operačního programu Životní prostředí, zvyšování podílu OZE nejenom v domácnostech, zavádění chytrých opatření v obcích a městech včetně podpory elektromobility.
Na rozdíl od Kjótského protokolu ukládá Dohoda povinnosti všem státům bez rozdílu. Hospodářsky vyspělé i rozvojové státy jsou povinny stanovit si redukční závazky snižování emisí. Jejich naplňování se bude pravidelně v pětiletých intervalech vyhodnocovat.
Dohoda dále formuluje globální adaptační cíl, který má vést k posílení schopností jednotlivých států se adaptovat na změnu klimatu a být odolnější vůči negativním projevům změny klimatu. Zároveň vymezuje rámec opatření na vnitrostátní úrovni a v oblasti spolupráce a podpory rozvojových států.
Rozvinuté státy mají s Dohodou také povinnost přispívat finančními prostředky na opatření v oblastech snižování emisí skleníkových plynů a adaptace na změnu klimatu v nejchudších rozvojových zemích. Podle Dohody mohou opatření finančně podpořit i rozvojové státy, které jsou již natolik hospodářsky vyspělé, že i ony jsou schopny se podílet na financování klimatických opatření.
V současné době smluvní strany projednávají podrobná pravidla pro praktické naplňování Dohody. Ta mají být přijata už na zasedání smluvních stran v roce 2018 v polských Katovicích.
Priorita, Informační zpravodaj Státního fondu životního prostředí ČR, č. 12, prosinec 2017
Dne 5. září 2017 dala Poslanecká sněmovna souhlas s ratifikací (dříve už tak učinil Senát), prezident dokončil kroky k ratifikaci svým podpisem 14. září 2017. Ratifikace nastala 5. října, samotná dohoda pro Českou republiku vstoupila v platnost 4. listopadu 2017.
Radim Tolasz, Pavel Lipina, 15. ledna 2018